Sebekritika

Rozhodla jsem se pro sebekritiku. Já už teda dlouhodobě tvrdím, že jsem marná, ale teď jsem se rozhodla do toho pořádně dloubnout

1. Doma spolu mluvíme. Jako fakt. Normálně třeba vím, co si myslí můj manžel o poslední krasojízdě našeho prezidenta. Máme naprosto přesně jasno v názorech na lidská práva, embargo, Ukrajinu, Čínu, muslimský svět a mnoho dalších věcí, jakož je nám oběma známa situace v Severní Korei. O těchto věcech různě diskutujeme, a to doma, nikoli za pomoci diskusních serverů. Normálně se třeba večer bavíme u kafe nebo si o tom povídáme v autě, když někam jedeme, případně o mnoha věcech hovoříme i se svými přáteli. A to všechno tváří v tvář. Osobně mě tedy nemůže překvapit dotaz, co si o dané věci myslí můj muž, páč to povětšinou už vím, případně to dokážu odhadnout. 

2. Nekandidovala jsem nikdy a nikam (nepočítám-li teda funkci nástěnkáře v PO SSM kdysivá dávno), ani jsem žádného kandidáta nikterak nepropagovala, nepomáhala mu s kampaní ani ničím jiným, k žádnému kandidátovi jsem nikdy nezahořela zaslepenou láskou. Platonicky jsem naposledy milovala jednoho z členů skupiny Depeche Mode, pročež už fakt nějak nevím, který to byl. 

3. Podsedáky, které mám na židli, z nichž dva jsou bílé, poměrně často peru, v pračce, přišla jsem na to sama a nemusím si tuto základní činnost nikde ověřovat. V důsledku toho jsou podsedáky na našich židlích po většinu času čisté a návštěvy se u nás neštítí sednout. 

4. O čest jsem přišla někdy v 18, takže ji už nezachrání nikdo. Co se týká cti matky, tak tam doufám, že nějaká bude, bo to dítě chodí čistě oblečené, dostatečně oblečené, sedí na čistém podsedáku, pomůcky do školy nosí (s výjimkou pravítka, které opakovně ztrácí), nosí i svačinu, pití, má kroužky a doma spolu mluvíme (všichni), své špinavé prádlo na veřejnosti nepereme, takže když se náhodou pohádáme, tak si to vyřešíme doma za zavřenými dveřmi a celý svět nějak nemusí vědět, co vadí mně, co mému muži a co mému dítěti. 

5. A úplně nejmarnější jsem, protože vydržím i smršť v podobně opačných názorů. Neutíkám z diskusí a rozhodně nebývá mojí silnou stránkou odvádění pozornosti. Ke všemu se snažím stát čelem, což vím, že se hodně lidem nelíbí, ale ..... ať si p***l políbí. Hvězdičky jsem zadala proto, že nejsem Karel a sprosté slovo z mých prstů by mohlo někoho pohoršit. 

Suma sumárum - jsem prostě marná. Totálně. Ještě jsem totiž nepochopila, že všechno se vyřeší na internetu, že by bylo dobré, aby se mé jméno objevilo na kandidátní listině obecního zastupitelstva, že než něco strčím do pračky, je potřeba se optat, že je nutné se vším okamžitě vylézt do éteru, aby celý, ale opravdu celý svět věděl. A hlavně mi ještě nedošlo, že někteří sprostě mohou mluvit, zatímco nad jinými je potřeba se okamžitě pohoršit .....