čtvrtek 17. prosince 2015

Nudíte se?

Jeďte do Motola


Včera jsem byla nucena vyrazit s dítkem do Motola. V úterý se přiřítila z tréninku a jen tak mezi řečí mi sdělila, že se uhodila do hlavy, když upadla. No, nezvracela, vědomí neztrácela, chovala se normálně, takže nic. Včera mi oznámila, že ji bolí hlava. Po konzultaci s dětskou lékařkou jsme vyrazily .... 

Bohužel v době, kdy končí klasické ambulance, začíná pohotovost ..... Ale ještě byly ambulance ....

- Jděte do centrální kartotéky do prvního patra. 

Šly jsme .... 

- Prosím vás, včera upadla na hlavu, teď si stěžuje na bolesti hlavy. 
- Máte u nás kartu?
- Ano.
- Adresa ..... platí? (na celé kolo samozřejmě)
- Ano.
- Telefonní číslo .... platí? (opět si mohli všichni zapsat)
- Ne, dám vám jiné. 
- Telefonní číslo na otce nemám. 

Nadiktovala jsem telefonní číslo a mohly jsme se přesunout opět o patro výš poučeny, že máme sestřičce hlásit úraz hlavy. 

- Tady už vás neošetříme, děla doktorka.
- Jak neošetříte?
- To už musíte dolů, nám už nefunguje rentgen. 
- Proč nás sem poslali? 
- Nevím, nevím, proč nám sem furt posílají, když vědí, že už nemáme rentgen. 

Začínám supět ..... 

Vtom z vedlejší ordinace vyjde milá lékařka a za patnáct minut jsme vyšetřeny. S úsměvem nazývá moji kaskadérku recidivistkou, oznámí, že k rentgenu nevidí důvod, provede základní neurologické vyšetření a posílá nás na pohotovost s tím, že zde již ambulance končí a dítě má vidět neurolog. Dokonce i sestru žádá, aby nám neurologa dolů poslala. Dostanu do ruky kartu a jdeme na pohotovost. 

Prosklená kukaň. V jedné, označené jako informace, se nudí paní. Nad sebou má ceduli: Peníze nerozměňuji. 

Ve vedlejší jedna sestra odbavuje, druhá hledí do počítače. 

- Adresa .... platí?
- Ano. 
- Telefonní číslo .... platí?
- Už to kontrolovali na centrální kartotéce.
- To víte, voni to někdy nedělaj. 

Je mi líto fronty za mnou. 

Dostaneme pokyn, že máme sedět před ordinací číslo 4, sestra opět volá na neurologii, aby to dítě přišel někdo vyšetřit. 

Je 15:25, na dveřích ordinace uvedeno, že se ordinuje 15:30 - 07:00 ....

V 16:00 hodin se ptám sestry, kdy někdo přijde. Dozvídám se, že jsem přišla v jakémsi vakuu, protože pohotovost je od 17:00 hodin, paní doktorka přebírá službu na oddělení, až to udělá, přijde. Když se ptám, proč jsou tam ordinační hodiny uvedeny od 15:30 odpálkuje mě s tím, že mi to má vysvětlit vedení nemocnice. 

V 16:15 se ptám, zda někdo přijde ještě dnes. Dozvídám se, že paní doktorka řeší případ pacienta na JIP, až to dořeší přijde. Ptám se, zda kolos jménem Motol má ve službě JEDNOHO neurologa, dozvídám se, že ano. Když se ptám, že jestli pacient na JIP bude vyžadovat přítomnost lékaře do rána, budeme čekat do rána, dozvím se, že to neřekla .... 

V 16:30 se po konzultaci s dětskou lékařkou dožaduji reverzu s tím, že dítě nechám ošetřit jinde. Shání se doktor. V 16:50 se nás ujímá lékař, který mi nejprve vysvětlí, že mé dítě je v takovém stavu, že okamžitě zemře. Ptám se, proč tedy již hodinu a půl nebyl schopen to dítě nikdo vyšetřit, dozvím se, že na chirurgii neshledali stav dítěte jako kritický. Vyplňuje reverz. Je plný informací o kritickém stavu dítěte. Když se dožaduji doplnění, že na chirurgii neshledali mé dítě jako kritické, odmítá. Odmítám podepsat. Bude se volat žurnální lékař. Když se ho po dalších 15 minutách nedočkám, odcházím. U výjezdu jsem o 150 korun lehčí za parkování. 

V čekárně motolské pohotovosti je k dispozici automat na Coca-colu, popcorn a jakési balené hnusy. Když nemáte drobné, v informacích vám je nerozmění. Dýchat se tam nedá, povoleno je čekat a být potichu. 

Dítě si momentálně užívá klidový režim s límcem na krku .... příště jí poradím, aby měla potíže v době, kdy v Motole budou mít náhodou čas ji ošetřit .... 

2 komentáře:

  1. A teď to naprosto nemyslím ironicky, ale "kdo za to může"? Ptám se proto, že pracuji taky jako lékařka, taky ve fakultní nemocnici ( ale ne v Motole), a proto, že jako velká většina lékařů a sester a dalšího zdravotnického personálu mi opravdu záleží na tom, aby pacient odcházel spokojený. Ono se to tak opravdu pacientům nemusí jevit, ale je to tak. Možná by velké nemocnice měly zavést odbor spokojenosti pacientů, kdy by se tyhle "maličkosti" řešily. Ne vlastní lékǎrská péče, ale to všechno okolo, co opravdu není v moci ani lékařů, ani sester, ani ostatního zdravotnického personálu změnit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvám se za pozdní odpověď, nějak mi to v tom vánočním shonu zapadlo :-).

      Kdo je vinen? Z mého pohledu vedení nemocnice, které není schopné řádně zajistit chod oddělení, tedy i pohotovosti.

      Vymazat