Společná báseň

aneb básnířky sem :-)




Komentář pod minulým článkem mě inspiroval k vytvoření společné básně. Věřím, že rýmy typu slunce-žblunce nebo láska-páska nám tady hromadně půjdou. Takže hurá do toho!!! Pokračování vkládejte do komentářů :-)


Bez umyté palice

Bez umyté palice 
visí život na klice.
A s umytou palicí
pohazuji svou kšticí.

Bez umyté hlavy
nevytáhnu paty
Jen s umytou hlavou
můžu táhnout Prahou.

Jarka Prahou táhne
ani brvou nehne.
Pohazuje palicí
a cítí se žádoucí.

Žádoucí se cítí
páč má hezkou kštici
má i trochu pupínků
a několik uhříků.

Až si vymáčkne uhříky
a ošklivé pupínky,
přestane jíst bůček
a zmizí jí špíček.

Špíček prý si ráda nechá
a bůčku se nikdy nevzdá.
Na pupínky a uhry prdí
neb jí vůbec nevadí

Bůček potom zpečetí
tou studentskou pečetí.
Nesmí se pak ale divit,
když se nebude líbit.

Ale jí to nerozhodí
na paleo se naladí 
kila půjdou rychle dolů
páč tam bůček nevadí

Bez umyté palice,
visí život na klice.
To utopenci plavou
vždy s umytou hlavou.

Hlava
je-li ale zcela čistá
to pak veška
často výská. 

Raduje se, skáče, vrtí,
honem rychle lepí děti. 

Vlasy mastné
ovšem vešce vadí.

Nemoha se pohnout
raděj na ně kadí. 

Mívala jsem bujnou kštici
Od těch dob jsem na palici
A tak jsem ostříhala si
Svoje jemné sexy vlasy
Zapůsobilo to taky
Kolem huby na boláky?
Zkontroluju ještě nos - 
Ouvej, běda, zbyl mi NOZ!!!! 

Komentáře

  1. Copak nám chtěl básník těmito verši sdělit? Že je chlupatý jako opice....
    Puk

    OdpovědětVymazat
  2. Sice se to nerýmuje, ale zase je to pravda? Vykrádáš BC? http://baby-cafe.cz/forum/diskuse/31/48442 něco vlastního nemáš? H.

    OdpovědětVymazat
  3. Bez umyté hlavy
    nevytáhnu paty
    Jen s umytou hlavou
    můžu táhnout Prahou :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Žádoucí se cítí
    páč má hezkou kštici
    má i trochu pupínků
    a několik uhříků

    OdpovědětVymazat
  5. Špíček prý si ráda nechá
    a bůčku se nikdy nevzdá.
    Na pupínky a uhry prdí
    neb jí vůbec nevadí


    OdpovědětVymazat
  6. Ale jí to nerozhodí
    na paleo se naladí
    kila půjdou rychle dolů
    páč tam bůček nevadí

    OdpovědětVymazat
  7. myslem a účelem nového občanského zákoníku (NOZ) je – až na výjimky – upravit veškeré soukromoprávní vztahy v jednom kodexu. Nový zákoník klade důraz na naše demokratické právní tradice, jakož i na principy a standardy soukromého práva v Evropě. Základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po Mnichovské dohodě.

    Důvodem je především to, že tento vládní návrh sledoval modernizační revizi rakouského Obecného zákoníku občanského (ABGB) z r. 1811 v jeho konfrontaci s novějšími evropskými zákoníky, zejména německým a švýcarským. Nový občanský zákoník však hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském.

    Hlavní zásady nové kodifikace jsou především následující:

    Vypracovat kodexy vycházející z respektu ke středoevropskému právnímu myšlení.
    Vytvořit zákoník srovnávající se s evropskou právní a kulturní konvencí.
    Rozejít se s myšlenkovým světem socialistického práva.

    Vše v jednom, logicky a přehledně

    Nový občanský zákoník obsahuje 3 081 paragrafů. Nově přejímá celou řadu pravidel upravených v jiných zákonech, které zrušuje (celkem se jedná o více než 100 právních předpisů, např. obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o vlastnictví bytů či zákon o sdružování občanů). Ne všechna pravidla obsažená ve zvláštních zákonech jsou však přijímána bez dalšího. Nový kodex se je snaží přizpůsobit moderním potřebám. Další snahou je upravit nebo zpřesnit některá pravidla, která současné soukromé právo neřeší, případně je upravuje velmi stroze, a pro praxi jsou tato pravidla potřebná.

    OdpovědětVymazat
  8. Kodex je rozvržen do pěti částí (Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná). Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu byla přijata zásada, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty. Ne vždy se však danou zásadu podařilo dodržet. Příbuzné nebo tematicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších ke složitějším a od obecných ke zvláštním (nikoli od důležitějších k méně důležitým – hledisko důležitosti je totiž relativní).
    Jazyk nového občanského zákoníku

    Zákoník se snaží o terminologickou jednotnost. Užívá tedy co možná pro stejné pojmy stejná slova a pro různé pojmy slova různá.

    OdpovědětVymazat
  9. Zákonná úprava občanského práva u nás byla v 50. a 60. letech minulého století budována podle vzoru a metod práva veřejného. Tyto vlivy se u nás uchovaly při utváření legislativních textů z oblasti práva soukromého dosud. NOZ se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá např. formulaci „je povinen“ (vykonat, zaplatit, doručit atd.), ale volí pro vyjádření povinnosti rozkazovací způsob, např. (nechť) „vykoná“, „zaplatí“, „doručí“ atp. Obdobně se šetří s obratem „je oprávněn“, namísto něhož se volí „může“, „má právo“ apod.

    Mluví-li se o „zákonech“, rozumí se tím tedy jen zákony, nikoli všechny právní předpisy (pro ně se právě volí označení „právní předpisy“). Výrazem „zákon“ se rozumí jakýkoli zákon, „tímto zákonem“ se rozumí občanský zákoník a „jiným právním předpisem“ každý zákon nebo jiný právní předpis odlišný od občanského zákoníku.

    NOZ se snaží vyhnout cizím slovům. Je-li možné nahradit cizí slovo bez obtíží českým, preferuje se takové řešení (např. „zapsaný“ místo „registrovaný“, „nakládat“ místo „disponovat“, „umístění“ místo „instalace“, „sdělení“ nebo „údaj“ místo „informace“ apod.). Avšak v těch případech, kde cizí termín v českém právu zdomácněl (např. „orgán“, „forma“, „elektronický“), anebo kde jej lze pro jeho přesný význam využít lépe než výraz původem český (např. „prekluze“, „detence“), nechová se NOZ puristicky.

    NOZ sleduje důsledné rozlišení právních domněnek (vyvratitelných i nevyvratitelných) a fikcí a v tom směru volí jednotnou dikci shodnou s klasickou českou právní terminologií. Výrazem „má se za to, že“ se označuje vyvratitelná právní domněnka, připouštějící důkaz opaku. Výrazem „platí, že“ se označuje nevyvratitelná právní domněnka. Výrazem „považuje se za“ nebo „hledí se na“ se označuje právní fikce.

    Vzhledem k tomu, že spojka „nebo“ může mít význam slučovací i vylučovací, usiluje osnova odstranit pochybnosti tím, že slovo „nebo“ (bez čárky) užívá výhradně ve slučovacím významu, zatímco s vylučovacím významem se používá výraz „anebo“ (s čárkou), případně „nebo“ (s čárkou). Při formulaci „A nebo B“ bude skutková podstata normy naplněna, ať již nastane jedna či druhá možnost či nastanou-li obě zároveň, zatímco při formulaci „A, nebo B“ se počítá s tím, že může nastat právě jen jedna, anebo právě jen druhá varianta.

