Fascinující téma

aneb mám prý psát i o něčem jiném, tak to zkusím.

Již od dob gymnázia, a že je to let, jsem fascinována kultem osobnosti. Co nám k němu říká Wikipedie, najdete v odkazu. Co k němu říkám já? Že mě fakt fascinuje, ale trochu jinak, než si myslíte. Krom toho, že nám, myslím, historie ukázala, jací lidé byli postaveni na piedestal nedotknutelnosti, je tady ještě druhá strana mince. Člověk nedotknutelný, ten pravý kult osobnosti bývá člověk ubohý, trapný, hloupý, zlý, má nějakou vadu, za kterou se před světem stydí. I kryje svá negativa tím, že se stává velikým. A stává se velikým za každou cenu a použití všech dostupných prostředků. 

Kolem tohohle ubohého kulta (budu používat tenhle patvar, líbí se mi), který ze svého postavení těží a využívá a zneužívá jej, se ovšem rojí lidé, kteří jej obdivují. A ti mě již ta dlouhá léta opravdu fascinují. Co vede lidi k tomu, že obdivují kreaturu? Co vede lidi k tomu, že zcela nekriticky vzhlíží k někomu tak strašně ubohému, trapnému, zlému a hloupému? Proč? 

Kult se samozřejmě v přízni svých vyžívá, dělá mu dobře být obklopen skupinou nekritických obdivovatelů, následovníků a ochránců, kteří při jakémkoli náznaku kritiky vytáhnou do boje a propaganda je tu. Nezřídka jsou odpůrci likvidováni silou, v lágrech a na šibenicích. Jak může někdo obdivovat někoho, kdo se neštítí poslat někoho do uranového dolu jen proto, že s ním nesouhlasí? Jak může někdo vzhlížet k někomu, kdo v rámci boje za svoji věc neváhá používat všechny prostředky k tomu, aby své odpůrce umlčel? 

Možnosti jsou asi dvě???? 

Zisk. Možnost získat to hmotné, co kult má. Možnost dostat se blíž na špici a žít si na vysoké noze. Možnost být v téhle pokřivené hierarchii nahoře. 

Ubohost a hloupost. Možnost být někdo, když moc dobře vím, že jsem ubožák, který v životě nic nedokázal. Tak budu lízat paty a řiť někomu, je úplně jedno komu, hlavně že budu někdo. 

Nebo že by to byla kombinace těch mých dvou možností. Přes svoji ubohost, hloupost a neschopnost být někdo a žít si na vysoké noze. Vlastními silami bych nebyla nic a tudíž ani nic neměla. 

Já si totiž myslím, že chytří lidé to nemohou nevidět, nemohou nevidět, co se za kultem skrývá, jakými prostředky si kult svoje postavení buduje, co je schopen pro své postavení kulta udělat, kam až je schopen zajít. Chytří a schopní lidé přeci nemohou jen tak přejít fakt, že na piedestal je postaven někdo, kdo je hlupák a ubožák a aby skryl svá negativa je krutý. Protože jinak by si své kultovní postavení nikdy nemohl udržet. 

Nevím. Jen si to myslím :-).