To není pošta,
to je pavilon opic
Pošta v Belgické ulici v Praze je opravdu výživná. Její návštěva v horkém nebo dusném počasí je jaksi o zdraví. Jakmile vstoupíte dovnitř, ucítíte vzduch, na který jste bývávali zvyklí, když jste v dobách dávno minulých navštěvovali pavilon opic v ZOO. Nutno podotknout, že dnes už žádný pavilon žádné ZOO, kterou jsem v poslední době navštívila, nesmrdí tak, jako pošta v Belgické.
Okna jsou zavřená. Samozřejmě, když je nelze otevřít, ale pouze pootevřít. Kolem oken jsou totiž stolky (v životě jsem nikoho neviděla ten stolek použít). Když se okna pootevřou, hrozí asi že se o ty stolky vysypou.
Dnes jsem měla štěstí, byla jsem druhá na řadě a přede mnou se neodehrávala žádná etuda na téma "ono to nefunguje", "jak že jste to chtěl", "zadejte si pin - špatně - ještě jednou", "tady nemáte vyplněné místo narození", "sem napište svoji adresu - ne, sem", ale pán zaplatil inkaso a já mohla k přepážce.
"Prosím vás, není možné něco udělat s vyvětráním?" Je tady strašný vzduch." optala jsem se úřednice.
"Kdybyste věděla, pani, jak je tady." děla ona bodrá žena.
Bylo mi úplně jedno, jak tam má ona, zajímalo mě, jak tam mám já.
"No, tady je příšerně, když tu má člověk stát, tak je to na omdlení." snažila jsem se dál o uctivý a smířlivý tón ve snaze docílit toho, že konečně někdo začne prostor pro nás - zákazníky České pošty - větrat.
"Jako, pani," pokračovala, "Já tady celej den sedim u tohohle a nemám tu ani klimatizaci." Ukázala na malý větrák špinavý, že byl černý jak bota.
"No," spolkla jsem cosi na téma zpovykanosti, "klimatizaci nemá hodně lidí a jsou schopni si prostě a jednoduše vyvětrat."
Zaplatila jsem a šla.
A tak si tu přemýšlím.
Opakovaně řeším, že mám zadaný balík do ruky, manžel doma a ve schránce lejstro, že balík je na poště.
Opakovaně řeším, že mi na poště imrvére nabízí věci jako jsou losy, pojištění, požadují příspěvky na nemocné, opuštěné a týrané, když já chci na poště prostě a jednoduše poslat dopis, protože mám dojem, že pošta je tu od toho a o nějaké jejich doplňkové služby vážně nemám zájem.
Opakovaně řeším, že úřední hodiny pošty v místě mého bydliště absolutně nereflektují, že i my ostatní pracujeme.
Opakovaně řeším jisté "pohrdání" námi, klienty této instituce, když pracují dvě přepážky a zezadu ozývá se hurónský řev a smích, občas si i rauchneme cigaretový kouř.
A mohla bych pokračovat donekonečna.
A oni by chtěli klimatizaci ....... Možná by stačilo prostě a jednoduše vyvětrat :-). Bylo by to rozhodně přínosné pro obě strany.
Komentáře
Okomentovat