Kdysi mi byla položena otázka:
Co s tím budeš dělat?
Odpověděla jsem, že NIC. Tazatel se divil, tazatel kroutil hlavou a začal mi jmenovat důvody, proč bych měla rozhodně NĚCO udělat, navrhoval i CO, bych měla udělat. Trvala jsem si na svém. Nebudu dělat NIC. Prostě vůbec NIC. Jako vždy to ty boží mlýny vyřešily za mě.
Kdysi mi někdo pekelně podrazil nohy. To, co udělal, nedá se nazvat jinak, než svinstvem první třídy. Do tý doby bych vážně netušila, že na něco takového bude mít žaludek. Mno, páč jsem osoba někdy až moc důvěřivá, natloukla jsem si čumec, vyléčila si rány, oklepala se a hrdě středem odkráčela. A neudělala jsem nic. Přestože mi všichni vtloukali do hlavy zaručeně užitečné rady od právnických až po lidské. Vyhledávali a šmejdili v zákonech a paragrafech, hledali, pátrali, pídili se.
Ne, nebudu si s někým TAKOVÝM špinit ruce, trvala jsem si tehdy na svém.
Je to třičtvrtě roku a je to tady. Ano, už je to tady. Onen dotyčný je dnes ve stejné situaci, v jaké já jsem byla před rokem a na níž měl velice podstatný podíl. Je to tady a já jen zpovzdálí sleduji, s jakou grácií se vyrovná s tím, že mu někdo soustavně a cíleně podle mydlí podlahu a kouká, jak po ní jede.
Kam? To ještě uvidíme :-).
A ano, mám z toho radost. Asi jsem hnusná, ale fakt mám radost, že někdo na vlastní kůži pozná, jaké to je, když vás někdo najednou, z ničeho nic, z vám neznámých důvodů a bez zjevných příčin potopí.
Měla bych se stydět? Nevím. Co myslíte vy?
Mimochodem, dnes už vím s naprostou jistotou, jak moc je tento člověk figurkou na cizí šachovnici, jak by mohl být klidně a s přehledem obětován jen proto, aby královna zůstala na svém poli. A vím taky, že je slaboch. Jediný můj povzdech je ...... kéž bych to věděla už tenkrát .......
Stydět? Ne, nestyď se za to! Proč?
OdpovědětVymazatMě to dává naději. Půl roku jsem vymýšlela mstu (mám za sebou podobnou zkušenost jako ty, vždyť víš). A pak jsem se na to vybodla, že taky počkám na ty Boží mlýny. Tak snad...
Hele, já ani nečekala, že zamelou tak rychle :-)
VymazatTaky nechápu, za co by ses měla stydět. I já měla tu čest potkat pár lidí, kterým ze srdce přeju, aby jim ty boží mlýny pěkně zamlely. Za mě a za mé blízké. A ono to fakt funguje, až z toho mrazí. Ne vždy to asi uvidíme, to je holt smůla, ale zamelou stoprocentně.
OdpovědětVymazatA i mě se stalo, že jsem nebyla odplaty schopná (byť oprávněné). Dlouho jsem se na ni chystala, přemýšlela, ale nešlo to. A možná že dobře tak, kdo ví, jak bych se v tom humusu dlouho plácala. Jak se říká - kdo se v hovně maže, ten hovnem smrdí...
X.
Pravda, pravda, čím víc se v tom rejpeš, tím víc to zapáchá :-).
VymazatDěsivé ovšem je, kolik lidí má takhle hnusné zkušenosti :-(
Že jo... A nejhorší jsou podrazy od lidí, od kterých bys to nečekala. A vůbec je děsivé přemýšlet o tom, jak se tady lidi k sobě chovaj. Z toho mě přepadá taková beznaděj..
VymazatX.
A největší hnus je, když se v tom patláš a někdo se tváří coby přítel, abys po pár dnech zjistila, že všechno, s čím ses mu svěřila, vesele posílal dál, náležitě okomentované. Jojo, lidi umí být pěkný svině. Ale právě se na ně pak hřeje ta voda :D. To je svatá pravda.
VymazatA nejhorší je, že já blbka z toho tak nějak nemám až takovou radost. Vím, jaké to je. Zase na druhou stranu vím, že si to zaslouží, protože si to prostě po tom všem zaslouží. Tak se tu ještě patlám ve schýze, jestli mu to mám přát nebo ne :-)). Jsem halt marná.
I.
Nemyslím že bys byla marná. Spíš je to o tom, že pokud nejsi stejná jako ten člověk, tak to prostě prožívat budeš jinak. Už jen to, že o tom přemýšlíš...
VymazatTeď zrovna vidím, jak jedna osoba dopadla. A popravdě řečeno místo radosti cítím spíš smutek; že se tak musela chovat, že jsem to musela snášet, že to muselo zajít tak daleko.. A smutné je i vědomí, že to stejně nepochopí, nedojde jí, že jsou to pouze následky jejího chování..
X.
Tak u mne spíš jde o vztek. Vztek nad tím, jak může někdo tak inteligentní nechat dojít věci tak daleko. Jak se někdo může propůjčit k něčemu takhle podlému. atd. atd. atd.
VymazatA vztek prožívám i při pomyšlení, jak se v současné době vyrovnává s tím peklem, kterým prochází. Hlavně, že kdysi hodnotil on mne. A to nepříliš lichotivě. Teď se chová jako .... (doplň si sám) a vůbec, ale vůbec mu v jeho zaslepenosti vlastním egem nedochází, že tudy cesta nevede.
No jo, kdo chce kam, pomozme mu tam :-)
Ono asi záleží na tom, o koho jde a co ti udělal. Osoba o které já jsem psala je v příbuzenském poměru a nedělala nějaké zákeřnosti, pouze se chovala tak, že tím vlastně nepřímo, nenápadně ničila život nejbližším. Možná že výraz "ničila" je silný, ale rozepisovat to víc nebudu.
VymazatA pak jsou jiní lidé, kteří ublížili promyšleně, brutálně a jen pro svůj vlastní prospěch. Ale proč si jimi špinit hlavu, ještě o nich psát, přemýšlet...nestojí za to. Nechám to těm božím mlýnům, to bude nejlepší ;).
X.
Jo a to pořekadlo znám lepší - Kdo chce kam, pomůže si sám :DD.
VymazatX.
Nee, nerozepisuj. Kdyby tu byl lajk, lajkla bych Ti toto:
VymazatA pak jsou jiní lidé, kteří ublížili promyšleně, brutálně a jen pro svůj vlastní prospěch. Ale proč si jimi špinit hlavu, ještě o nich psát, přemýšlet...nestojí za to. Nechám to těm božím mlýnům, to bude nejlepší ;).
V tom Ti dávám za pravdu. Jen mám občas potřebu si ty myšlenky utřídit a halt jsem grafoman :D
Ale to jó, to je v pořádku. Já tím jenom chtěla říct, že rozepisovat konkrétně to nemůžu z různých důvodů a ani si to nechci připomínat. Ale zase vědomí, že je nás víc, kdo má takové zkušenosti, pomáhá. I když je to smutné.
VymazatX.
No, je to opravdu hodně smutný, zjistit, kolik lidí má takovéhle zkušenosti. Ovšem, když nás bude víc, nebudem se bát vlka nic :D
Vymazat