Problém není na vašem přijímači

aneb když má vysílač jiné vlny, než váš přijímač

To je jasný, na televizi Rubín, se kterou se kdysi rval můj otec domů (páč to byla bedna jako kráva a taky tolik vážila), aby nám všem umožnil sledování pořadů v té pravé barvě, díky čemuž se u nás na Večerníček každovečerně přirojily davy spolužáků a spolužaček dychtících vidět Krkonošské pohádky barevně, byste dnešní digitál vážně nechytili. Vysílač prostě vysílá jinak, než by přijímač uměl přijmout. 

A u lidí je to stejně. Jsou lidi na stejné vlně. Ale potom jsou lidi, jejichž vysílače a přijímače se chovají stejně, jako by se choval onen Rubín televizor, poslední výkřik techniky. Prostě si ne a ne rozumět. 

Já mám kolem sebe pár lidí, kteří můj vysílač chápou naprosto dokonale. A mnohdy ještě před tím, než vysílat začnu, a varují, že jestli nebudu mlčet, bude zle. Tak jim dělám radost a mlčím, ale oni stejně nebývají spokojeni a melou cosi o tom, že mám okamžitě přestat koulet očima, pozvedat obočí a zvedat znechuceně pravou část horního rtu (to mám natrénováno dokonale). 

Někdy ale dumám, jestli je chyba na vysílači nebo přijímači. Páč v případě toho Rubínu je jednoznačně vada na přijímači, páč ten vysílač vysílá naprosto dokonale a bezchybně, když to všechny ty elcédé a plazmy a jiné placatosti pojmou. 

A teď jsem v situaci přijímače a nevím, kde soudruzi udělali chybu. Fakt ne. A stále více docházím k závěru, že to bude tím vysílačem. 

Před časem vyšlo toto

BC vám přináší něco jako četbu na pokračování. Jedna z místních uživatelek si prochází životní situací, o které se tady v Příbězích pro vrbu i leckde jinde už mluvilo mnohokrát. 

zdroj zde.

Postupně vyšly díly další a aktuálně je jich publikováno pět. Původně jsem se k onomu veledílu nechtěla moc vyjadřovat, ale vývoj událostí posledních dnů ... prostě mi to nedalo. 

Už v případě dílu prvního jsem nevěřícně zírala, cože je možné vydávat za četbu na pokračování, ale budiž. Doufala jsem, že k nějaké četbě na pokračování nakonec přeci jen dojde. 

Na pokračování to je, o tom jako žádná. Jen se tak nějak pořád nemůžu rozhodnout, o cože se vlastně jedná. Od zmatených popisů jsme se dostali do fáze, kdy jsme netušili, jestli je Kolín město, Jonáš pes, kdo má nalakované nehty, dumali jsme, jak je možné, že není někdo schopen zjistit, že s ním v místnosti není osoba jedna ale dvě, a to celou noc. A když jsme překlenuli tuto fázi a já se dostala do stádia "neplatíš, tak nepřepínej a hlavně po ničem nepátrej", dostalo se nám popisu vlhkých kalhotek. A tak zatímco pes zmíněný na začátku (který má asi nalakované nehty nebo nemá - mmch, mají psi nehty?) nám kamsi zmizel, staly se nám hlavním hrdinou příběhu ty gaťky, protože já už vážně tápu, kdo je kdo. A zjevně nejsem sama. 

Proč tento výtvor vychází zrovna na BC mi nepřísluší zkoumat. Je to věcí majitelky webu a její svaté právo zveřejnit, co uzná za vhodné. Zrovna tak, jako je její právo nesnažit se pochopit ty zástupy diskutujících, které mají, z mého pohledu zcela oprávněné výhrady k tomuto výplodu, jehož kvalita nepřevyšuje snad ani články časopisu Dívka. A je i jejím právem ignorovat námitky a negativní názory k onomu dílku. Zrovna tak, jako má svaté právo obhajovat to, co jinému třeba zrovna teď páchá obrovskou paseku v životě, protože nejsou jen ty podvádějící, ale jsou i ty podváděné ...... Otázkou zůstává, kam to nakonec povede. Ale to se všichni po čase dozvíme. 

Takže já bych to uzavřela. Celé to tak nějak nechápu, od začátku do konce. A protože vím, že nejsem sama, nebude problém na mém přijímači, ale bude to tím vysílačem. 

Mimochodem, asi hodím anketku, jen si na ní chvíli počkejte, musím řádně promyslet možnosti :-)