Svíčka za nesplněná přání
aneb dnes ne, dnes nechci
Dostal se mi v pátek do ruky (teda spíš do počítače) jeden e-mail. Já mám tlak obecně dost nízko. Když se přehrabu přes 100, jsem šťastná jak blecha. Některé věci mi ovšem tlak zvednou zaručeně a tento e-mail k nim bohužel patřil. A tak jsem o něm chtěla napsat, ale nenapíšu. Teda, ne dneska. Na článek o tom, co Ivče fakt zvedá tlak, si budete muset ještě počkat.
Protože dneska jsem zapálila svíčku. Za všechny zesnulé děti. A především za nesplněná přání .... jejich blízkých.
R.I.P., andílci, svítím vám tu od rána. Všem, bez výjimky.
A taky svítím Vaši rodičům, sourozencům, prarodičům a kamarádům a samozřejmě všem ostatním, kteří Vás milovali, kterým se nemohlo splnit to jedno jediné přání. Protože tahle přání by se měla plnit.
Hrozně často mě rozesmíváš. A za to ti děkuju. A dneska se ti povedlo mě rozbrečet. A za to ti taky děkuju.
OdpovědětVymazatI u nás jedna svítí.
tak ten nadpis je v našem konkrétním případě více než výstižný... a o tvoji tlakovou níži se ráda postarám :-)) už vím, jak ;-)!
OdpovědětVymazatAle ja to psala jeste pred nasim rozhovorem ....
VymazatA diky. Ty se mi o tlakovou nizi staras pomerne casto a uspesne
8. prosince jsem neměla čas. Ale že třeba dneska není pozdě? Nebo zítra? A nebo kdykoli při zapalování svíčky. A vůbec - vzpomenout si na někoho, koho jsme měli rádi.
OdpovědětVymazat