Malé lingvistické okénko

aneb nedá se tomu vyhnout, ale .... 

S rozmáhající se komunikací přes počítač, prací na počítači a elektronikou vůbec se tomu nevyhneme. Prostě jsme online, píšeme e-maily, posíláme sms na smartphonech. Pro všechno bychom jistě našli český ekvivalent, ale tato a mnoho dalších slov se v našich slovních zabydlelo a vypouštíme je z úst aniž si uvědomujeme, že to vlastně není česky :-). 

Rozhodně nejsem zastáncem slov jako čistonosoplena nebo klapkobřinkostroj, ale přesto se někdy neumůžu ubránit úsměvu. 

Když se mnou třískala puberta, říkala jsem "auč" místo "au" a připadala si světově. Matku ze mě málem trefil šlak. Přešlo to, protože mi došlo, že jsem vlastně trapná. 

Později jsem se smála jednomu svému známému, který zarytě chodil na Barbecue, přestože my všichni okolo jsme prostě a jednoduše grilovali. Ó, jak jsme byli přízemní :-). 

Když to tak vidím a slyším kolem sebe, fakt se musím smát. Jak mají lidi "trabl", choděj "šopovat" a tak vůbec. Přemýšlím, proč to dělají? Co je vede k tomu, že nepoužijí jednoduše slovo potíže a nejdou nakupovat? Že by snaha o to se odlišit? Nebo snaha o zvednutí sebevědomí, že jako "já to umím"? Touha ukázat všem okolo nějaké své znalosti? Co je za tím? 

Osobně jsou mi milejší kontroverzní "sněhánky", kolem kterých byl kdysi takový "boj". Nakonec se mi to slovo fakt líbí. Je české, milé, jednomu ani nepřijde, že se budou konat ohavné plískanice, kdy budete přemýšlet, jestli do té práce půjdete nebo radši zavoláte, že nutně potřebujete dovolenou, protože vás vyplavili sousedi. A to všechno jen proto, že venku padá cosi, co se na zemi mění v ohavnou břečku, za krk vám zalézlá vlhko a zima, brodíte se v tom hnusu, který by promočil snad i holinky. 

Ne, nemám problém s vývojem jazyka. Nemám problém s tím, že používáme a do svých slovníků zařazujeme slova cizí. Nejde to jinak. Svět si je bližší a bližší. Jen mám někdy pocit, že někteří mají potřebu být světoví za každou cenu. A pak je z toho jen trapnost, která vám dokáže krásně vykouzlit úsměv na tváři. 

Takže vlastně - jen tak dál :-), smíchu není nikdy dost :-).