Jistě znáte ten pubertální tón

věty "To je tráááápnýýýýýý"

Někteří si ho pamatují u sebe (já), někteří ho znají u svých dětí (já, už se nám pomalu usazuje v projevu), někteří na něj zapomněli, ale dřív nebo později se vyrojí. 

V každém věku považujeme za trapné něco jiného. Tedy, nejdřív nám nepřijde trapné vůbec nic. Otec lezoucí pro potěšení své dvouleté ratolesti po stromě není trapný. Matka oblečená na karneval za mimino své dvouleté ratolesti taky nepřijde trapná. Směje se v obou případech. Když je vašemu dítěti deset, na karneval už nechoďte v žádné masce, byli byste trapní. Až vaše dítě dovrší 13 let, už se k němu vůbec nehlaste, protože trapný je váš oděv, váš účes, vaše nalíčení, vaše boty, kabelka ..... jste prostě celý trapný. Před spolužáky a kamarády mlčte, protože cokoli vypustíte z pusy, je trapný. Zkrátka a dobře, každý věk s sebou přináší jisté trapnosti. 

Pozor - nepleťte si trapnost a trapas. Trapas se vám může stát z různých důvodů .... nepočítáte s nějakou situací, nevíte něco ..... trapasy prostě přicházejí a odcházejí, dá se z nich poměrně s grácií vybruslit a po čase se jim mohou všichni zasmát. 

Trapnosti se smát nelze. Alespoň ne takové trapnosti, kterou mám na mysli. Tahle trapnost je totiž hodně smutná. Je to trapnost dospělých lidí. Taková trapnost, kterou vidí i dospělí.  

Sledovat, jak člověk, kterého jste považovali za inteligentního, jak někdo, kdo má smysl pro humor, koho jste považovali za osobu s životním nadhledem, sází na facebook a twitter a vůbec jiné sociální sítě jeden příspěvek za druhým, navíc příspěvek svědčící spíš o tom, že je ducha mdlého, je smutné. Když jsou příspěvky navíc plné gramatických chyb žáka druhé třídy základní školy, který ještě nepojal rozdíl mezi i a y, stěží se bráníte dojmu, že jste ducha mdlého vy, protože jste onoho dotyčného zavčasu neprokoukli (existují programy, které vám základní gramatické chyby opraví, ale v tu chvíli autorovi o tohle asi nejde).

Přemýšlím, co lidi vede k tomu, že na sociální sítě vypisují, že právě:

- kdesi chlastají

- kdesi kohosi obírají a olizují

- kdesi cosi jí

- kdesi sportují

(občas doplněné i fotodokumentací a občas takového kalibru, že kam se hrabe pokaděné dítě)

Možná bych to pochopila u pubošů, pro které je dnes daleko jednodušší komunikovat na sociální síti, než v běžném životě. Nedokážu ale pochopit, proč toto dělají dospělí lidé. Navíc lidé, kteří se při normálním kontaktu jeví jako lidé inteligentní. Kam se ztrácí ta inteligence, vzdělání, nadhled, humor a vtip? Ta prostě někam zmizí, jakmile člověk vezme do ruky noťas, PC, tablet, smartphone ....... V tu chvíli asi existuje jen klávesnice a ta sociální síť, kde všichni mí friends musí vědět, že jsem právě totálně na šrot, přežraná masíčkem a ležím na svém sousedovi, protože všem přijde vtipné, že mu olizuju ouško. No, přijde to možná vtipné všem, kteří jsou taky na šrot, přežraný a leží na svém sousedi a žmoulají mu ouško. Takhle na síti to ale moc vtipné není ......... teda, já to za moc vtipné nepovažuju (ale možná jsem zase mimo). A nepovažuju to ani za trapné. Přijde mi to celé totiž hodně, hodně smutné........ Achjo ...........

PS: Nepíšu blogy na přání :-), poznámka pro ty, které čekaly něco úplně jiného