Nediv se

aneb bonzuje Ivča nebo ne?

Lidi na sebe vyblejou na netu fakt kdeco. A kdyby jen na sebe, ale i na děti a tak vůbec. Už to tu proběhlo mnohokrát. Jakože ty fotečky a tak. Proti gustu žádný dišputát, vo tom jako žádná. Ale tato diskuse mi tak nějak připomněla staré známé:

Nemysli!

Když myslíš, nemluv!

Když mluvíš, nepiš!

Když píšeš, nepodepisuj se!

Když se podepíšeš, nediv se!

Suma sumárum, internet je jaksi veřejné médium přístupné komukoli. Nijak se netajím, kde čerpám, protože ona je to, vážení, občas bžunda veliká. Občas nevěřícně kroutím hlavou, každopádně ke glosám je tam materiálu víc, než dost :-). 

K pobavení je vcelku i to, jak si někteří myslí, že je cíleně sleduji :-))). Hihihi. Takové sebevědomí bych docela chtěla mít. Myslet si, že někoho tak moc zajímám :-))). Ale to jen tak na okraj. 

Jsou diskuse zajímavé a nezajímavé. Spoustu z nich ani nerozkliknu, protože sám název napovídá, že to bude nuda. Potom mi sem tam něco jaksi unikne, pročež se sem tam najde nějaká dobrá duše, která upozorní. Věřím ale, že spousta perel zůstane v propadlišti dějin a svého zvěčnění zde na blogu se nedočká. 

Jsou ovšem diskuse, kde již sám název napovídá, že bude bžunda. A tahle poslední bžunda docela byla. Hodně mne pobavila konstrukce, že na týrání by měl upozornit učitel nebo lékař. Jak jsem si tak ale v poslední době všimla, na BC se do škol nechodí a lékař je považován za skoromasovéhovraha, takže k němu se taky neleze. Sousedi by to nějak řešit neměli a na základě nějakých blogů a tak už vůbec nee. 

Osobně si teda myslím, že lepší 100 nepravdivých udání, než je jedno nepodané, ale to nic, to je věcí názoru. Právo na soukromí ctím, taky bych tak nějak moc nechtěla, aby mi tu nějaká paní ze sociálky obhlížela, zda mám utřený prach a neplesniví mi sejra v lednici, natož aby mne a dítě zpovídala na téma týrání a tak. Jenomže, když už by tady zazvonili, tak by se klidně mohli podívat, že prach je utřen, sejra čerstvej a dítě je týráno tak maximálně povelem k úklidu pokojíčku, kde není pro samé hračky kam šlápnout, případně nutností čistit si zuby dvakrát denně a před spaním si připravit aktovku na další den. Týraná si poslední dny připadám já, bo ten zpropadenej pes orval linoleum, které budu muset nově položit, utrhl mi kapuci od bundy a rozkousal pantofle. Ale obávám se, že paním ze sociálky by tenhle fakt byl úplně ukradenej. Linku pro týrané rodiče taky ještě nezavedli, takže mám smolíka. 

Co si myslím o některých pochodech některých diskusních příspěvcích deklaruji, bych řekla, poměrně jasně a srozumitelně. Jedné věci ale fakt nerozumím. Když na sebe někdo veřejně vyblej na net kdeco, včetně toho, že mu doma nejde topení, neuklízí a ani se mu nechce, vystrká fotky svých nahatých dětí, vypíše kdeco, proč se potom diví? 

Navíc - když už se rozhodnu pro ten alternativní způsob života, spočívající mimo jiné v tom, že děti mi běhají v únoru bosky, doma mám v lednu slabě přes 10 stupňů a doktora obcházím obloukem, měla bych si tento svůj způsob života umět i obhájit. Nebo proč ten velký strach? 

PS: A co myslíte? Bonzuju nebo ne?