Prostě Kohout

aneb "jdete na pláž?"


Cestování mě nadchlo. Dnešní mládež už toto nadšení nedokáže pochopit, ale když my mohli jen do pár zemí a já tak strašně chtěla vidět Big Ben, New York, Amsterdam a mnoho dalšího. Došlo na to. Jako další destinaci jsme s kamarádkou zvolily Holandsko. Zakoupily jsme poznávací zájezd na tři dny a vyrazily. Že jsme tam špatně, nám došlo v okamžiku, kdy jsme vstoupily do autobusu. Byl plný důchodců a pár rodin s dětmi. Úplně vzadu seděl jakýsi mladík, který se nám představil jako Kohout. Když jsme se ptaly, jak dál, pravil, že "prostě Kohout". 

Kousek od nás seděla jedna z mála rodinek, mamka celou cestu popíjela Fernet, který měla v kabelce, přičemž se na nás pokaždé omluvně zahleděla a pronesla: "Já bych to jinak nepřežila." Taťka měl do autobusu papuče. 

Veselili jsme se společně na zadních sedadlech a cesta nám docela dobře uběhla. 

Ráno jsme byli v Amsterodamu, kde s právě konal Den královny. Užili jsme si to výborně a těšili se na večerní procházku čtvrtí červených lucerniček. 

"Tady je nebezpečno ve dne, natož v noci!!!" rozhořčovala se v autobuse jakási dáma, když jsme se tam navečer sešli a měli se do čtvrti plné hampejzů přesunout. 
"Bodeť, tady aby se jeden bál." přidala se druhá. 

Postupně se přidávali i další spolucestující, takže bylo rozhodnuto. Budeme hlasovat, páč je to demokratické. Proti byl celý autobus, pro jsem byla já, kámoška a Kohout. 

"Pani, když necháte v autobuse pas a peníze, tak o nic jinýho už přijít nemůžete." pronesl Kohout, celý autobus se po nás pohoršlivě podíval, ale bylo rozhodnuto. 

Odjeli jsme kamsi za město do ubytovny, vytáhly jsme s kamarádkou z báglu láhev vína, vzaly Kohouta a vyrazily na nedalekou pláž. Jdeme si tak cestou, která vedla jen na pláž. 

"Jdete na pláž?" ptali se nás první spolucestující.
"Ano."
Za chvíli jsme potkali jiné, zase stejná otázka a stejná odpověď, a tak několikrát dokola. 

"Jdete na pláž?" zeptala se mamka-Fernet.
"Ne." odsekl Kohout a přihnul si z lahve vína. 

Pláž na jaře je krásná. Nikde nikdo, jen pár lidí venčících psy. Zaujali jsme místo v závětří a bylo nám blaze. 

I to Holandsko jsme si tehdy užily náramně. A došlo i na ten hampejz :-). 

Poslední den jsme strávili v Rotterdamu, odjezd byl plánován ve 21:00 hodin a někdy kolem páté jsme dostali rozchod. Utrmácené celodenním poletováním jsme se s kámoškou rozhodly, že to do odjezdu zaparkujeme někde v hospodě. Marně jsme ale hledaly nějakou otevřenou. Všude už bylo zavřeno nebo se k zavření chystaly. Vtom jsme uzřely neon "BAR". Vpadly jsme tam, usadily se na bar a rozhlédly se. Byly jsme v bordelu :D. Servírka byla Polka a tak jsme tam krásně poseděly obklopeny kněžkami lásky, povídaly si a bylo to fakt moc fajn.

Komentáře

  1. Měla jsi jet radši s námi v roce 92, chytat hady kolem Pyrenejí. Do hampejzu by s tebou šli úplně všichni a lahev vína by rozhodně nebyla jen jedna, na pláži :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu