Ztráty a nálezy
Už jste něco ztratili? Já ano !!!
Jednou jsem ztratila voskovky. Nevím, kolik mi bylo. Zato si tuhle příhodu pamatuju zcela zřetelně. Matka mi zakoupila balení šesti voskovek. Já je důležitě uložila do "kabelky", kterou jsem si nesla. Byla to taková malá, spíš kapsička, prostě nešla zapnout a měla vyšívaný jakoby indiánský vzoreček. Šla jsem si vesele vedle matky a těšila se na výtvarné chvíle. A jak jsem si tak vykračovala, tak jsem tou taštičkou různě pohupovala a točila. Vím taky, že mne matka mnohokrát napomenula, ať to nedělám, že ty VOSKOVKY ZTRATÍM. Mno, když jsme dorazily domů, voskovky se v kabelce samozřejmě nenacházely, já utrpěla přednášku na téma "já ti to říkala", která mi byla úplně fuk, protože jsem NEMĚLA TY NOVÉ VOSKOVKY !!!!
Pak jsem taky ztratila klíče od bytu. Tam už si pamatuju jen to, že jsem dřepěla na schodech a očekávala toužebně matčin příchod z práce, páč mobily nebyly a jediná budka široko daleko samozřejmě nefungovala. Strávila jsem na schodech celé odpoledne, takže mi potom byla jedno přednáška na téma "jak můžeš bejt tak blbá, že ztratíš klíče". Zámky ještě večer otec vyměnil a já tento den a hlavně tu přednášku připomněla matce, když po letech ztratila klíče ona. Bydlela jsem na druhém konci Prahy, matka byla kdesi na jakémsi vyšetření, tudíž jsem ve smrti letěla přes celou Prahu, abych hlídkovala v bytě, než dorazí můj manžel s novými zámky. Moc jsem si užila okamžik, když jsem nahlas před matkou vzpomínala na přednášku "jak můžeš bejt tak blbá ......... " :-)))).
Tuhle jsem ztratila dceřin pas. Přišla jsem na to naštěstí dva měsíce před odletem na dovolenou, takže se mi povedlo v klidu vyřídit holce občanku. Dva dny po vydání nového jsem ten starý našla v kabelce, kterou nosím jen přes léto, pročež jsem se rozhodla, že si ji už zase vezmu. A ejhle - pas !!!! Ona mi teda paní na úřadě prorokovala jeho nález před vánoci, byla jsem rychlejší :-)))).
Zkrátka a dobře v životě jsou ztráty a taky jsou občas nálezy. Je fajn po letech najít náušnice, které jste už oplakali. Je príma najednou najít fotku, kterou jste mysleli, že už dávno nemáte. Pravda, většinu ztracených věcí "opláčete", ale to je život. Někdy něco i najdete, a to je zase fajn.
Jak to máte vy se svými ztráty a nálezy?
Jééééééééé, já bych úplně zapomněla. Občas se ztratí něco záměrně. Ale o tom psát nakonec nebudu. Ona to vlastně není ztráta :-).
moje máma na podzim ztratila snubní prsten.. našla za rok na jaře, při sekání trávy.. co jsme se nahledali..
OdpovědětVymazatTo je hezky :))
VymazatZtráty dělím na ty nenahraditelné :-((-a na ty nahraditelné, ale ke vzteku mě dovádějící. Poslední takovou byla ztráta naší slavné pražské OPENcard- 14dní poté, co jsme si ji zakoupili(tu anonymní, půjčovací za cca 2000), ji můj spolubydlící ztratil. Dala by se oživit a duplikovat, kdyby ovšem neztratil i onen magický PIN, který mu při výdeji dali do ruky. Když ztratit, tak pořádně :-) Za trest teď chodíme oba pěšky :-))
OdpovědětVymazatPřipomínáš mi otce mého bývalého přítele, který svojí ženu tituloval:Ta paní, se kterou bydlím...:-D
VymazatMile si mi připomněla mé dětství. Klíče od domu jsem ztratila 4x :-) . Naši mi nikdy moc nehubovali, ale po čtvrté ztrátě mi táta opatřil nejeklovatější hnědý tklaloun, který vyhrabal ve sklepě, klíče na ně uvázal a dal mi je na krk a řekl, že jestli se mi podaří rok neztratit klíče, že můžu tu příšernost sundat, do té doby ne. Celý rok jsem tedy musela potupně nosit hovínkově hnědou opičárnu na krku a věřte, že od té doby jsem klíče už nikdy neztratila :-) Del.
OdpovědětVymazatMyslím, že nás nemusíš příliš přesvědčovat o úspěchu výchovných metod Tvého otce :-))).
VymazatI.
Já jednou ztratila v tramvaji sukni. K mé omluvě patří to, že jsem ji neměla oděnou, ale nesla ji v ruce ze školy - raději ani nevzpomínám, v čem že jsem to domů vlastně jela, možná v modrých trenýrkách na tělocvik :D.
OdpovědětVymazatX.
Sukni, hmmmm. Připomíná mi to příhodu mé bývalé kolegyně, která se kdysi dostavila do práce (tehdy ještě jako učitelka) dostavila bez sukně. Neztratila ji, ale jednoduše si ji ráno zapomněla oblíct :D
VymazatJen tak mimochodem, proč svým rodičům říkáte "matka" a "otec"? Mně by to asi bylo nepříjemný nazývat takhle svoje rodiče. Prostě je to mamka, taťka - máma, táta. Když jsem bydlela pár let na Moravě, tak jsem si všimla, že tam se to docela používá, i když vztah je mezi dítětem a rodičem "vřelý". Vy ale evidentně asi z Moravy nejste... Nemyslím to zle, jen mě to zajímá. Prostě na mě ta "matka" z článku křičí......
OdpovědětVymazatProtože to jsou matka a otec ...... nemám, co bych dodala. Zrovna tak, jako je dcera a manžel, nemám potřebu vypisovat do éteru dcerka a manža :D, ale chápu, že pro někoho je to prostě nepochopitelné :D
VymazatDceři říkám taky dcera, manželovi manžel. Nemám ráda zdrobněliny a u rodičů říkám máma a táta. Matka a otec už mi prostě přijde moc úřední. Jinak díky za vysvětlení!!
OdpovědětVymazata já zrovna zase označení máma a táta nemám ráda :-) a nemám potřebu na základě toho analyzovat něčí vztah k rodičům :-)
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTak ani já nejsem dokonalá a pas, který jsem ztratila před dvěma lety, hledám doted...paní na úřadě, když jsem si dělala novou občanku minulý týden- mi s úsměvem oznámila at nezoufám, protože pas je platný do r 2015 :-)
OdpovědětVymazatTaky se mi stalo, že má dcera někam "schovala"ovladač od televize, který jsme ani při druhém stěhování nenašly, takže nezbývalo koupit jiný než univerzální :-)
ale slyšela jsem, že se ztácí dopisy,pohledy, balíčky ale i soubory v pc aniž by kdo věděl ,kam se poděly..........asi podle vzoru z tv filmů :-)
nezbývá jen doufat, že až"skřítek"nebude tyto ztracené věci potřebovat, tak se objeví
Ále což? když ztratíš pas nebo ovladač od televize, náušnice, klíče, mobil ........ nejhorší je ztratit sebe sama :-), tam se to buď blbě hledá nebo náhrada neexistuje :D
Vymazatjo, to je právě jedna z těch nenahraditelných ztrát... to je napsáno velmi výstižně...
Vymazat