V souladu s přírodou, vesmírem a obchodním centrem

aneb jsem marná, jsem marná, jsem marná

Nežiju v souladu s přírodou a vesmírem. Onehdá mi nějaký test sdělil, že kdyby všichni žili jako já, bylo by potřeba dva a půl planety. No, klika je, že všichni nežijou jako já, ale zamyslela jsem se, to zase jako jo. 

Odpad teda třídím už dlouho, piju vodu z vodovodu, ale některých věcí se nějak vzdát neumím. Třeba auta se neumím vzdát, pak jednorázových hygienických potřeba (jakože ten kalíšek či co to je mě nějak ne a ne zaujmout), potom jím maso a dokonce k tomu nutím i to dítě (teda, ono ji k masu moc nutit netřeba, jablko je prý smrtelně jedovaté), no, a jako vrchol nosím boty a dokonce v nich teda i řídím. Nelze mě teda považovat za přírodní ženu. Všechny ty výdobytky civilizace jako je elektřina, tekoucí teplá voda a centrální topení v domě, kdy k jeho aktivaci bohatě postačí jeden čudlík, považuji za samozřejmost a onehdá jsem se při blackoutu dost divila, jak jsem zhejčkaná. Ale zpátky k tomu zamyšlení. 

Měla bych si nějak pořešit zalévání trávníku. Abych byla řádná přírodní žena a mohla pravidelně vyhledávat čtyřlístky pro potěchu ducha svého i ostatních, bylo by asi dobré na zahradu natáhnout trubky, aby se ten trávník jakože zavlažoval tak nějak systematicky a pořád. Potom bych měla zahodit ty boty a začít chodit bosky, pročež by bylo dobré hodnotit ty, kteří boty nosí a dokonce zakazují svým dětem, aby v místě, kde se mísí vajglíky a flusance, ty boty zuly. Tak, tím začnu. 

Potom ještě musím začít zkoumat, kterak lze využít nabídky obchodních center. Já tam teda chodím nakupovat ty ee globalizované potraviny, ale nějak mi uniká, proč tam trávit celý den. Budu se nad tím muset zamyslet a řádně si nastudovat, kam a kdy lze zajít, kam lze strčit dítě, aby to mělo blízko k talíři s pizzou, která herna otevírá v kolik, kolik to tam stojí, kam můžu v tu dobu zalézt já. Prostě si tohle celé musím zmapovat. Možná bude dobré si za tímto účelem vytvořit nějakou databázi v počítači, že kdybych si to jako nepamatovala, tak bych tam ráno jukla  a hnedle bych mohla s dítětem vyrazit.

A na závěr musím ještě začít poslouchat cizí hovory a potom se z nich hroutit. Představte si, že tuhle jsem slyšela, jak jedna matka řekla svému dítěti řekla, že mu dá na zadek. No, dodneška z toho mám tíhu na duši, nic mě nebaví a blbě se mi spí. Takže se zdá, že mám k té přírodní ženě dobře našlápnuto :-). A až uslyším, jak někdo někomu řekne, že ho přetrhne, zaškrtí nebo zbaví života jiným způsobem, půjdu se pro jistotu oběsit. Na protest proti těm nepřírodním ženám, které si dovolí tohle vypustit z úst. Počítám totiž, že až budu opravdu přírodní žena, přestanu rozumět vtipu, nadsázce a ironii. Takže za čas, až budu přírodní žena, nepochopím ani tenhle článek.