Někdy prostě nechápete

co vám chce druhý sdělit

A taky někdy vůbec nemá smysl po smyslu pátrat, protože se ho stejně nedoberete. Při osobním setkání z intonace a tónu hlasu tak nějak poznáte, cože druhý chtěl nebo chce říct. Z psaného textu je to potom obtížnější. 

Když se kdysi můj kolega, předvstupní poradce Evropské Unie rozhodl naučit česky, bylo to poměrně veselé a bavíme se na jeho účet dodnes. Padesátiletý dobrosrdečný Němec nás častoval otázkami, nad jejichž významem jsme mnohdy bádali v několika lidech a dlouho. 

Třeba dotaz: 

- Co to znamená, když na autobuse je nahoře místo čísla napsáno "Malipulujilu"???? 

Po několika záludných otázkách, kdy konverzace byla pro jistotu vedena v angličtině, jsme se dopátrali toho, že je to prostě MHD autobus, který jede a v zastávce nezastaví. A bylo to - Manipulační jízda. 

Nebo: 

- Dnes odcházím dřív, jdu "Nemolicehomolice". Páč jsme tušili, že jde na jakési lékařské vyšetření, zjistili jsme brzy, že jde do nemocnice Na Homolce. 

Později se náš kolega vybavil jakousi učebnicí jazyka českého, vydanou v roce 1938, jejíž první lekce začínala "Protektorát Boehmen und Maehren". Nemyslel to zle, jen prostě asi jinou nesehnal. Učebnici jsme mu zabavili, složili se na kvalitní učebnici češtiny pro cizince, kterou jsme mu slavnostně věnovali při jeho odjezdu zpět do vlasti. Jestli se někdy česky naučil, už netušíme nikdo.

Blbý je, když ovšem obě strany mají stejný jazyk jako mateřský a přesto ne a ne pochopit. Já už občas dumám, že ten můj přijímač je trochu mimo. Jednak teda v psaném textu vyžaduji dělení do vět a používání interpunkce. Všimla jsem si, že hodně lidí těmito vymoženostmi pravidel českého pravopisu pohrdá, nicméně jsem toho názoru, že jejich používání potom vede k tomu, že čtenář pochopí, co jste chtěli sdělit. Potom jsem docela háklivá na hrubky, ale ty jsem schopná odpustit s tím, že pisatel pospíchal, datlil na mobilu nebo se mu prostě a jednoduše to pravidlo někam "zatoulalo". Jsem schopná to odpustit, pokud chápu, co pisatel sděluje. 

A protože čím dál víc nechápu, co někteří pisatelé sdělují, rozhodla jsem se nebádat. Když se někdo neumí písemně vyjádřit, já nebudu ztrácet čas tím, abych dumala, kde jedna věta začíná, druhá končí a jestli tohle je vsuvka nebo ne. 

Češťynje star :-)