Můj prostor, má pravidla

aneb když to jinde nejde

Před pár dny jsem poslala koment. Neprošel schválením. Nejsem si vědomá použití sprostých slov, ledaže by slova "nechápu" nebo "na rozdíl" byla považována za sprostá. Prostě neprošel, není. OK, právo admina koment nepublikovat. Jeho důvody jsou jeho důvody, prostě komentář nepustil a hotovo. Nemůžu proti tomu nic udělat. Můžu se vyjádřit zde, protože můj prostor, má pravidla. Ale nebudu se vyjadřovat k obsahu nežádoucího komentáře. Nechce se mi. Můj prostor, má pravidla. 

KŠM se posunul. Hodně se posunul. Už to není tři proti všem. Je to někde jinde. Jako všechno je někde jinde. Já jsem jinde, moje dítě je jinde, moje rodina je jinde, moje práce je jinde, i ten blog je prostě a jednoduše jinde. Když zajde na úbytě, zajde. Když bude dál držet tuto čtenost, bude dál držet tuto čtenost. Můj svět a život s ním nestojí, ani nepadají. Teď je, zítra být nemusí. Třeba mi do rána rupne v bedně a přestane mě bavit ho psát. I to se prostě a jednoduše může stát. Je to totiž jenom blog. Neživí mě ani moji rodinu. Je to můj prostor pro sdílení názorů, pro třeba občas i diskusi (mimochodem ta poslední s Geh se vcelku povedla). Pravda, těch diskusí jako takových se tam moc nevedlo, ale občas se zadařilo, to je fakt.

Ten blog mne hodně naučil a také mi připomněl a potvrdil to, co jsem tak nějak už věděla. Především to, že cokoli, co řeknete, bude později použito proti vám. :-) Nechápu, jak se může někdo divit, že když na sebe všechno vystrčí do éteru, který je přístupný všem bez rozdílu, najde se někdo, kdo s tím nesouhlasí, okomentuje, oglosuje, nadsadí, zavtipkuje nebo prostě jednoduše odsoudí. A teď - buď své jednání ustojím, obhájím, stojím si za ním nebo na to nemám a pak musím někam zalézt.

Ale pořád je to jenom blog, zábava, občas sranda, občas husťárna. Jen blog :-). A proto si můžu dovolit nechat tady bez rozdílu všechny plácat, co jim slina na klávesnici přinese, anonymně a bez registrací, neschvalovat, necenzurovat, nemazat (za celou dobu tohoto blogu jsem pár komentářů smazala, většinou reklamy, snad jeden nebo dva letěly, páč urážely jiné, než jsem já). Můžu si to dovolit, protože tenhle blog můžu zítra smazat a nepsat ho dál. Mimochodem, jsem asi před půl rokem měla tenhle nápad, ale některé by mne utloukly, tož jsem ho nechala :-). Kdyby mě to mělo živit, bylo by to silně jiný kafe.

Nehodlám se unavovat a zatěžovat vysvětlováním toho, co tady padlo už mnohokrát. Celé bych to asi velice jednoduše uzavřela. 

Tenhle prostor mi dává určitou svobodu vyjádření názoru, aniž bych byla nucená čekat na schválení, dává mi určitou svobodu, protože já tady určuju ta pravidla .... přestože jsem zatím nijak nevyužila jistého práva majitele blogu cokoli mazat nebo opravovat .... právě proto, že té svobody si velice cením. A nemám důvod se se svými názory a glosami kamkoli zamykat. Protože jsem zvyklá si svůj názor utříbit, vytříbit, vyjádřit a neřešit. Neřešit hlavně ty, které nemají v sobě tolika charakteru, aby si za svým názorem veřejně stály. Ať už jsou to anonymní komentáře nebo jakési zákulisní diskuse, které se na téma KŠM vedou :-).