Už to chápu

aneb malé zamyšlení nad volebním právem 



Strávila jsem víkend v Krkonoších. Jezdím si tam odpočinout ke známým do malého penzionku s příjemnou hospůdkou. Ceny mírné, obsluha vzorná, strava domácí, klid a pohoda. 




A tak jsem měla opět tu čest potkat toho pravého místního horala. Že byl notně upraven alkoholem v pátek večer, když jsem přijela, jsem tak nějak chápala. Naštěstí už byl tak upraven, že se odporoučel poměrně brzy, nicméně mi stačil oznámit, že jeho dědovi vzali komunisti koně, koně jsou láska, jeho dědovi je komunisti vzali, koně jsou láska, vzali je jeho dědovi komunisti. Pouštěla jsem to jedním uchem tam a druhým ven a když měla kamarádka v kuchyni hotovo, usadily jsme se a plkaly až do pozdního večera. 

V sobotu ráno jsem se vyhrabala z postele kolem desáté a odkráčela na snídani. Místní horal tam již seděl a již byl notně posilněn alkoholem. Při snídani mi vyprávěl, že jeho dědovi vzali komunisti koně, koně jsou jeho láska a tak pořád dokola. Už mě začínal s....., prostě mi začal vadit. V jedenáct hodin jsem kamaráda požádala, aby mi pustil zprávy, hodlala jsem se trochu zorientovat v situaci v Turecku. Místní opilec mi stále dokola vyprávěl, že jeho dědovi vzali komunisti koně a že koně jsou jeho láska. Požádala jsem ho, že bych si ráda poslechla těch deset minut zprávy, jestli by byl tak laskav a byl chvíli zticha. Vydržel to asi deset vteřin, pročež mi znovu řekl, že jeho dědovi vzali komunisti koně a koně jsou jeho láska. Potom ho zaujala situace v Turecku, mlčel deset vteřin a poté mi oznámil, že demokracie je na hovno, Amerika je úplně mimo, demokracie je na hovno a Havel byl opilec (tak to od něj fakt sedlo) a že Putin, ten má rozhled a zázemí. Zprávy jsem nedokoukala, místního opilce se optala, jestli se někdy poslouchá, protože nejdřív skučí, že mu komunisti vzali koně, aby potom opěvoval právě Putina. S těmito slovy jsem popadla knihu, cigarety, nedopité kafe a odporoučela se ven. Kamarád mi potom nastěhoval doprostřed louky stůl a židli, abych se mohla slunit a odpočívat, tam jsem ulovila signál, zjistila na internetu, co se stalo, vypnula internet otevřela knížku a na místního opilce zapomněla. Ten se ostatně někdy po poledni odporoučel na vratkých nohách domů. 

A já, když o tom teď tak přemýšlím, docházím k závěru, že když takovýhle materiál má volební právo, tak se nemůžeme divit tomu, kdo nám to sedí na Hradě ..... 

Komentáře

Okomentovat