De je? De je? Tááááááádýýýýýýýý jééééééééééééé

říkávala moje dcera, když byla malá a něco hledala, aby to vzápětí našla. Líbilo se nám to tak, že jsme jí pořád něco schovávali.

A zůstalo nám to. Používám to pravidelně, pokud něco hledám. Nejčastěji to bývají brýle, páč ty se bez brýlí blbě hledaj. Potom hledávám klíče a mobilní telefon. A ten hledám vždy, když není na blízku nikdo, kdo by mne prozvonil, abych ten krám prťavej konečně našla. A ty klíče, no ty hledám vždycky, když odcházím na autobus, který jede za pět minut.

A co hledám teď? Hledám už asi tři dny, páč mě to fakt zajímá. A nehledám to sama, ale k onomu pověstnému "Táááááááádýýýýýýýýý jééééééééé" jsme se ani jedna ještě nedostala. Hledám vyúčtování, jakže Zrnka, o.s. nakládají a nakládala s penězi vybranými ve veřejných sbírkách. Mno, našly jsme toho dost, ale k jádru pudla jsme se nedostaly.

Našly jsme www.zrnka.cz, pak jsme našly www.zrnka.webnode.cz, takže nevíme, kteráže zrnka jsou ta správná, páč teda nám nějak nesedí adresy a čísla účtů a ani telefon a e-mail a už vůbec se v tom neorientujeme, když se podíváme na www.mvcr.cz, jakouže adresu ta zrnka teda mají. Je teda osobně každého věc, jaký pořádek či bordel má ve svých věcech, vo tom žádná, ale tady to tak nějak není věc jednoho někoho, ale více lidí. A je teda věc těch více lidí, esli se pídí po tom, kamže posílají prachy, ale pak se prostě může najít nějaká rypna, která by ráda věděla, jak to bylo kdysi s těma jejíma penězma, pročež teda nenajde nic. A jako třešnička na dortu se ještě ztratí v těch webovkách, kde jediné, co je stejné, je IČO.

Výroční zprávu nenajdete nikde, pročež nechci spekulovat o tom, zda je povinná či nikoli. Nevím to, hledat to nechci, protože si myslím (já), že je minimálně slušností, pokud dostanu prachy od někoho darem, abych pak jakože řekla, kam jsem ty prachy dala, i kdyby se této informace domáhal jeden ze sta. Je to slušnost, ale tu máme nastavenou každý nějak jinak. Vo tom taky žádná.

Jenomže, jak se tady nad tím tak zamýšlím, tak je to stejné a pořád dokola. Odpovídá se jen na něco, kdo se ptá, je nepřející rypna, závistivec a vůbec, ale vůbec nic v životě nedokázal, je to chudák, adept na psychiatra a já nevím, co ještě.

Jedno ale vím jistě, co je slušnost, protože té mě doma naučili. A pak mě ještě naučili nepohrdat lidmi, ale já si tak nějak nemůžu pomoct, já musím pohrdat lidmi, kteří pohrdají jinými lidmi. Tak tam se snad na mě rodiče nebudou zlobit, že to jejich pravidlo poruším.

PS: Závěrem děkuji za veškeré příspěvky s diagnózami mých duševních stavů, za všechny charakteristiky i starost o blaho mé rodiny. Děkuji všem, kteří se budou zabývat stylistikou, opraví nějakou tu chybu, která mi utekla, děkuji za všechny recenze týkající se formy a ne obsahu. Až vám tady budu denně vypisovat, jak nic nestíhám, napište mi, ať se jdu věnovat rodině. Zatím jsem v pohodě, všechno zvládám. A až se vám tu budu svěřovat, kdo z mé rodiny kdy kaká, potom Vás o tu diagnózu vyloženě prosím, jsem totiž přesvědčená, že bych si to měla jít s někým probrat.