Školní střípky

aneb blíží se nám pololetí


Tento týden jsem na poznámku "Klára si maluje v hodině českého jazyka" odpověděla větou "Klára má zakázaný tablet a mobil". Možná bych měla vyčítat učitelce, že ji neumí zaujmout. 

Matikáři  jsem na jeho sms zprávu, že mladá vyfasovala z písemky plný počet bodů, tedy za pěkných pět, jen proto, že se doma ani nejukla na jím poskytnuté materiály, kdy si měla doplnit učivo po týdenní absenci, odpověděla, že Klára si tohle musí vylízat sama. Když se doma nepochlubila, že má cosi doplnit, je to jen a jen její problém. Možná by měl být k aklimatizaci mého dítěte trochu shovívavější. 

Na větu mého dítěte, že přeci v poradně říkali, že ona tohle neslyší, jsem jí řekla, že ve slově sýrový to fakt neuslyší, protože se musí odrazit od vzoru. Následně jsem třídní učitelce sdělila, aby jí tyhlety pokusy nežrala, že úlev má na základě posudku z mého pohledu dostatek, tedy si nepřeji, aby se za své poruchy učení schovávala víc, než je nezbytně nutné. Možná bych měla po každé špatné známce letět do školy. 

Minulý týden jsme byli na horách. Zdá se, že se naše mladá dosud neprobrala a stále se ocitá na sjezdovce. Však já ji  proberu. A když ne já, zajisté ji probere vysvědčení :-). Možná bych měla požádat, aby jí to vysvědčení radši nedávali, aby se mi chuděrka nezhroutila. 

A jen tak pro pobavení ...... ve čtvrtek jsem se málem oběsila v jejím pokojíčku, protože po celém pokoji natahala provázek v různých výškách, prý se jí to tak líbí .... jo, už jsem tam byla s nůžkama. Možná jsem se měla oběsit. 

Nebudu dělat ani jednu věc z vět uvozených slovem "možná". Jsem divná? 

A co vy? Jak se těšíte na vysvědčení svých dětí? 

Komentáře

  1. drahe starsi dite je v sedmicce...VELMI se zhorsil, zejmena v ceskem jazyce...nicmene jeho znamky odpovidaji tomu " kouknul jsem se na to- vykaslal jsem se na to"....znamky dle meho hodnoceni na 3-4,,,jsem potvora, dala bych mu za 4, aby se mel kam odrazit.....a ejhle...drahousek dostane za 2- prej motivacne a jako oceneni za to, ze ma v sesite hezkou upravu a za to, ze ma ve ctenarskem deniku knihy tri, zatimco jeho spoluzaci knihy pouze dve....
    tomu rikam individualni pristup :D jen aby se nam pak drahousek z nedostatku individualniho pristup na stredni skole nezhroutil....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klid, tam si vystačí se čtenářákem ze základky.... :-D

      Vymazat
    2. tak kdyz si na stredni kecnou na zadek z toho, ze precetl za pololeti 2 knihy Th. Breziny a jeden dil Poseroutky, tak to pak ano... :D

      Vymazat
    3. Na co čtenářák? Jste divný .... bohatě stačí, že má knihy rád .... třeba jako podložku pod čaj.

      Vymazat
    4. Mojí dceru čeká maturita. Učí se, čte. Čte dost, nicméně ani jedna kniha neodpovídá seznamu k maturitám. Tedy minulý měsíc dotáhla z knihovny čtyři knihy ze seznamu (je jasný, že už to nedožene, ale odrazovat jí nebudu). Píše mi zprávu:
      Přečetla jsem Malého prince. To je docela pěkný (přeloženo, v originále "je to raketa") to si taky přečti.
      Odpovídám: Já to četla.
      Další týden další zpráva: Přečetla jsem Farmu zvířat, doufám, že jsi to nečetla, to je fakt dobrý.
      Četla.
      Stejný model s Kdo chytá v žitě. A její odpověď: Fakt mi štveš, tos nemohla říct? Jsem si mohla půjčit něco, co neznáš, tohle jsi mi mohla odvyprávět a napsat. Chjoo.
      Z jejich seznamu jsem 80% knížek četla, ale k maturitě bych si bývala taky nevybrala. Úplně zbytečná otázka zní: Proč si nemohou vybrat své vlastní knihy?
      Odpověď asi znám :-)
      Možná, že jedna z odpovědí by byla, že Poseroutka k maturitě nestačí, že? :-)
      Jarka

      Vymazat
    5. Třeba proto, že by po Farmě zvířat nesáhli?

      Vymazat
    6. No vidíš a mě jde o to, proč jim cpát zrovna Farmu zvířat? Možná by stačil seznam autorů a z nich vybírat cokoliv.
      Nic, to byl jen povzdech...
      Jarka

      Vymazat
    7. Přesně tak. Jak můžou vědět, co je dobrý, když o tom v životě neuslyší. (A jak můžou vědět, který slovíčka z angličtiny se jim budou hodit "někdy v životě".) Právě střední škola je jediná doba, kdy mají čas číst všechno. A jediná doba, kdy mají mozek dost plastický a zároveň už dost vyspělý, aby jim to fakt něco dalo. Markéta (která taky nechodí do školy vysvětlovat učitelům, co všechno dělají špatně)

      Vymazat
    8. Já jsem kupříkladu celý gympl matikáři tvrdila, že JÁ matematiku nikdy nebudu potřebovat. Hahahahááááá. Probrala jsem se hned v prvním zaměstnání, když jsem zoufale lovila v hlavě, jakže se počítají ty úroky :-)

      Vymazat
    9. Jak říkám, stačil by seznam autorů. Číst všechno je přeci nesmysl. Číst se má proto, že to člověka baví, ne proto, že podle toho někdo určuje, jestli jsem chytrá nebo ne. Protože třeba Farma zvířat se Kudře líbí a mě moc ne. Zolovu Nanu opravdu nemusím, ale Zabijáka jsem četla pětkrát. Na východ od ráje je moje jednička a Hrozny hněvu jsem za celý život nebyla schopna dočíst - a že jsem to zkoušela mockrát. O tom mluvím. Snad je jen navést - seznamem povinných autorů - a pak už je jen nechat, ať si sami rozhodnou, co si přečtou.
      A ten příklad s matematikou není moc dobrý. Je matematika a matematika. Zatímco úroky, zlomky, pravděpodobnost, obsah, objem atd. potřebujeme v životě pořád, tak jen co si vzpomínám, z čeho jsem na střední skoro každý rok propadla, vectory a jiné kraviny jsem opravdu nikdy nepotřebovala.
      Jarka

      Vymazat
    10. Jarko, ale jde přece o to si to jednou zkusit, "ochutnat" od všeho, a pak se člověk rozhoduje kvalifikovaně. I když se mi kniha nelíbí, aspoň si v hlavě srovnám, proč. (To chce synků češtinářka do čtenářského deníku - nemusí se jim všechno líbit, ale musí specifikovat, proč se jim to nelíbilo - "je nudná" se nepočítá. Nevěřila bys, kolik lidí má problém toto verbalizovat ještě na vysoké.) A s matikou - a s jazyky, češtinou, vším - mám jedinou odpoveď. Kterou kupodivu v debatách o škole v posledních letech neslýchám. Jde o trénink mozku. O nic jiného. Přece Špotáková přo závodě hází oštěp, ale při tréninku podniká x dalších cviků. nemůže říct - jsme oštěpařka, proč mám chodit každý den běhat? Budu trénovat jen pravou ruku. Základní a střední škola mají maximálně nastartovat potenciál dítěte, vytrénovat mu mozek, otevřít mu co nejvíc pomyslných "šuplíků", které pak bude celý život plnit. Ale pokud si je nevyrobí, nemá je jak zaplňovat. A pokud si začne příliš brzo ulevovat a dělat jen to, co ho baví (= to, co zná - málokomu jde cokoli napoprvé), tak mu to do budoucna strašně uškodí. Básničky, slovíč, taxonomie rostlin, matematické vzorečky - cokoli se budou učit zpaměti se počítá. I kdyby to nikdy nepoužili, někde vzadu v mozku jim tp zůstane a budou na tom stavět. (Kdo z nás v dospělosti dělá "paci paci" a "jak jsem velký" před šéfem? A přitom to své děti učíme.)
      A mimochodem totéž platí o "neoblíbených" učitelích. Dítě se ve škole mj. učí i reagovat na lidi, kteří nejednají tak, jak by si přálo, vrstevníci i učitelé. pokud mu budeme hledat jen takové prostředí, kde se bude cítit dobře (tj. nebude zkoušet nic nového), hrozně mu sociální učení zploštíme.
      Uf, to jsem se rozepsala. Ale muselo to ven, štve mě, co kolem sebe na toto téma v posledních letech slyším, a ještě víc mě děsí představa, co bude, až tahle "efektivně vychovávaná" generace dospěje.
      Markéta

      Vymazat
    11. Zrovna tak se musím časem v životě poprat s věcmi, které se mi prostě nelíbí, ale k tomu životu patří. Rozhodně se mi nelíbí platit daně, ale asi těžko můžu říct, že se mi to nelíbí, tak to dělat nebudu. Tak já vnímám, že i škola po nás chce něco, co se nám nelíbí, ale bylo to zařazeno jako součást klasického vzdělání (viz ty vektory a další ... už je dávno neumím, ale alespoň je mi jasné, že něco takového existuje, stejně jako vím, že existuje HDP, což ví hodně lidí v tomto státě a málokdo to dokáže definovat).

