Matko, nebul!!!
No jo!!!
Vím, že až tam přijedu, uvidím:
- tetu, jak vyndavá řepánky z trouby
- tetu, jak se vyhřívá na sluníčku
- sebe s bratranci a sestřenicemi, jak se na půdě pereme o vypelichaného houpacího koně
- strejdu v čele stolu, jak nám všem přeje dobrou chuť
- kadibudku
- slepice
- králíky
- prasata
- psa Míšu, kterýho jsem se jako dítě bála
- sváteční pokoj s dlouhým stolem
- ložnici, kde byla pořád zima
- všechny ty poklady na půdě, ze kterých vířil prach a které nás taky bavily
- rybník, na kterém jsme v zimě bruslili a ve kterém jsme se v létě koupali, což jsme všichni přežili
- spoustu bot, když jsme se všichni zuli
- haldy nádobí po obědě, když jsme se všichni najedli
- neuvěřitelné množství knedlíků
- velký kastrol nudlové polévky
- pekáče s masem, co tak krásně voní
- štrúdl tety Marušky
- šťavnatá jablka tety Růži
- úsměv tety Hanky
- poťouchlosti tety Lídy
- rozšafnost strejdy Jirky
- vtípky strejdy Jirky
- rozvahu strejdy Míly
- hlučnost strejdy Slávka
... uvidím Čertovku ... a budu bulet .... a bude mi to jedno. Za tyhle vzpomínky fakt díky ...

Komentáře
Okomentovat