Happy hours

aneb občan snese všechno

Vždycky mám velkou radost, když se obchody, restaurace a další služebníci snaží něčím přítáhnout zákazníka. Vysloveně nemívám čas využívat happy hours restaurací, přestože jejich nabídky vypadají lákavě, ale mám radost, že se snaží. Mám radost, když je obsluha usměvavá, když mají třeba vodovodu a tak vůbec. Jsem prostě ráda, že pochopili. 

Dopravní podnik nepochopil a zjevně nikdy nepochopí. On totiž nemusí. Zatímco v jedné ulici v centru Prahy je jedna restaurace, hospůdka, pizzerie, kavárna a bar na druhé, tak Dopravní podnik je jeden, prostě jen jeden a buď ho použiju nebo půjdu pěšky nebo si teda vezmu auto, což se nejeví jako záležitost příliš praktická, když pracujete v centru Prahy, kde jsou všude ty modrý čáry, tedy parkovat nemožno. 

Každý rok s počátkem prázdnin zavádí nám Dopravní podnik prázdninové jízdní řády. Jsem si všimla, že je tisknou na zelený papír. Možná mi to má navozovat příjemné pocity, ale tentokrát mám při pohledu na zelenou náladu úplně opačnou. Vím totiž, že tramvaj-autobus-metro jede v delších intervalech. A taky bude ten prostředek hromadné dopravy tak nějak narvanější. Dopravní podnik ještě nepochopil, že v létě se Praha nevylidňuje. Nával turistů se stupňuje. 

Dneska jsem měla přes pravé poledne několik pochůzek po Praze. Bylo dusno, mraky vytvořily nad centrem výživnou poklici, takže jste měli pocit, že jste si vlezli do prádelního hrnce. A aby toho nebylo málo, počasí vám to drobet zpestřilo, takže tu poklici občas nadzvedlo a ponechalo slunce, aby vás polechtalo svými paprsky. 

A páč jsem jela metrem a ještě mi zbýval lístek, rozhodla jsem se, že nepůjdu do kopce to, co bych normálně pěšky šla, ale svezu se tramvají. Neměla jsem to dělat. Když už ta tramvaj po době, kdy bych vlažnou chůzí došla do místa určení, pořídila potřebné a byla dávno v kanceláři u větráku nebo ve sprše, přijela, byla narvaná k prasknutí, uvnitř se nedalo dýchat, takže ta jedna stanice byla trestem za to, že jsem líná chodit v dusném počasí do kopce. 

A já tak přemýšlela, jak by se nám - cestujícím tohle všechno lépe snášelo, kdyby Dopravní podnik zavedl cosi jako restaurace zavedly Happy hours. Když už nám o prázdninách sebral některé spoje, co kdyby nám taky slevil na jízdném? 

Bláhovost? Já vím .... občan snese všechno, nic jiného mu totiž nezbývá. 

Zdravím tímto všechny revizory, kteří mají jistě své Happy hours .... nikdy jsem jich nepotkala tolik jako za první dny prázdnin. 

PS: Nejsem příznivcem jízdy načerno, ale přijde mi to celé takové ...... smutné .......