úterý 22. září 2015

Když to funguje

aneb svět se zbláznil, Kudra chválí


Jo jo, já taky umím pochválit, fakt. 

Dnes v 18:15 jsem mluvila se svojí matkou, která byla pološílená, neboť se již dvě hodiny nemohla dovolat mojí babičce (její tchýni, jelikož jak můj otec, tak jeho bratr již zemřeli, péči o babi převzala bez řečí moje matka a moje teta). Nu, což ..... Vyzpovídala jsem hysterickou matku, že babi může být .... Kde by vlastně mohla být naše introvertní babi v šest hodin večer? Žádná kloudná odpověď mě nenapadla a srdce mi začalo bušit. 

"Navíc teda, když já jí do šesti nezavolám, tak volá jak pološílená ona!!!" děla máti a můj tep se zrychlil. 

Jediný, kdo má klíče od babi bytu je teta, ta se hotovila k odchodu na jakousi akci, kde držitelem vstupenek pro celé ostazenstvo byla ona. Bydlím nejblíž. S telefonem na uchu jsem pádila do garáže, abych v chodbě zjistila, že nám cigára. No, bez těch to nedám. Pádím nahoru, pádím dolů a řítím se za tetkou. 

Na rohu přebírám klíče a řítím se za matkou, které ruply nervy a volala policii. Po chvíli dostávám zprávu, že policie je na místě, nikdo neotvírá. Po dohodě, kdy matka seznala, že dřív než za třičtvrtě hodiny tam nebudeme, volá policie hasiče ......

Nastává hodně dlouhá odmlka. Chvíli chodíme jak lvi v kleci u matky doma, až po konzultaci s mým mužem, který má nějaké zkušenosti s tímto typem otvírání bytu, vyrážíme přes celou Prahu. Matka svírá telefon a stále na něj hledí, já se soustředím na řízení, byť se klepu jak osika. Mé "fanoušky" zklamu - nikoho  jsem nepřejela!!!

Když jsme asi v půli cesty, informuje matku policie, že babička je v péči rychlé záchranné služby, zřejmě po mozkové mrtvici a vezou ji do nemocnice. Matka se ptá na byt, prý má babi klíče u sebe .... nechápu, proto rozhoduji, že nejdřív se pojedeme podívat do bytu ...... 

Vstupuji tam ..... uklizeno, na stolku pletení, v kuchyni na sporáku brambory a maso .... na stole vysypaná kabelka, leží tam peněženka a malý diář ..... v obýváku vedle křesla nazvraceno ......

Matka uklízí jídlo do ledničky, já čistím koberec. Na stolku vidíme klíče se jménem babičky .... asi měl ještě někdo z domu náhradní klíče ....

Jedeme do nemocnice. Tato nemocnice nemá centrální příjem, ale vrátný nás velmi ochotně posílá na neurologii, tam nás milá sestřička posílá na jiný pavilon. Bloudíme areálem nemocnice. Zmíněný pavilon je v noci zavřený, máme projít přes jiný. 

Tam se nás ujímá velmi milý pán z ochranky a posílá nás na ambulanci, kde nás velmi milá sestřička po chvíli informuje, že naši babi tam nemají. Voláme 155, kde nám řeknou, že babi vyložili na neuro JIP v nemocnici, kde jsme. Vracíme se na ambulanci a dostane se nám omluvy a rady, kam jít. 

Zvoníme ..... přichází velmi milá sestřička, žádá nás, abychom si sedly, že hned bude u nás. Přijde za chvilku a slíbí, že až s babi vyřídí nezbytnosti, pustí nás k ní. Žádám pana doktora. Za chvilku je u nás velmi milý pan doktor a ..... 

Babi jsme viděly .... má masivní tříštivé krvácení do mozku, operovat nemožno, je ochrnutá na půli těla, nosem má zavedenou sondu, je na kyslíku ...... 

"Mluvte na ni, vnímá vás." říká nám sestřička. Hladíme ji a říkáme spoustu nesmyslů. Blbostí a hovadin. 

Děkuju všem, kteří nám dneska pomohli. Policii, hasičům, záchrance!!! Díky i tomu milému personálu ve Vinohradské nemocnici v Praze. Jste zlatí!!! Díky!!!

PS: Babi, sorry, ale ty nehulíš deset, ale dvacet. A já moc dobře slyšela, jak jsi té milé sestřičce odkývala těch deset. Jo, naprášila jsem tě. Pro tvé dobro :-). 

2 komentáře:

  1. Čtu teď po ránu a donutilo mě to zamyšlení (a ty víš, že takhle ráno je to div), že jsme jak Alenky v říši divů, že píšeme oslavné blogy, že se radujeme, když... něco funguje tak, jak má. Nikdy bych nechtěla zažít pocit "bylo by to jinak, kdyby přijeli včas?". U vás vše fungovalo, tak jak to fungovat má a tak teď už nezbývá, než držet palce, aby to s babičkou dopadlo, v rámci možností, co nejlépe. Budu na ní myslet, a to nejen proto, že peče ty úžasný tyčinky, co jsem jich u vás posledně snědla plnou krabici :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No .... počítám, že budu muset vyšpekulovat, jak je dělala :-(

      Vymazat