    NOZ se vrací ke klasické (tradiční) české právní terminologii, od níž se občanské zákoníky z r. 1950 a 1964 postupně odvrátily zavedením jednak některých slovakismů při unifikaci českého a slovenského práva (např. „právní úkon“, „výpůjčka“, „neopomenutelný dědic“), jednak právnických neologismů podmíněných totalitní ideologií nebo na tuto ideologii se odvolávajících (např. „účastník“ místo „osoba“, „způsobilost k právním úkonům“ místo „svéprávnost“, „návrh na uzavření smlouvy“ místo „nabídka“, „smlouva o sdružení“ místo „společenská smlouva“ apod.). Ale ani v tomto směru návrh nesleduje samoúčelný purismus a bere v úvahu věcné důvody.

    OdpovědětVymazat
  10. 135
    §
    633
    (1) Brání
    -
    li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné
    břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.
    (
    2) Právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako
    pohledávka.
    §
    634
    Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah
    budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být
    budoucí smlouva u
    zavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou
    náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud.
    §
    635
    (1) Jedná
    -
    li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset
    let.
    (2) Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se
    promlčí nejpozději
    promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.
    §
    636
    (1) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let
    ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
    (2) Byla
    -
    li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její
    náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda
    nebo újma vznikla. To platí
    i
    v
    případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství
    spočívajícího v nabídce
    , slibu nebo dání úpla
    tku jiným než poškozeným nebo
    v
    přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.
    (3) Pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se odstavce 1 a 2
    nepoužijí

    OdpovědětVymazat
  11. Při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění
    ode dne jeho dospělosti. Dospěje
    -
    li pro nesplnění některého dílčího plněn
    í celý dluh,
    počne pro celý dluh běžet promlčecí
    lhůta
    ode dne dospělosti nesplněného dílčího
    plnění.
    §
    624
    U práva na vydání peněžních prostředků
    uložených na účtu nebo představujících
    vklad
    počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy smluvní závazek zanikl.
    §
    625
    U práva vzniklého z celkového zničení nebo ztráty dopravované věci počne
    promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy zásilka měla být příjemci doručena. Byla
    -
    li však
    dopravovaná věc jen poškozena nebo byla
    -
    li doručena opožděně, počne promlčecí
    lhůta běžet od
    e dne doručení zásilky.
    §
    626
    U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné
    události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné
    plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje
    vůči pojistiteli úhradu
    toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.
    §
    627

    -
    li být podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly,
    pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem u
    rčitého

    OdpovědětVymazat
  12. 262
    Pododdíl 3
    Právní poměry z práva stavby
    §
    1250
    Co do stavby vyhovující
    právu stavby
    má stavebník stejná práva jako vlastník;
    pokud se jedná o jiné užívání pozemku zatíženého právem stavby, má stejná práva
    jako poživatel, ledaže je
    ujednáno
    něco jiného.
    §
    1251
    (1)
    Smlouva může stavebníku uložit, aby stavbu provedl do určité doby.
    (2)
    Není
    -
    li nic jiného ujednáno, má stavebník povinnost udržovat stavbu
    v
    dobrém stavu. Smlouva může stavebníku uložit povinnost
    stavbu pojistit.
    (3)
    Vlastníku pozemku může být vyhrazeno schválení určitého faktického nebo
    právního jednání stavebníka, avšak ani je
    -
    li to vlastníku pozemku vyhrazeno,
    nemůže odepřít souhlas k právnímu jednání, které není k jeho újmě.
    §
    1252
    (1)
    Právo
    stavby lze převést i zatížit.
    (2) Vyhradí
    -
    li si vlastník pozemku souhlas k zatížení práva stavby, zapíše se
    výhrada do veřejného seznamu. V takovém případě lze do veřejného seznamu zapsat
    zatížení práva stavby jen se souhlasem vlastníka pozemku.
    §
    1253
    Právo stavby přechází na dědice i na jiného všeobecného právního nástupce.
    §
    1254
    Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní
    právo k právu stavby. Ujednají
    -
    li si strany něco jiného, zapíše se to do veřejného
    seznamu.
    §
    1255
    Není
    -
    li nic jiného ujednáno, dá vlastník stavebního pozemku stavebníkovi při
    zániku práva stavby uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, za stavbu náhradu.
    Náhrada činí polovinu hodnoty stavby v době zániku práva stavby, ledaže si strany
    ujednají jinak.
    §
    1256
    Zástavní a jiná práva váznoucí na právu stavby postihují náhradu.
    263
    Oddíl
    2
    Věcná břemena
    Pododdíl 1
    Obecná
    ustanovení o služebnostech
    §
    1257
    (1) Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka
    věci
    jako věcné
    právo tak, že musí ve prospěch
    jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.
    (2) Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svéh

    OdpovědětVymazat
  13. Bez umyté palice,
    visí život na klice.
    To utopenci plavou
    vždy s umytou hlavou.
    M.

