Dostala jsem broskve, mám radost,

asi budu divná

Dneska jsem dostala obrovskou mísu broskví. Tak obrovskou, že je mi naprosto jasné, že sníst to nemáme šanci. Dle mého dítěte je ovoce smrtelně jedovaté, vyřadila z této charakteristiky pouze ostružiny, borůvky, maliny a lestní jahody, broskev by do huby nedala. A já s chlapem teda děláme, co můžeme, ale prostě bude koláč, marná sláva, tohle by se zkazilo. A koláč to bude vážně gigantickej. 

Možná bych těm dobrákům, co mne tím neustále zásobují, bo to dítě přeci potřebuje vitamíny, mohla říct, že ať si ty svoje humanitární počiny vetknou kamsi. Mám toho totiž plnou lednici, pokud bych to nechala venku, hned by se mi tam uhnízdily ty pitomý "voctomilky", co votravujou na každým kroku. Teď už snad skladuju jen ty broskve a k tomu ještě houbovou omáčku, kterou jsem dostala na ochutnání taky. No, jsou ty lidi normální, že mi něco cpou? Když já to pak nemám kam rvát ....

Dost!!! Jsem ráda, když mi někdo něco dá. Obzvláště ráda jsem potom za výdobytky vlastních zahrádek - broskve, švestky (ty už jsem dostala taky a bylo jich móře, koláč byl výborný, zbytek skončil v mrazáku, v zimě, jak když najdu) - případně nějakou dobrotu, se kterou se někdo jiný rád pochlubí. Kupříkladu ta omajda je naprosto luxusní a při nejbližší příležitosti se musím autora optat, jakže ji vyráběl, protože já houbovku umím, ale přiznávám, že takhle dobrou opravdu ne. 

No, tak i já se ráda pochlubím, když se mi něco vyvede. Třeba domácím chlebem se chlubím moc ráda, pravidelně ho tahám na všechny grilovačky (možná jsem s tím už trapná). Nebo třeba tzatziki umím hodně dobré a taky je furt někomu cpu. Když upeču v neděli koláč, ráda ukrojím sousedům ke kafi. Stromy nemám žádné, takže ovoce nemůžu nikomu dávat, ale dostávám pravidelně přepravku jablek od tety a páč jsou fakt dobrý, ráda někomu přidělím mísu. Nebo včera - dala jsem kamarádce houby. Jako, chlap přivlekl fakt óbr koš, takže jsem košík mohla postrádat. A tak teď vážně nevím, jestli z toho nelítají ty octomilky nebo to kámošce nezaplnilo lednici, takže teď nadává, cože to zase vlekla z návštěvy u nás.

Máte pocit, že jsem se pomátla? Možná jo, páč já jsem nad některými diskusemi pomatená dost. A když jsem si dneska přečetla tohle, tak asi přestanu dávat, nabízet a nosit něco na návštěvy, páč teda bych se mohla se zlou potázat. 

Ale aby bylo jasno, mi vůbec nevadí, když někdo donese košík toho, mísu onoho nebo kastrůlek něčeho jiného. Ráda ochutnám a když je toho hodně, tak se prostě a jednoduše rozdělím. Jako o ty jablka, protože říkat tetě, že tohle už nám určitě stačí, rozhodně nemá cenu. Dá nám ráda a než by se mi zkazily, věřím, že mé kamarádky nechemická, dobrá, šťavnatá jablka ocení, stejně jako já.  

Ale jo, jsou lidi, kterým se prostě nezavděčíte :-).