středa 30. listopadu 2016

Matko, nebul!!!

No jo!!!

Vím, že až tam přijedu, uvidím: 

  • tetu, jak vyndavá řepánky z trouby
  • tetu, jak se vyhřívá na sluníčku
  • sebe s bratranci a sestřenicemi, jak se na půdě pereme o vypelichaného houpacího koně
  • strejdu v čele stolu, jak nám všem přeje dobrou chuť
  • kadibudku
  • slepice
  • králíky
  • prasata
  • psa Míšu, kterýho jsem se jako dítě bála
  • sváteční pokoj s dlouhým stolem
  • ložnici, kde byla pořád zima
  • všechny ty poklady na půdě, ze kterých vířil prach a které nás taky bavily
  • rybník, na kterém jsme v zimě bruslili a ve kterém jsme se v létě koupali, což jsme všichni přežili
  • spoustu bot, když jsme se všichni zuli
  • haldy nádobí po obědě, když jsme se všichni najedli
  • neuvěřitelné množství knedlíků
  • velký kastrol nudlové polévky
  • pekáče s masem, co tak krásně voní
  • štrúdl tety Marušky
  • šťavnatá jablka tety Růži
  • úsměv tety Hanky
  • poťouchlosti tety Lídy
  • rozšafnost strejdy Jirky
  • vtípky strejdy Jirky
  • rozvahu strejdy Míly
  • hlučnost strejdy Slávka

... uvidím Čertovku ... a budu bulet .... a bude mi to jedno. Za tyhle vzpomínky fakt díky ... 

Žádné komentáře:

Okomentovat