Sakra, kde mám gaťky?

aneb na netu vědí

Je velice zvláštní pozorovat, kam až může zajít závislost na informacích z virtuálního světa. Nejenže se poradíte, co budete vařit (což teda ještě považuju za poměrně normální, zápasím s tím týden co týden), co si zabalit na dovolenou (víc hlav víc ví, nezapomenete potom k moři plavky a na hory teplé fusekle), kdy navštívit lékaře (na dálku se to líp pozná, o tom žádná), jestli ten prapodivný útvar je genitální bradavice (naštěstí nebylo foto, ale popis byl poměrně důkladný) nebo jestli je váš domácí mazlíček holka nebo kluk (zde pro jistotu foto bylo a velice detailní), dozvíte se tam i věci, které jsme v dobách, kdy internet byl těžce v plenkách, zjistili během pěti minut úplně sami. 

Důkazem je tato diskuse. Zakladatelka diskuse se dosti divila, že jí v obchodě nepřijali manželovu kreditní kartu, že teda není ten manžel (což bylo zřejmě poznat i bez občanky, když se ona dotyčná před časem stala ženou). Pokladní jí prostě nesežrala, že je chlap. A tak se seběhly rady a porady, názory a zkušenosti, jak a kde se dá platit kartou, která není vaše. Proběhlo i stručné sdělení, že karta je nepřenosná, ale tak nějak se asi nehodilo, tak se debatilo dál. 

Mezi perly tohoto týdne řadím toto vyjádření: 

"Taky to nechápu proč, primární je příjmení a PIN znám, vše ostatní jim může být fuk." 

Takže všichni Nováci můžou platit kartou s uvedeným příjmením Novák, pokud znají PIN (pročež je už jedno, jestli z toho původního Nováka ten PIN někdo nevytloukl, ale to je buřt, když ho znají). 

Jedna věc je však na celé diskusi ještě zajímavější, než ona zcestná perla o příjmení a PINu. Co by dělala zakladatelka diskuse bez BC? Těžko říct. Mi osobně trvalo asi 10 vteřin, než jsem na internetu našla toto a kdybych potřebovala, tak by mi trvalo asi další minutu, než bych ze šanonu vytáhla patřičnou složku s obchodními podmínkami banky, která mi kreditní kartu dala. A potom bych možná dalších pět minut studovala, než bych se dohrabala k potřebné informaci. 

Internet jako zdroj informací je fajn věc, ale občas mi prostě zůstává rozum stát. Aby totiž ta závislost na informacích, zkušenostech a názorech z internetových fór jednou nevyústila v to, že až budeme hledat své oblíbené gaťky, půjdeme se tam zeptat, jestli je někdo neviděl.