Pohostila jsem rodinu odvedle

a krásně jsem si to užila


Konečně se mi povedlo přihlásit do projektu Rodina odvedle, a tak jsem měla tu možnost včera přijmout tříčlennou rodinu k nám na oběd. Kvůli pracovnímu vytížení pána začal oběd ve čtyři, což byla jediná vada na kráse, protože když se rodina po třech a půl hodinách zvedala k odchodu, bylo to způsobeno spíš tím, že bylo potřeba dostat nezletilé děti zavčasu do postelí. Já osobně bych tu klábosila třeba do rána. 

Dozvěděla jsem se mnoho zajímavého o Kazachstánu, odkud pochází. Trochu jsem si zase procvičila ruštinu, když moji hosté nemohli najít české slovo. Rodinu nám Slovo21 vypárovalo úžasně. K mé desetileté dceři přibyla desetiletá holčička. Děvčátka vdechla řízek s kaší, buchtu a více o nich vědět nebylo. Snad jen v okamžiku, kdy pátraly, kdeže se nachází Scrabble, aby si zahrály. Potom se ještě stavily na dortík, co rodina přinesla, a jinak byly takřka neviditelné. Jo, slyšet z pokojíčku, to byly, smály se dost nahlas. 

U stolu vládla pohoda. Pán si dal s chutí české pivko, paní moravské vínko, jedli jsme, popíjeli a hlavně se pořád bavili. O všem. O práci, o jídle, o zvycích ..... na politiku nedošlo, ta sem nepatřila. Paní si vyžádala recept na prošívanou deku a divila se, že tak dobrá buchta je tak jednoduchá :-). Pán říkal, že nemá rád králíka, což paní říkala, že má, pročež se v tu chvíli ozvala rána, jak mi spadl šutr ze srdce, že jsem toho králíka nakonec nedělala a zůstala jsem u osvědčených řízků. Probrali jsme teda všechno možné, včetně mé cesty na Ukrajinu, povedlo se nám vzájemně pochopit vtipné historky, ptala jsem se na jejich kuchyni, jazyk, jak se jim tu líbí a tak vůbec. 

Zkrátka a dobře .... krásné a pohodové odpoledne. 

Jen příště asi na to všechno vezmu plastové talířky. Poprvé jsem tu hordu karlovarského porcelánu narvala do myčky. Neměla jsem sílu na ten plný dřez :-). Porcelán přežil a já mu slibuju, že už to víckrát neudělám :-). 

Komentáře