    OdpovědětVymazat
  14. Svědkové závěti
    §
    1539
    (1) Svědci se zúčastní pořizování zá
    věti takovým způsobem, aby byli s to
    potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na
    listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho
    vlastnost jako svědka a údaje
    , podle nichž ho lze
    zjistit
    .
    (2) Svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá
    jazyka
    , nebo způsobu dorozumívání
    , v němž se projev vůle činí.
    §
    1540
    (1)
    Dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje.
    Stejn
    ě
    není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani
    zaměstnanec dědice nebo odkazovníka.
    (2)
    K platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob
    uvedených v odstavci 1 se vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou
    ,
    nebo aby
    je potvrdili tři svědci.
    §
    1541
    Ustanovení
    §
    1540
    platí obdobně i pro toho, koho zůstavitel povolal za
    vykonavatele závěti nebo kdo při pořizování závěti působí jako pisatel, předčitatel,
    tlumočník nebo úřední osoba.
    318
    Úlevy při pořizování závěti
    §
    1542
    (1) Kdo je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života,
    má právo pořídit závěť ústně před
    třemi
    současně přítomnými svědky. Totéž právo
    má i ten, kdo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem
    mimořádné
    události a nelze
    -
    li po něm rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě.
    (2)
    Nepořídí
    -
    li svědci záznam o zůstavitelově poslední vůli, bude důvodem
    dědické posloupnosti soudní protokol o výslechu svědků.
    §
    1543
    Je
    -
    li důvodná obava, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve
    formě
    veřejné listiny
    , může zaznamenat jeho poslední vůli starosta obce,
    na jejímž
    území
    se zůstavitel nalézá, za přítomnosti dvou svědků. Za týchž podmínek může
    zaznamenat zů
    stavitelovu poslední vůli i ten, kdo je podle
    jiného
    právního předpisu
    oprávněn
    vykonávat pravomoci starosty
    .
    §
    1544
    (1) Má
    -
    li pro to zůstavitel vážný důvod, může na palubě
    námořního
    plavidla
    plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo letadla zapsan
    ého v leteckém
    rejstříku v České republice zaznamenat zůstavitelovu poslední vůli za přítomnosti
    dvou svědků
    velitel
    námořního
    plavidla nebo letadla, popřípadě jeho zástupce, pokud
    mu v tom nebrání péče o bezpečnost plavby nebo letu. Platnost závěti nelze
    popřít
    tím, že zůstavitel neměl k pořízení závěti vážný důvod.
    (2) Byla
    -
    li závěť pořízena podle odstavce 1 na palubě
    a)
    námořního
    plavidla, zaznamená to
    velitel
    v lodním deníku a závěť bez
    zbytečného odkladu předá zastupitelskému úřadu České republiky, který je
    nejblíže přístavu, do něhož
    námořní
    plavidlo připluje, popřípadě orgánu veřejné
    moci, u něhož je
    námořní
    plavidlo zapsáno v námořním rejstříku,
    nebo
    b)
    l
    etadla, zaznamená to
    velitel
    v palubním deníku a závěť předá bez zbytečného
    odkladu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže místu, kde
    letadlo přistálo v zahraničí, popřípadě orgánu veřejné moci, u něhož je letadlo
    zapsáno v leteckém rejst
    říku.
    §
    1545
    (1) Při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operacích může zaznamenat
    poslední vůli vojáka nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám velitel vojenské
    jednotky České republiky, nebo jiný voják v hodnosti důstojníka nebo vyšší, za
    pří
    tomnosti dvou svědků. Byla
    -
    li závěť takto pořízena, nelze její platnost

