Když něco nevíš,

zeptej se!!! 

To mi vždycky říkali doma a zdůrazňovali, že budu-li se tvářit vědoucně, když o celé věci nevím ani popel, stejně se to provalí a já budu za blbečka.

Takže, když něco nevím, zeptám se. A přestože se považuju za osobu s rozhledem, nastane situace, kdy zeptat se prostě musím.

Třeba na úřadě se s oblibou ptám, jak se dostanu do pátého patra, protože nejsem schopná najít výtahy ani schodiště. Většinou se mi dostane civilizované odpovědi typu: Jděte rovně, potom doprava a tam jsou výtahy. Jenže už se mi taky dostalo popisu cesty k výtahu a následného dovětku, že páté patro je značené číslicí pět. Odvětila jsem, že to bych snad i věděla, přestože nejsem magistrátní úředník a šla si po svých. Ona magistrátní úřednice zřejmě seznala, že jsem úplně retardovaná, když neznám cestu k výtahu. 

Nebo jsem viděla úřednici, která jednala s jakýmsi zoufalým pánem, který potřeboval pro Úřad práce jakési potvrzení, ale úplně si nebyl jistý, jakéže to potvrzení potřebuje. Třesoucí se rukou tahal z desek různá lejstra, zatímco úřednice důležitě pohupovala svazkem klíčů na prstě, aby dala zřetelně najevo, jak moc ji onen občan zdržuje, pročež ho chvíli nechala koktat a hrabat se v písemnostech, aby mu je následně vytrhla z rukou se slovy: Ježíši Kriste, dejte to sem, já zjistím, co vlastně potřebujete. Dovětek: Když jste úplně blbej, sice nevyslovila, ale zcela zřetelně se na chodbě vznášel. 

Někdy mne sice překvapí, co lidi nevědí. Že nevědí, co je voltiž, jsem si zvykla, páč jsem to jakože taky dlouho nevěděla, až mne to v mých 39 letech zastihlo zcela nepřipravenou. Voltiž vstoupila do mého života rychle a už ho neopustila. Ale prostě jsem schopná pochopit, že někdo něco neví. Prostě a jednoduše to neví. A když to vím, odpovím. Když nevím, řeknu, že nevím, páč i přes svůj poměrně velký rozhled třeba nevím, kudy se jede do toho pátého patra. Taky jsem dost dlouho nevěděla, že zelené a černé olivy nejsou dva druhy, ale teď už to vím. Ale prostě jsem to nevěděla a musela se zeptat, jakže to s těma olivama je. Taky jsem se musela zeptat, jak je možné z červených hroznů vyrobit bílé víno, páč mě to docela zajímalo. A předpokládám, že je spousta dalších věcí, které nevím. Když na ně někdy narazím, tak se zeptám a doufám, že se dozvím. A že se dozvím bez dovětku, že páté patro je značené číslicí pět, že se dozvím bez protočených očí, bez nevyřčeného dodatku o výšce mého IQ. 

I když ..... to, jak vám lidi odpovědí, když se zeptáte na něco, co nevíte, svědčí spíš o jejich inteligenci, sociální inteligenci a charakteru vůbec ...... 

A víte, co já nechápu? Že někdo neví, že ..... Ale to je jedno :-)