      Současně to, že nahlédnu do něčeho nebo přečtu něco, co se mi nakonec vůbec nelíbí, mi dává určitou možnost se lépe pohybovat ve společnosti lidí, protože se mohu dostat k debatě na nějaké téma, které mne neoslovilo, ale tím, že ho znám, nevypadám jako idiot, protože dokážu říct, proč mne neoslovilo. To, že si dokážu definovat, proč se mi něco nelíbí, se současně učím konstruktivně bránit své názory a postoje. Jestliže někdo chce, abych zhodnotila knihu i negativním způsobem a uvedla, proč se mi nelíbila, mne vlastně připravuje do dospělého života tím, že nebudu říkat "nelíbí" a dupat u toho nožičkou, ale řeknu "nelíbí, protože ..."

      Vymazat
    12. Markéto, budu reagovat jen na ty knihy. Souhlasím s tebou vlastně ve všem. Jen si myslím, že když jim předložíme seznam knih, které "MUSÍ" přečíst, protože jinou volbu nemají, neprokazujeme jim dobrou službu. Nemají tu možnost říct proč se jim to líbí/nelíbí, oni si jí musí nejen dočíst, ale ještě o ní povídat x minut. Říkáš, že nudná nestačí. Jsou tisíce nudných knih (které ovšem pro jiné lidi mohou být úžasné) a povídat si o knížce, která mě zoufale nebavila? Já v tom nevidím žádný smysl ani přínos.
      Volám jen po tom nasměrovat děti nějakým směrem. Dát jim seznam autorů a vyzkoušejte, co vám bude sedět. Přečtěte si jednu a když vás nechytne, zkuste jinou.
      Ale je to prostě jen takový můj nápad... protože já už nedělám nic, co by mě nebavilo a co mi nic nedává.
      Jarka

      Vymazat
    13. Jarko, vysvětlím, jak jsem to myslela: bavit se o knize, která mě zoufale nebavila, a při tom specifikovat, čím mě nebavila (zamotaný děj; příliš dlouhé dialogy; nedokážu se ztotožnit s hlavní hrdinkou - přijde mi hloupá; údajný důvod vraždy je zcela nevěrohodný; je to špatně přeložené...) je vynikajícím cvičením v pochopení textu a zároveň ve formulaci svých myšlenek, ať už psané, nebo ústní. Jak jsem psala, tohle dnes studenti na magisterském stupni VŠ nezvládají. Dám jim odborný text k přečtení a ptám se: co si o tom myslíte. "Nelíbilo se mi to." Proč? "Nevím." Já po nich chci, aby mi vysvětlili, zda se jim nezdá způsob argumentace, je na ně složitý jazyk, mají problém s použitými prameny... A oni jsou zděšení, protože na něco takového se jich nikdy nikdo neptal. A pak si třeba po přednášce povídáme o filmech a oni zase nedovedou zformulovat, co mají na srdci, a být při tom konkrétní. (V tom se totiž zápis ve čtenářském děníku o knize, co se mi nelíbila, liší od obecného sloku o tom, jaká by měla být kniha, aby se mi líbila.)
      Mimochodem ujasnění si, proč se mi nějaký text nelíbí, je ideální cestou, jak začít sám dobře psát. A nejde jen o to, psát beletrii nebo maturitní sloh - ale ve chvíli, kdy si povzdechnu nad pracovním mailem "kdy už se ta ženská naučí dobře zformulovat objednávku" by pro mě mělo být zároveň výzvou, abych já, až budu od někoho něco objednávat, to napsala srozumitelně, uspořádaně a navíc ještě zdvořile.
      Já samozřejmě chápu, co máš na mysli. Že někdy stačí navést na autora (u Julese Verna je v zásadě jedno, co od něj budou část). Ale za sebe prostě nemám pocit, že by se dětem mělo cokoliv usnadňovat. Protože fakt co nepřečteš do dvaceti, na to už nikdy čas a chuť mít nebudeš. A vidím na synovi, jak se to v něm všechno krásně ukládá a jak se mu ta původně vnucená četba přelévá do písemného projevu. A jak to pořád míň a míň bolí. (Když jsme poprvé v sezóně na běžkách, tak taky skuhrají. A není to pro mě argument. Příště už je to baví víc.ú Markéta

      Vymazat
    14. Tak já jsem naopak četla povinnou četbu až v dospělosti, na střední jsem nebyla schopná to přečíst. Asi jsem k tomu musela "dozrát". Dana

      Vymazat
    15. Protože ke každé knize musí pedagog vypracovat pracovní list, to znamená-většinou ručně přepsat ukázkua aještě k tomu vybrat vhodný neumělecký text-laicky řečeno, něco, co s těxtem nějak souvisí, ale není to beletrie-to znamená pro profesora vytvořit 20x dle počtu studentů A4 k maturitě...

      Vymazat
  2. Měla byste se s ní pravidelně učit, teď je ještě čas, pak už to nedohoníte.
    Asi nedokáže sama přečíst, co je v knihách a nestačí si zapsat, co si má připravit. Teď jí ještě můžete pomoci.
    Alena Z

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji za radu. Maly dotaz: vy s nami bydlite? Ja jen, ze jsem si nevsimla dalsiho clena domacnosti.

      Vymazat
  3. Zmizel nám zářící střep.Why?:-))))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat