Tak si, tati, představ,
že jsem potkala tvýho kamaráda.
Pozval mě na kafe a hezky jsme si popovídali. Pozdravuje tě. Minulý týden jsem vyměnila povinné ručení na auto, dost teď ušetřím. Jezdí mi to furt dobře, dobře jsem koupila. Štefan bude mít narozeniny, bude dělat zabijačku. Už se těším, však víš, zabijačky já ráda. I Klára se těší. Domluvil se se sousedem, že mu ji udělá, prase už máme objednaný.
Je toho tolik, co bych ještě chtěla říct, tolik slov, vět a myšlenek se mi víří hlavou.
K mramorovému kameni s vytesaným jménem a dvěma daty už ale nedoputují. Proč?
Právě v tu chvíli pročísne ticho hřbitova řev dětí .... Honí se mezi hroby, kličkují mezi věnci a ječí. Občas skáčou, poskakují .....
Chtěla jsem mu toho tolik říct. Tak zase příště. Tyhle typy lezou na hřbitov jen o Dušičkách.
Tak jo, tati, přijdu jindy. Jo, díky za to, žes mě vychoval.
Zajímavé, mně nepřipadá. Já bych potomka, který provozuje TAKOVÝ blog, považovala za totální výchovné selhání. Snad mne to nepotká.
OdpovědětVymazatPřeji hodně zdaru ve výchově. Každý máme slušnost nastavenou nějak jinak. Někdo je takový, jiný makový. Někdo považuje za vrchol roztomilosti děti pořvávající na hřbitově, jinému to vadí: Někomu poletují děti po obchodě, jiné se umí chovat. To je prostě o nastavení každého z nás. Někdo má své modly, nad kterými vzdychá, i kdyby vyplodily sebevětší krávovinu, někdo halt ty modly nepotřebuje a tudíž se ani nemusí pitvořit nad prapodivnými duševními pochody svého vzoru. Prostě o vkusu každého z nás.
VymazatI.
Zvláštní, jak máme každý absolutně jinou představu o výchově dětí.
VymazatJá už mám tak nějak odchováno, už s tím teď nic moc neudělám, ale moje děti vědí a vždy věděly jak se mají chovat v obchodě, na hřbitově, v kostele, u lékaře... A také vědí, a vždy věděly, že se pod svůj názor - zvláště pak kritický - mají podepsat. Že je to prostě lidská slušnost.
Stejně tak jako Ivča_k (o které stejně každý ví kdo je a zná její celé jméno) která píše TAKOVÝ blog.
Takže milá Anonymní, Vás to už potkalo. Výchovné selhání nastalo. A pokud totéž učíte své děti... Mno, potěš koště.
Mne prijde jako vychovne selhani teda spis to pobihani a pokrikovani deti na hrbitove, ale kazdy to ma nejak jinak nastavene, ze.... Nekomu vadi kydani virtualniho hnoje, nekomu neucta k poslednimu odpocinku nasich predku, smutne ale je, ze to virtualno je v dnesni dobe pro spoustu lidi dulezitejsi, jako trebe pro tebe, anonyme...
VymazatL.
Poprvé jsem byla s dcerou na hřbitově, když jí byly dva roky. Před branou jsem jí vysvětlila, že na hřbitově "spinkají ti, kdo odešli do nebíčka" a proto se tam nesmí křičet a běhat, abychom je nerušili..a pak jsem jí ukazovala hroby prarodičů a dalších příbuzných. Kromě jednoho incidentu, kdy malá chtěla "ukrást" zapálenou svíčku z hrobu /samozřejmě se spálila, poučení bylo trvalé :D/, jsem už nikdy nemusela na hřbitově provozovat "etiketu". A za holky, dnes už dvě, se nemusím stydět. I mně vadí nevychované, rozlítané a uřvané děti - kdekoliv.
VymazatJana
Tak já tomu rozumím nějak jinak. Tak rádo by se povídalo s tatínkem, ale život jde dál, musím jít za dětma, než zboří hřbitov. A já, kdybych byla v té podzemní části hřbitova, měla bych radost z veselých a živých dětí, které nejsou vycepované a zpruzelé povinným smutkem a vážností.
OdpovědětVymazatTak my pokecame docela dobre, pokud se v okoli nevyskytuji nezpruzele deti.
VymazatOno to neni o vycepovani, ale o vychove k ucte, ohleduplnosti a takovym vecem. A bacha, to nejsou sprosta slova
Mně taky vadí nevycválaní haranti. A jednoho takovýho mám doma, přiznávám. Zatímco starší syn je vychovaný, ví co se může a nemůže, mladší (byť o kousek, žádných 10 let mezera ve vychovávání) je prostě král všech smradů. Vím to, vím, že ve většině případů bude někde problém nebo scéna. No, tak ho holt neberu tam, kde něco takovýho hrozí a kde vím, že se to fakt nehodí. Beru to jako můj problém - já ho nedokážu umírnit tak, aby nedělal nepřístojnosti, tak to musím vymyslet jinak.
OdpovědětVymazatNa hřbitově mi jakékoliv hlasité chování přijde nevhodné, samozřejmě pochopím, že mimino křičí v kočárku, že se batole třeba lekne a rozbrečí, jasně...ale chovat se jak na hřišti mi přijde nevhodné a ti nevychovaní jsou především jejich rodiče...
Pavlína s dírkama