Nechtěný blackout

aneb o zhrouceném revizákovi

Stěhuju se. Už 14 dnů se snažím přemístit, vybalit, umístit, uklidit. A aby toho nebylo málo, připravil mi ČEZ takový týdenní blackout, aniž bych o něj žádala. Chyba ve formulářích. No, zpátky nevrátím, řešit nechci, bere mi to energii. Ale zpětně musím říct, že až blackout nastane, JÁ jsem připravena. 

V průběhu odstávky jsem se týden umývala po kamarádkách, když jsem někam přišla, jako první jsem hledala zásuvku, abych si dobila mobilní telefon, přičemž jsem se po celou dobu snažila situaci nějak vyřešit. 

Revizní technik č. 1 mi v pátek slíbil, že přijede v neděli, pak se mu cosi nezdálo (jakože chtěl tu skříň nafotit, tak jsem mu ji nafotila), tedy mi v pondělí ráno volal, že to bude řešit s techniky ČEZ, aby mi v poledne řekl, že se mu ještě nikdo neozval. Čtvrtý den bez proudu se již začal podepisovat na mém duševním zdraví, tedy jsem ho žádala, aby s tou rozvodnou skříní udělal cokoli a za cokoli, hlavně, aby mi podepsal revizi, aby mi mohli vrátit elektroměr. Ujistil mě, že se mu technici určitě ozvou, aby mi večer řekl, že se mu nikdo neozval, ale že v úterý v 9 přijede, aby mi cosi s rozvody udělal a revizi napsal. 

V úterý před devátou mi volal, že je v zácpě a dorazí později. Potřebovala jsem odjet, tedy mě ujistil, že tam být nemusím. Když jsem se v 9:50 vrátila a revizní technik nikde, volala jsem mu s dotazem, zda je již s úpravou hotov a jede mi vytvořit tu revizní zprávu. Pravil, že jel koupit kabely, zhroutil se nervově na křižovatce a nemůže řídit. Dostala jsem hysterický záchvat smíchu. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo, bylo to, co se asi stane, až se zhroutím já. 

I zavolala jsem revizního technika č. 2, který dorazil, pohlédl do skříně a pravil: "No, jo, ale tohle je podle starých norem, to já nepodepíšu." Potom na mě vychrlil, cože je potřeba se skříní udělat, a odplul. 

Zavolala jsem místního elektrikáře, který mě informoval, že může přijet za 14 dní. To už jsem se smála nahlas, až mě bránice bolela. I sehnala jsem jiného elektrikáře, pro kterého jsem musela 20 kilometrů dojet a pak ho zase 20 kilometrů odvézt. Upravil skříň dle pokynů revizního technika č. 2. Revizní technik č. 2 přijel znovu a vybavil mě kulatým razítkem. I odeslala jsem patřičný formulář na ČEZ a začala se ponižovat. 

Odvézt hodiny trvá ČEZu dva dny po termínu převodu. je jedno, že nic nedlužíte ani nemáte černý odběr, prostě pomotáte formuláře a ve zmatcích s převodem plynu, elektřiny a vody se v tom jednoduše ztratíte. ČEZ prostě přijde a vezme si elektroměr a hotovo. Na navrácení má 5 pracovních dnů. 

Po prosbách, pláči a ponižování přijel technik ve čtvrtek, tedy přesně týden po odvozu elektroměru. Považuju to za úspěch. 

Za celý ten týden jsem mnohokráte hovořila s operátorkami firmy ČEZ. Dospěla jsem k závěru, že na infolinkách sedí zakomplexované slečny a paní, které mají konečně možnost prokázat, že mají nějakou moc. Zde je několik rad a vět, které jsem slyšela: 

- Snad jede nějaký další vlak. (po mém sdělení, že teď nemohu jet na kontaktní místo firmy ČEZ, protože vezu své devítileté dítě na vlak). 

- Tak někoho poproste, aby se vám přihlásil do mailu a poslal to (po mém sdělení, že jsem bez proudu, tedy bez techniky typu počítač). 

- Tak si mobil nabijte u sousedů (vysloveně jsem se viděla, jak zvoním u svých nových sousedů, představím se a hrnu se dovnitř, abych si nabila mobil)

- Topení máte plynové? Ano. Tak máte alespoň teplo. Nemám, protože, jak známo, plynový kotel je též závislý na elektřině. Aha. 

A mohla bych pokračovat donekonečna. Neprůstřelné slečny hledají, jak věc neřešit, jako kolovrátek opakují své zaběhlé a naučené postupy a věty. Prosíte, žádáte, ponižujete se a nakonec zjistíte, že jim snad dělá dobře, že mají své naučené postupy a přes ně prostě nejede vlak. Za celou tu dobu jsem natrefila na jednu slečnu, která pro moji situaci projevila pochopení. Problém je, že už následně nemáte možnost s ní mluvit znovu. Příště spadnete jiné a ta vám jako kafemlejnek opakuje zase něco jiného. 

Suma sumárum - jsem ráda, že je to za mnou. Jdu si vyhledat alternativní dodavatele energií. Souběžně s elektřinou a plynem jsem totiž řešila i převod vody. A i tam se vyskytl jakýsi zádrhel, ale firma VaK Beroun se s tím nepopasovala jako ČEZ, ale začala komunikovat a snaží se situaci vyřešit. A ne tak, že by přijeli a zavřeli mi vodu. Ale prostě tak, abych mohla odebírat vodu a za ni platit. Což jsem měla a mám v úmyslu i v případě elektřiny a plynu.

A na závěr pár rad k blackoutu: 

- nakupujte potraviny po malých dávkách, nemáte lednici, tedy se to kazí

- mějte něco na plyn, jakože sporák nebo vařič, nemoct si uvařit kafe nebo čaj, asi bych se oběsila na kabelu od televize

- ponožky po tmě nehledejte, je rychlejší si koupit nové

- netelefonujte nebo mějte v záloze Nokii 5110, ty pitomý smarphony nic nevydrží

- nečekejte, že dítě bude vědět, kam dalo baterku

- na kafe si pořiďte světlé hrnečky, v tmavých se potmě blbě hledá míra

- zásadně se nesnažte dělat cokoli po setmění, až se rozední, zjistíte, že jste to udělali blbě. Je lepší si zapálit svíčku a otevřít víno :-).