Mašinérie se rozbíhá,

azylové řízení začíná


Předem bych chtěla podotknout, že se nebudu držet terminologie úplně přesně, pokusím se popsat celou proceduru srozumitelně. Cílem této série blogů není dělat analýzu řízení o mezinárodní ochraně, ale přiblížit laikovi, jak takové řízení vlastně probíhá. 

Jsme tedy v přijímacím středisku, jsme po vstupní proceduře s policií, přicházíme k azylovému řízení. Žádáme o azyl. 

Je s námi sepsána žádost. Tato žádost má přesně stanovené otázky a my se musíme krom svých základních údajů jako je jméno, datum narození, státní příslušnost vyzpovídat i z rodinných vazeb, svého náboženského přesvědčení, národnosti, příslušnosti k politické straně. Musíme stručně popsat, proč o azyl žádáme, kde jsme v posledních deseti letech bydleli, kudy jsme na území České republiky přicestovali a jak, jaké máme s sebou rodinné příslušníky. Odkrýváme spoustu věcí ze svého života. 

Své důvody musíme sepsat vlastní rukou na zvláštní list papíru. Stručně, věcně, srozumitelně. 

Tady máme u sebe tlumočníka a chceme-li i právního zástupce. Někdy se tohoto úkolu zhostí právník neziskové organizace, máme-li peníze, můžeme si sjednat svého vlastního advokáta. Můžeme si ho k sobě přizvat kdykoli v průběhu řízení. 

Stáváme se žadateli o mezinárodní ochranu. Dostaneme průkaz, máme právo na léčení z prostředků veřejného zdravotního pojištění, děti chodí do školy, máme právo na ubytování, na stravu, na drobné kapesné. A po strpění všech úkonů v přijímacím středisku máme právo pobytové středisko, kde jsme ubytovaní, i opouštět. Nejsme vězni. Jsme žadatelé o mezinárodní ochranu. 

Řízení se rozeběhlo ......


Tento článek vznikl na základě zkušeností z azylového řízení, kde jsem deset let pracovala. Přestože už od té doby nějaká voda uběhla, základní aspekty řízení se nemění.

Komentáře