Rukojemství

aneb ten, ta rukojmí

Rukojmí mohou být rodu ženského nebo i rodu mužského. Je tedy ta rukojmí nebo i ten rukojmí. 

Wikipedie nám slovo rukojmí definuje takto: 

Rukojmí je osoba, nezákonně proti své vůli zadržovaná jinou osobou.

Příkladů rukojmí najdeme v historii mnoho. Z historie nedávné vzpomeňme zadržování rukojmí na japonské ambasádě v Limě nebo třeba Beslanský masakr. To jsou přesné příklady zadržování někoho nezákonně někým jiným. 

Já osobně si ale umím představit i jiné situace, kdy lze hovořit o rukojmí, přestože nejde vysloveně o nezákonné zadržování někoho někým. Ve všech případech však jednomu jde o to, aby za pomoci jiného dosáhl něčeho ve svůj prospěch. 

Třeba děti se mohou velmi jednoduše stát rukojmími při rozvodu rodičů. V zásadě to chápu tak, že využijeme někoho pro něco. Není to asi ten úplně jasný a zřetelný příklad rukojemství, ale mnohdy vede k tomu, k čemu jeden směřuje. Je to vlastně takové "účel světí prostředky". 

A tak si i myslím, že pokud je do neshod a neschopnosti se domluvit dvou lidí vtažen někdo, kdo na celé situaci nenese sebemenší vinu, je do ní vtažen bez svého přičinění a ani do ní vtažen být nechce, není ostudou ustoupit. Ustoupit v okamžiku, kdy protistrana použije podpásové zbraně a za každou cenu se rozhodne vyhrát, je vlastně nakonec výhra pro někoho úplně jiného.