    OdpovědětVymazat
  15. 399
    (2) K projevu vůle, kterým zcizitel předem omezí zákonný rozsah svých
    povinností z vadného plnění, se nepřihlíží. Vzdá
    -
    li se nabyvatel předem svého práva
    z vadného plnění, vyžaduje projev jeho vůle písemnou formu.
    §
    1917
    Je
    -
    li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze
    -
    li vadu zjistit
    z
    veřejného seznamu, jde
    k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě
    zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je
    vůbec bez vad.
    §
    1918
    Přenechá
    -
    li se věc jak stojí a leží
    (úhrnkem)
    , jdou její vady k tíži nabyvatele. To
    neplatí,
    nemá
    -
    li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel
    vymínil.
    §
    1919
    (1) Převezme
    -
    li zcizitel záruku za jakost, zaručuje se, že
    předmět plnění
    bude po
    určitou dobu po splnění způsobil
    ý
    pro použití k ujednanému účelu a že si pod
    rží
    ujednané vlastnosti; nejsou
    -
    li ujednány, vztahuje se záruka na účel a vlastnosti
    obvyklé.
    (2) Není
    -
    li záruka ujednána ve smlouvě, může ji zcizitel převzít prohlášením
    v
    záručním listu, popřípadě vyznačením záruční doby nebo doby použitelnosti či
    trvanl
    ivosti věci na obalu. Je
    -
    li ve smlouvě ujednána záruční doba odlišná od záruční
    doby uvedené na obalu, platí, co bylo ujednáno. Uvede
    -
    li se v záručním listě záruční
    doba delší
    ,
    než je doba ujednaná nebo vyznačená na obalu, platí tato delší záruční
    doba.

    OdpovědětVymazat
  16. §
    633
    (1) Brání
    -
    li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné
    břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.
    (
    2) Právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako
    pohledávka.
    §
    634
    Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah
    budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být
    budoucí smlouva u
    zavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou
    náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud.
    §
    635
    (1) Jedná
    -
    li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset
    let.
    (2) Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se
    promlčí nejpozději
    promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.
    §
    636
    (1) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let
    ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.
    (2) Byla
    -
    li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její
    náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda
    nebo újma vznikla. To platí
    i
    v
    případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství
    spočívajícího v nabídce
    , slibu nebo dání úpla
    tku jiným než poškozeným nebo
    v
    přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.
    (3) Pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se odstavce 1 a 2
    nepoužijí.
    §
    637
    Právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle
    §
    2939
    se promlčí
    nejpozději za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh.
    §
    638
    (1) Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let
    ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.
    (2) Bylo
    -
    li bezdůvodné obohacení na
    byto úmyslně, promlčí se právo na jeho
    vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

    OdpovědětVymazat
  17. Umýt hlavu neznamená
    vymýt mozek.
    To pak běda.

    X.

