Rozsedlá židle

aneb zase delegace


Zase nám přijela delegace. My jsme tady samá delegace. Tentokrát je s delegací legrace. Když pominu pár potíží s autem, které se nakonec podařilo za zdatné podpory mého kamaráda bravurně a obratem vyřešit, plyne tato delegace bez zaškobrtnutí svým programem. Všichni jsou milí, přívětiví, děkují a jsou hodně přátelští. Se svým protějškem tam daleko na východě jsem si "sedla" tak, že mám dojem, že se známe 10 let. Viděly jsme se včera poprvé, ale ranní káva cestou do Tábora proběhla v takové pohodě, doprovázená salvami smíchu, že se ostatní návštěvníci benzinky otáčeli a dost často nadskakovali leknutím na židlích. 

V Táboře nás navigace ještě vedla poměrně dobře, ale v Soběslavi se trochu zasekla na náměstí, které je značené jako kruhový objezd, prožeč mi nějak nedovedla srozumitelně sdělit, do které z bočních ulic mám zajet, až jsem skončila u finančního úřadu, odkud mne nanavigoval ředitel organizace, kam jsme jely. Obě dámy, které jsem měla v autě, braly situaci s humorem. 

Odpoledne jsme strávili na zahradě navštívené organizace, pili dobrou kávu a hovořili o sociálních službách. 

Najednou se ozvalo: krrrrrrrrrrrchhhhhhhhhhrrrrrrrrrchhhhhhhhhhhh a pod jedním z delegátů se začala hroutit židle. 

Nastalo hrobové ticho. Delegát se pokoušel dát dřevěnou židli dohromady, přestože bylo na první pohled zřejmé, že tato židle už poslouží pouze jako otop. Ředitel okamžitě vystřelil ze své židle, přinesl židli jinou a začal se delegátovi omlouvat, že mu dal špatnou židli. Delegát se omlouval řediteli, že mu rozsedl židli, a tlumočník nestíhal všechny ty omluvy rychle přeložit, jak se oba pánové v omlouvání předháněli. Stále panovalo ticho přerušované jen drmolením omluv. V tu chvíli jsem pohlédla na svůj protějšek a teď vím, že jsem to neměla dělat. Následovala salva smíchu, ke které se nakonec připojili všichni ostatní přítomní, s výjimkou delegáta, který stále ještě drmolil cosi asi na omluvu, to už jsme neslyšeli, jak jsme se smáli. Byla trochu škoda, že se on sám tomu nakonec také nezasmál, ale my ostatní jsme protáhli bránice opravdu důkladně. 

Těším se zase na nějakou další delegaci, je to většinou legrace. :-)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu