pátek 3. července 2015

Jak jsem si málem naběhla

aneb něco mě osvítilo


Já už jsem za svoji profesní kariéru zvyklá na ledasco, ale to, co jsem potkala teď, to mě zase posunulo o kus dál. Zapsaný spolek Hašle. To jsem zase čuměla. 

Když nás s kolegyní oslovili, byly jsme trochu skeptické. Ona, protože je od přírody nedůvěřivá ke všem neziskovým organizacím, já, protože jsem četla jejich výroční zprávu a nějak mě nepřesvědčilo, že by si mohli naše služby dovolit, ale budiž, kalkulaci jsem jim poslala. Já už ji měla hotovou, tak jsem prostě jen poslala e-mail ve stylu blábláblá, vážení, blábláblá, klik,klik,klik,klik. Ozvali se a že prý se chtějí sejít. Tak jsme se teda sešli. 

Kalkulace byla poměrně obecná a měla jisté rozpětí, což jsme vysvětlily s kolegyní důvody, bylo nám odkýváno, že se vším souhlasí, domluvili jsme podrobnosti a my začaly pracovat. 

Veselo začalo být ihned poté, co jsem poslala podrobnou kalkulaci a návrh smlouvy. A tady vidím ten kámen úrazu, protože jsem tam dala 50% zálohu. Nevěřím už totiž nikomu a ničemu, snad jen tomu, že mám teďka výživnou alergii na slunce, čímž pádem se i přes koňské dávky Zodacu drbu a drbu a drbu. No, prostě jsem tam dala tu zálohu. Po celou tu dobu probíhala komunikace, kdy jsme si domlouvali detaily, čekalo se snad už jenom na potvrzení termínu ze zámku Dětenice a že to můžeme spustit. A najednou!!! Ejhle, kolegyně obdržela e-mail. Co na tom, že celou záležitost jsem jako projektová manažerka domlouvala já s místopředsedou spolku (tady to nové názvosloví fakt sedí), prostě předsedkyně poslala velice strohý e-mail kolegyni, kde jí suše oznámila, že nám dají méně, než čtvrtinu požadované ceny, na další část dostaneme sponzorskou smlouvu a půjčej si jenom šaty. No, tak to jsem se dlouho smála. Že si ta dobračka jako myslí, že jí jen tak půjčíme originály šatů, jejichž hodnota je tak nějak nevyčíslitelná, bo jsou sto a více let staré? To si fakt myslela? No, asi myslela. 

Můj první telefonát s místopředsedou byl ještě poměrně mírný, dobrák se nám drobet vymlouval a házel všechno na tu předsedkyni, ale že prý se mají dneska sejít a dá mi vědět. No, vědět mi nedal, protože jsem to pak už nervově nevydržela a poté, co jsem mu sama zavolala a dozvěděla se, jak strašně moc je mu to líto, že to měl odsouhlasený, ale teď s tím zase někdonevímkdo nesouhlasí, jsem začala hovořit já. A já když jsem jakože namíchnutá, tak vysloveně nekřičím (do fáze křiku se dostávám až v okamžiku, kdy s druhou stranou není řeč), ale mám hodně nepříjemný tón hlasu (vím to), protože dostává zabarvení ječáku, za který by se nemusela stydět zasloužilá pavlačová drbna. Tímto tónem jsem tedy milému místopředsedovi vysvětlila, co si o jeho jednání myslím, ujistila jsem ho, že mu žádné šaty nikdo nepůjčí, teda možná nějaká půjčovna karnevalových kostýmů a upozornila jsem ho, že jestli nafotí něco, co bude jen vzdáleně připomínat náš návrh, může počítat se setkáním u soudu, kde to rozhodně nebude tak příjemné jako v kavárně, kde nám mazal med kolem .... ehm úst. 

Upřímně nevím, oč těm dvěma, tedy předsedkyni a místopředsedovi, jde, ale měla jsem si o jejich lustraci požádat strýčka gůgla ještě před tím, než jsem tady slintala tu smlouvu, mohla jsem si ušetřit spoustu času. Ale tak jo, mám ji ready pro příště. Tohle je nový produkt a třeba se to bude hodit :-), teda doufám. 

Co mě ale opravdu děsí je to, že tady si neziskovku otevře fakt každej. Při vyjednávání se zaštítí neziskovkou, pomocí dětem a má dojem, že mu všechno naservírujete, pokud možno grátis, ještě se ukloníte, utřete mu drobty kolem úst, možná i zadek a pak ho budete všude velebit. 

Ne, nebudu velebit pana Arnošta s paní Rennerovou ze spolku Hašle. A považuji za svoji povinnost vás upozornit, až se budete rozhodovat, kam byste poslali své peníze. Já vím, že ty děti za to nemohou, jen tak nějak nemám důvěru ...... A v případě těch dvou doufám, že ty boží mlýny jsou spolehlivá firma :-) 

PS: Spolek Hašle měl od nás přislíbeny v rámci zakázky služby za více než 10.000,- Kč zdarma ....... 

Žádné komentáře:

Okomentovat