    OdpovědětVymazat
  18. Společná ustanovení
    §
    2076
    Vzdá
    -
    li se dárce při darování mezi živými předem práva odvolat
    dar pro nouzi
    nebo nevděk, nepřihlíží se k tomu.
    §
    2077
    Pojí
    -
    li se s darem povinnost zavazující obdarovaného podle darovací smlouvy,
    ruší se odvoláním daru pro budoucnost.
    §
    2078
    Nemá
    -
    li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru
    k
    vydání toho, co mu z
    obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil
    -
    li se daru, aby
    vydání zmařil, anebo odvolal
    -
    li dar pro nevděk samotný dárce.
    Oddíl 2
    Koupě
    Pododdíl 1
    Obecná ustanovení
    §
    2079
    Základní ustanovení
    (1)
    Kupní smlouvou se
    prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc
    , která
    je
    předmět
    em
    koupě
    ,
    a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se
    zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
    (2)
    Neplyne
    -
    li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prod
    ávající
    a
    kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
    §
    2080
    Kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je
    -
    li ujednán alespoň způsob jejího
    určení.
    §
    2081
    Náklady spojené s odevzdáním věci v místě plnění nese prodávající. Náklady
    spojené s
    převzetím v
    ěci nese kupující.
    429
    §
    2082
    (1)
    Na kupujícího přechází nebezpečí škody na věci současně s nabytím
    vlastnického práva. Nabude
    -
    li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má
    prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele.
    (2)
    P
    ři uzavřen
    í smlouvy s odkládací podmínkou přechází nebezpečí škody na
    věci na kupujícího nejdříve dnem splnění podmínky.
    §
    2083
    Tomu, kdo koupí budoucí užitky věci úhrnkem nebo s
    nadějí na nejisté budoucí
    užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu
    , bylo
    -
    li jeho očekávání
    zmařeno.
    §
    2084
    Prodávající upozorní kupujícího při ujednávání kupní smlouvy na vady věci,
    o
    nichž ví.
    Pododdíl 2
    Koupě movité věci
    Základní ustanovení
    §
    2085
    (1)
    Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není
    nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má
    -
    li kupující podle smlouvy
    nabýt součást po oddělení jako věc movitou.
    Za kupní smlouvu se vždy považuje
    smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.
    (2)
    Mají
    -
    li strany
    vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za
    ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v
    době uzavření
    smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.
    §
    2086
    (1)
    Smlouva o
    dodání věci, která má být teprve vyroben
    a, se posoudí jako kupní
    smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně
    podstatnou část toho, čeho je k
    vyrobení věci zapotřebí.
    (2)
    Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění
    dodavatele spočívá ve v
    ýkonu činnosti

    OdpovědětVymazat
  19. Hlava
    je-li ale zcela čistá
    to pak veška
    často výská.

    Raduje se, skáče, vrtí,
    honem rychle lepí děti.

    X.

    OdpovědětVymazat
  20. Vlasy mastné
    ovšem vešce vadí.

    Nemoha se pohnout
    raděj na ně kadí.

    X.

    OdpovědětVymazat
  21. Nemám sem zkopírovat telefonní seznam???

    X.

    OdpovědětVymazat
  22. Tak tomu rozumím. To je k diskuzi. Smaže se či nesmaže? Zde, kde se nemůže, se asi namaže.

    OdpovědětVymazat
  23. Jé, já jsem vždycky chtěla mít místo, kde najdu přehledně NOZ. Děkuji královně Alžbětě /nebo Čáryfukovi?/. Jen to chtělo zveršovat, ne?
    Jana

    OdpovědětVymazat
  24. Nebudu rýmovat, ale nemám ráda změny. To se všichni zbláznili, že pořád jen inovují webové stránky? Dana

    OdpovědětVymazat
  25. (1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví.

    (2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.1)

    (3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony.
    § 2

    (1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.

    (2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.

    (3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
    § 3

    (1) Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

    (2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.
    § 4

    Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud.
    § 5

    Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.
    § 6

    Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.

    OdpovědětVymazat
  26. no objednatele na náhradu škody.

    (3) Neodstoupí-li obje
    § 637

    (1) Má-li objednatelem dodaný materiál nedostatky, které brání řádnému vyhotovení díla, zhotovitel je povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Stejnou povinnost má zhotovitel i tehdy, žádá-li objednatel, aby dílo bylo provedeno podle pokynů, které jsou nevhodné.

    (2) Trvá-li objednatel přes upozornění zhotovitele na objednávce, zhotovitel může od smlouvy odstoupit.
    § 638

    (1) Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, je zhotovitel oprávněn určit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může od smlouvy odstoupit, upozorní-li na takový následek.

