Jenom dnes

četlo blog 85 lidí, a to na něm nic nového nebylo.

Proč 85 lidí četlo něco tak pokleslého, podlého a odporného. 13 ze 37 lidí si myslí, že tento blog je fakt hnusnej :-). Názor. Něčí názor. Názor 13 lidí, který zde povoleno mít. Zcela anonymně :-). Stejně jako názor, že můj blog je rádoby vtipný a mnoho dalšího. Stejně jako názor, že jsem adept na psychologickou studii, jejíž téma mi autor komentáře zamlčel.

A tak, přestože 85 lidí sem dnes vlezlo, páč očekávalo něco třeskutě nevtipného, pokleslého a podlého, nic nenašli. Mám ukojit jejich zvědavost? Dneska se mi nechce, i když témat hodně, přehodně. Třeba o těch dětech samotných doma. Popelářské auto bylo taky fajn. Taky o borelioze by se dalo psát. Je toho hodně a já mám zrovna dneska chuť všechny zklamat a napsat, navzdory počasí, něco příšerně pozitivního.

Ale nenapíšu ani to, i když víkend byl pozitivní, ale já nemám potřebu se o něj s Vámi dělit :-)). Já se totiž dneska zamyslím a možná Vám odhalím i něco, co byste nečekaly. Nebo možná čekaly.

Tento blog a na něm většina článků (počítám i historii na bloguje.cz) je dílem více lidí. A to nepočítám souputnici Vorlu, která se chudák jen občas dostane ke slovu :-)))), Sorry!!! Po několika prvních článcích jsem byla zasypána maily, zprávami, žádostmi na icq apod. Všichni najednou začali psát o svých negativních zkušenostech. Najednou psali a svěřovali to, co do té doby věděli jen jejich nejbližší. Nemám právo je odhalit, neudělám to. To, že jsem jim slíbila, že budu mlčet, je pro mne svaté. A když nechtějí svoji zkušenost zveřejnit, tak ji nezveřejním a nechám si ji prostě a jednoduše pro sebe. Klidně se pod těmi články podepíšu sama, protože já prostě vím ..... A je mi jedno, esli budu považována za posedlou, podlou, odpornou, nepřející, nenávistnou a vůbec. Je mi to jedno, protože tato hodnocení padají z úst lidí, kteří mne a) v životě neviděli, b) jsem jim někdy šlápla na kuří oko.

Až se mi bude chtít něco napsat, napíšu to, napíšu to veřejně, napíšu, o čem budu chtít, svůj článek zamykat nebudu, protože za tím, co píšu, si stojím. A jestli jsem drobet monotématická? Většina blogů je monotématických.

Tento mezičlánek jsem napsala na základě prvního hlasování. 13 lidí sem přišlo, přečetlo, zjistilo, že blog je fakt hnusnej, tak předpokládám, že ho už nečtou. Až přijdou jiní, můžou hlasovat v nové anketě. A psát, co si myslí, klidně anonymně nebo pod nickem, podle kterého je nezpoznám. To je ten půvab svobody slova. A já jí mám taky, byla jsem jí poctěna. A svoboda ještě spočívá v jednom - nečíst, co číst nechci. Hezký večer všem.