Problémy mají mnohdy jednoduchá řešení

aneb pacienta přeložíme na plicní

Jistě si pamatujete mladého doktora Štěpána Šafránka ze třetího dílu básníků, kterak coby mladý internista snaživě předříkává na vizitě možné diagnozy a jejich řešení, aby se vzápětí dozvěděl, že "pacienta přeložíme na plicní". 

A tak všechny problémy mají taková jednoduchá řešení. :-)

Já teda melu furt, držku nezavřu, ale jsou věci, které jsou pro mne svaté. O intimní otázce stran peněz jsem už psala. Neptám se na cizí peníze. Není to moje věc. Nerozdávám cizí telefonní čísla, aniž bych se optala jejich majitele, zda smím šířit. A tak prostě v některých věcech mlčím. Mlčím, protože mi to přijde správné. 

Potom je sorta lidí, kteří musí mlčet tak nějak povinně. Třeba takový pracovník tajných služeb. Ten snad nesmí ani připustit, že je muž, když je muž :-). A nejen tato specifická povolání mají povinnost mlčet. Třeba taková personalistka, ta si nemůže otvírat ústa o všem, co si kde přečte v personálních papírech. Nebo mzdová účetní ta taky nemůže jen tak mlít, kde kdo kolik tenhle měsíc bral. A řekla bych i to, že je to snad někde v právním řádu zakotveno, že nesmí všude vyprávět, co jí jen tak na jazyk přijde. A myslím, že tam za to snad budou i nějaké sankce. Ale nejsem právník, takže úplně přesně to nevím. Prostě jsou věci, které je dobré ponechat na tom, kdo tomu rozumí. 

A tak, když se mne tuhle někdo ptal, jak budu řešit jeden problém, kterému jsem nedávno byla vystavená, odpověděla jsem, že pacienta přeložím na plicní :-).