    (2) Totéž platí, provádí-li se dílo u objednatele a ten nevykoná potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro osoby provádějící dílo.
    § 639

    Poskytne-li objednatel řádně a včas potřebnou součinnost, avšak zhotovitel v určenou dobu nepřistoupí k provedení díla, náleží mu právo na náhradu nutných nákladů, které mu tím vznikly. Toto právo musí uplatnit u zhotovitele nejpozději do jednoho měsíce od převzetí věci; odstoupí-li z tohoto důvodu od smlouvy, musí je uplatnit nejpozději do jednoho měsíce od odstoupení; jinak právo zanikne.
    § 640

    Bylo-li dílo zmařeno náhodou před dobou splnění, ztrácí zhotovitel nárok na odměnu.
    § 641

    (1) I když dílo nebylo provedeno, náleží zhotoviteli sjednaná cena, byl-li ochoten dílo provést a zabránily-li mu v tom okolnosti na straně objednatele. Je však povinen dát si započíst to, co ušetřil neprovedením díla, co vydělal jinak, nebo co úmyslně zameškal vydělat.

    (2) Byl-li zhotovitel zdržen v provádění díla okolnostmi na straně objednatele, náleží mu za to přiměřená náhrada.
    § 642

    (1) Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

    (2) Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.
    § 643

    (1) Záleží-li provedení díla ve zvláštních osobních vlastnostech zhotovitele, ruší se smlouva jeho smrtí. Dědici zhotovitele se mohou domáhat pouze zaplacení upotřebitelné hmoty připravené na dílo a části odměny přiměřené upotřebitelným výsledkům vykonané práce.

    (2) Smrt objednatele sama o sobě smlouvu neruší.

    Oddíl druhý
    Zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku
    § 644

    Jde-li o zhotovení věci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil, a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.
    § 645

    (1) Zhotovitel odpovídá za vady, které má věc na zakázku zhotovená při převzetí objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Stejně odpovídá za to, že věc má vlastnosti objednatelem při zakázce vymíněné.

    (2) Zhotovitel odpovídá za vady provedené zakázky, jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného objednatelem či nevhodnost jeho pokynů, jestliže objednatele na vadnost materiálu či nevhodnost jeho pokynů neupozornil.
    § 646

    (1) Záruční doba je šest měsíců.

    (2) U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší dobu, stanoví zvláštní předpisy záruční dobu delší než šest měsíců; záruční doba přesahující šest měsíců se může týkat i jen některé součástky. Zhotovitel je povinen vydat objednateli záruční list s vyznačením záruční doby.

    (3) U zhotovení stavby je záruční doba tři roky. Prováděcí předpis může stanovit, že u některých částí staveb může být záruční doba kratší, nejméně však osmnáct měsíců.
    § 647

    Záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci. Převzal-li objednatel věc až po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost.

    OdpovědětVymazat
  27. Mívala jsem bujnou kštici
    Od těch dob jsem na palici
    A tak jsem ostříhala si
    Svoje jemné sexy vlasy
    Zapůsobilo to taky
    Kolem huby na boláky?
    Zkontroluju ještě nos -
    Ouvej, běda, zbyl mi NOZ!!!!

    OdpovědětVymazat
  28. Holky, pozor,
    dlouhé vlasy,
    vždy bývaly znakem
    krásy.
    Teď však bacha na Ivanu
    věší za ně do průvanu!
    Za váš zplihlý, mastný vlas,
    za beďárky ve tváři,
    pozor, ženy,
    je to "ďas",
    zas blogísek vytváří!
    "G"
    Říkám si, jestli není škoda, plýtvat mým talentem právě tady?)

    OdpovědětVymazat
  29. I kdybys krásné vlasy měla,
    což myšlenka je jistě smělá,
    i tak bys zášť a zlobu sela?
    A myslela bys, že jsi skvělá?

    I kdyby tváří bez poskvrnky
    a nevídanou krásou ses skvěla,
    I tak bys řešila jen mrňky
    a nad BC se ukájela?

    Hra na kdyby je houpá, vím,
    stejně se ráda pobavím,
    na cizí účet, to se tady nosí,
    tu tématem jsou vždy cizí nosy.

    OdpovědětVymazat
  30. A každý, kdo tu báseň psal
    jistě sem rád zavítal.

    Opačně pak - a to je to divné
    nebyl by tu, když je tu tak blivně.

    X.

    OdpovědětVymazat
  31. Kamenem hoď,
    Kdos' bez viny
    - řiťolezky Ivaniny!

