Hola, hola, škola volá

aneb šetři nervy, ještě jsou prázdniny

Já to věděla, že jak se zase ponořím do těch školních povinností, zvedne se mi tlak. Ne, že by mi to vysloveně škodilo, páč pokud já se u horní hodnoty dostanu přes 100, tak jsem šťastná jako blecha, ale možná jsem mohla počkat do pondělka. 

Můj zrak padl někdy začátkem týdne na seznam výtvarných potřeb. 

První telefonát jsem uskutečnila řediteli školy a třídnímu naší Kláry v jedné osobě, abych mu položila záludný dotaz:

Pane řediteli, to redispero má být jaké?

Následovalo trapné ticho, abych se dozvěděla, že seznam vypracovávala paní učitelka na výtvarnou výchovu, kam ono redispero máme mít, pročež bližší informace neuvedla. 

Druhý telefonát jsem uskutečnila mamince Klárčiny spolužačky, která je matka roku a vše má nakoupeno s dostatečným předstihem, abych se optala na velikost redispera. Dozvěděla jsem se, že koupila jakési redispero, neví jaké, ale má dvě, stejně velké. Závěrem mi doporučila, abych si nervy šetřila, protože školní rok teprve započne. 

Vypravila jsem se do papírnictví s papírkem. 

Prosím redispero.

Jak velké?

Nevím.

No, nakonec jsme se s prodavačkou zasmály, já koupila dvě redispera (když mají jiní dvě, my taky budeme mít dvě), následně jsem odhadla štětce dle pokynu 1 x plochý, 1 x kulatý (kterých jsem pro jistotu zakoupila víc v různých velikostech). Čtverec kanavy jsem obdržela darem od další maminky, jejíž matka zakoupila nuceně velký kus (prodává se šíře 140 cm), takže to teď distribuují zoufalcům jako jsem já. 

A dnes jsem začala kompletovat kufřík na výtvarnou výchovu, abych nakonec zjistila, že nemám ČTYŘI knoflíky, ale jenom jeden. Probrala jsem skříň a z již nepoužívaných kousků šatstva odstříhala knoflíky. 

Po zkompletování kufříku jsem začala kompletovat penál. 

Kde máš to pero? 

Nevím.

Jak nevíš?

Stejně bylo starý .....

Tlak mi vylítl na 250 na 230. Po důrazném pokynu NAJÍT PERO a pod pohrůžkou zákazu  domluvené návštěvy u souseda jsem vyšuměla z pokojíčku. Dítko započalo hledat pero. Pero bylo nakonec nalezeno v šanonu na kopírované materiály. 

Suma sumárum - vyprala jsem aktovku, chybí mi voskovky a nejvíc se těším na formát učebnic. Už mám domluveno v papírnictví, že mi s obalením pomůžou. 

A pozitivní na celé té věci je (páč teda pozitiva člověk hledat musí), že letos poprvé po třech letech je škola i družina v jedné budově, tedy nepotřebujeme dvoje papuče a dva ručníky. Hurááááááááá :D