Raduji si,

že jezdím jinam

Opravdu se tady raduji, protože strávit dovolenou v blízkosti této dámy, to by byl vskutku nezapomenutelný zážitek. Je jasný, že děti zaprudí i na dovolené, ale odjíždět někam a již od začátku vědět, že to celé bude s těmi dětmi za trest, to mi nějak hlava zase nebere. Mám na to asi jedinou radu. Nejezdit nikam, páč jeden nevyhodí ty těžce naškudlený peníze, nemusí si odpouštět boty a tak. Prostě dřepí doma a nemá zkaženou dovolenou. Nic jiného na to říct opravdu neumím. 

A jsem ráda, že jsem neměla tu čest na své dovolené potkat matku, která by děti nejraději odvezla na člunu daleko od pobřeží jen proto .... Proč vlastně? 

Protože své děti musí do vln slané vody nahánět ...... Teď už se prostě vykoupeš, když jsme tady? Nevím, ale moje dítě vstupuje do vln poměrně dobrovolně. Pouze s výjimkou, kdy na pláži vlaje černá vlajka a plavčík se zoufale snaží vyhnat z vody bandu sebevrahů, povětšinou z našich suchozemských zeměpisných šířek, kteří se právě vykoupou, i kdyby čert na koze rajtoval, protože za to prostě dali ty prachy, tak nebudou dřepět na písku. 

Protože je pak musí vyhánět ....... Koukej padat ven nebo se nastydneš? Nevím, kde ona dáma trávila tu pokaženou dovolenou, ale to halt nesmí jezdit k severnímu moři, páč moře v místě, kam jezdím, mívá v srpnu běžně 28 stupňů, což teda nepovažuju za teplotu, kdy by v moři následkem srážky s krou ztroskotal Titanic. 

Protože má znuděné potomky, kteří otrávení jak malajský šíp odmítají nabízenou zábavu ...... Teď si BUDEŠ házet balonem? Moje dítě se na pláži zabaví poměrně snadno. Jednak je v okolí mnoho jiných dětí, které zcela uchváceny množstvím písku nemají o podněty nouzi, navíc se poměrně jednoduše druží. Občas se tak stává, že holčička, se kterou právě hloubí jámu, je Ruska, pročež za mnou co pět minut běhají, abych jim přeložila věty typu: Teď budeme nosit vodu a lít ji do té jámy, případně: Pujč mi lopatku. V obou případech jsem v koncích, páč jsem z ruštiny zapomněla úplně všechno krom slovíčka "charašó". Doporučila jsem jim znakovou řeč a měla po zbytek odpoledne volno :-). 

No, a co se jídla týká? Většinou se na dovolené s naší mladou o složení jídla dohaduji (jo, a nikdy tam nevařím nic jiného, než čaj nebo kafe ...... destinace, kterou jsem si vybrala, mi v pohodě dovoluje stravovat se místních tavernách, bufetech a hospůdkách, a to i s poměrně omezeným rozpočtem naší rodiny). 

Z popisu jsem vynechala bazén .... nejezdím tam, kde je bazén. Ten mi stojí doma na zahradě, takže k moři nejezdím proto, abych se čvachtala v bazénu. Ale to je to poslední, někdo halt ty medúzy fakt nemusí :-). 

Jojo, takže já se na letošní dovolenou těším. Těším se, až budu pátrat po růžových plavkách pod vodou a doufat, že to dítě se vynoří, až mu dojde kyslík. Budu "brát školení" od místního delegáta Lukáše, kterak šnorchlovat, protože to neumím, ale to dítě se to prostě naučit chce. Nechám se celá zasypat pískem a ještě týden ho budu vysypávat z uší, budu vláčet ty kamínky a mušličky sem a tam. Dáme si gyros, mousaku a olivy. Půjdeme se večer "procournout" po obchodech, jak říká moje dítě. Nakoupíme nějaké totální zbytečnosti, které ovšem nutně potřebuje. Dodržíme každoroční rituál vyhození kšiltovky vymáchané ve slané vodě Thermajského zálivu a koupíme kšiltovku novou, kterou tam zase za rok necháme. A večer, až dítko znavené jižním sluncem, teplým mořem a couráním po letovisku usne, si dám dvojku retsiny a budu si na terase číst tu detektivku, kterou za tímto účelem už mám připravenou u kufru. A vím, že jako každý rok to bude fajn dovolená. Pokud se v sousedství neuhnízdí nějaká uštvaná matka. 

Καλημέρα Ελλάδα