    OdpovědětVymazat
  32. Byl by tu, jak rytíř v zbroji,
    někdy je nutné žumpu přihnojit.
    Oko za oko, zub za zub,
    i za nás může promlouvat Belzezub.

    OdpovědětVymazat
  33. Co to má znamenat, ten tvůj citát? Sypeš si popel do vlasů?Asi jsi měla poslechnout už dávno. Vlastně, já už vím, ty neposloucháš nikoho a nikdy. Sama jsi mi to napsala v našem diskutování minulý týden, že? Takže jak to máš s tím poslouháním? Měla by sis dávat pozor co vlastně napíšeš, jinak si tu za chvilku budeš kadit do vlastního hnízda:
    "Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne."
    G.

    OdpovědětVymazat
  34. Na blogu zášti, blití směs,
    až mne z toho chytá běs.

    Stránka je vztekem zdělaná,
    tak tady řádí Ivana?

    Jen se divím, proč sem lezu,
    do jedového slezu.

    Už vím! Než půjdu na písek,
    chci tu mít svůj blogísek!

    OdpovědětVymazat
  35. Cituji: Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!

    OdpovědětVymazat
  36. ákladní lidská práva a svobody

    Čl. 5

    Každý je způsobilý mít práva.

    Čl. 6

    (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.

    (2) Nikdo nesmí být zbaven života.

    (3) Trest smrti se nepřipouští.

    (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.

    Čl. 7

    (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

    (2) Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.

    Čl. 8

    (1) Osobní svoboda je zaručena.

    (2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.

    (3) Obviněného nebo podezřelého z trestného činu je možno zadržet jen v případech stanovených v zákoně. Zadržená osoba musí být ihned seznámena s důvody zadržení, vyslechnuta a nejpozději do 48 hodin propuštěna na svobodu nebo odevzdána soudu. Soudce musí zadrženou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě, nebo ji propustit na svobodu.

    (4) Zatknout obviněného je možno jen na písemný odůvodněný příkaz soudce. Zatčená osoba musí být do 24 hodin odevzdána soudu. Soudce musí zatčenou osobu do 24 hodin od převzetí vyslechnout a rozhodnout o vazbě nebo ji propustit na svobodu.

    (5) Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu.

    (6) Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů.

    Čl. 9

    (1) Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám.

    (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na:

    a) práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody,

    b) vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zákonem namísto povinné vojenské služby,

    c) službu vyžadovanou na základě zákona v případě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty,

    d) jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých.

    Čl. 10

    (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

    (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

    (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

    Čl. 11

    OdpovědětVymazat
  37. (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

    (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob; zákon může také stanovit, že určité věci mohou být pouze ve vlastnictví občanů nebo právnických osob se sídlem v České a Slovenské Federativní Republice.

    (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

    (4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

    (5) Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.

    Čl. 12

    (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

    (2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.

    (3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.

    Čl. 13

    Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

    Čl. 14

    (1) Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.

    (2) Každý, kdo se oprávněně zdržuje na území České a Slovenské Federativní Republiky, má právo svobodně je opustit.

    (3) Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody.

    (4) Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.

    (5) Cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem.

    Čl. 15

    (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.

    (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.

    (3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon.

    Čl. 16

    OdpovědětVymazat
  38. (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.

    (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

    (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.

    (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.

    Oddíl druhý
    Politická práva

    Čl. 17

    (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

    (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

    (3) Cenzura je nepřípustná.

    (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

    (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

    Čl. 18

    (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

    (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.

    (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.

    OdpovědětVymazat
  39. Čl. 19

    (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.

    (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.

    Čl. 20

    (1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích.

    (2) Občané mají právo zakládat též politické strany, politická hnutí a sdružovat se v nich.

    (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.

    (4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu.

    Čl. 21

    (1) Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.

    (2) Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.

    (3) Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.

    (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

    Čl. 22

    Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

    Čl. 23

    Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

    OdpovědětVymazat
  40. jééé, čl. 19 Listiny :erik:
    "Čl. 19

    (1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.

    (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy."

    Děkuju za připomenutí!

    Ame

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu