O osobních pocitech,

které by neměly být zveřejněny

Že já zase nedodržela to předsevzetí, že budu číst jen Jindřišku. To jsem si zase dala. Dočetla jsem se totiž, že fanoušci prezidentského kandidáta Miloše Zemana to nedělají z přesvědčení, ale pro peníze. A to, prosím pěkně, zde. Na fóru, které si nasadilo nálepku tolerantní. Hysterie pokračuje. Sice je tento názor prezentován jako osobní pocit. Sice, ale je to venku, je to černé na bílém, je to veřejné a všichni si to můžeme přečíst. A jak to tak bývá, seménko může být zaseto. Tož, kdeže máme tu nefér kampaň? 

Já opravdu nevím, jestli je tak strašně těžké pochopit, že si někdo myslí něco jiného, než já. Je opravdu takový problém přijmout, že já si myslím toto, někdo jiný něco jiného? Proč je nutné hnedle dštít síru a plivat jedovaté sliny všude kolem sebe? Obzvláště pokud celou dobu vykřikuji, že protivník vede kampaň podpásovými zbraněmi. 

Asi ano. Zaslepenost dosáhla vrcholu, sebereflexe je ta tam. Oplackujme se všichni a hurá agitovat. Kdo nevolí KS, toho si nevažme. Protivníky popliveme a potom se po zádech poplácáme, jak jsme to všechno zvládly a dokázaly. A tak vstříc šťastným zítřkům :-). 

PS: Mi je fakt jedno, koho kdo volíte. Přijďte si ulevit, potřebujete-li :-). Bez ohledu na stranickou příslušnost, bez ohledu na to, jestli na kabátě nosíte placku nebo brož, bez ohledu na to, jestli vám děti stály špalír nebo ne. Hezký předvolební den :-).