S mečem na kanapi

aneb návrat do dětství


Ne, že bych byla tak děsně stará, že bychom doma líhali pod kožešinu a v rukou třímali meč, abychom ho měli v případě útoku zlotřilého protivníka po ruce. Lehla jsem si o víkendu s úplně jiným mečem. Vlastně Mečem. 

Meč pánů z Velhartic, kniha, kterou doslova porodila moje milá Jindřiška Mendozová. Když se mi pochlubila, že na trh se už řítí její kniha, jejímuž zrodu předcházelo několik zoufalých výkřiků typu: Jak vypadaly v gotice okna, já už jsem úplně vygumovaná?, neváhala jsem a o knize pod stromeček na vánoce bylo rozhodnuto. Nakonec se ukázalo, že po knize netoužím jen já, ale i další lidé v mém okolí. A když už, tak s věnováním autorky, čímž se zrodila vlastně první KŠM hromadka, kdy jsem vybílila zásoby všech knihkupectví v mém dosahu, a jednoho dne si s Jindřiškou přiťukla sektem na šťastné a veselé a taky na tu knížku. Následně jsem knihy rozdistribuovala a 24. prosince ji zabalenou strčila pod strom (teda Ježíšek, to dá rozum). 

Když ji Klárka po několika dnech odložila přečtenou a tvářila se spokojeně, rozhodla jsem se, že se vrátím do dětství. Ostatně různé pohádkové knížky jsou mi pravidelným průvodcem v těžkých chvílích, kdy se potřebuju přesvědčit, že dobro nad zlem vítězí, tak proč ne zrovna dětskou detektivku s výletem do minulosti? 

A tak jsem si uvařila kávu, zavrtala se pod deku a četla a četla a četla. Nebudu psát, o čem kniha je, ostatně anotace si umí najít každý sám a přeci vám to nenapráskám :-). Chci napsat, že to bylo krásné nedělní odpoledne. Jazyk, kterým je kniha napsaná, je doslova pohlazením po duši. Příběh vám nedovolí se zvednout (takže to odpoledne bylo absolutně rekordní, jelikož jsem vykouřila jednu cigaretu, a to jen proto, že jsem se zvedala, páč došlo kafe a bylo třeba připravit čaj). 

Knížku jsem tedy skousla za jedno odpoledne, což se dětem ostatně nepodaří, ale my dospělí bychom si občas měli dopřát takový výlet do dětství. A když k tomu poslouží kniha, která vás ještě ke všemu přenese do dob dávno minulých, je celý zážitek povýšen na druhou. 

Já jsem, co se knih týče, docela hnidopich, ale tady nějak marně hledám, co bych vytkla. Snad jen to, že ty krásné ilustrace, které knihu provází, mohly být i uvnitř barevné. Ale jsem samozřejmě schopná pochopit, proč zůstalo u černobílých. I tak jsou opravdu vydařené. 

Zkuste si někdy taky udělat takový výlet do dětství, do minulosti, pohladit duši, zastavit se a zasnít. Mně se to s touhle knížkou opravdu povedlo. A věřte, že i vašim dětem se bude krásně číst. Ostatně ti, kteří ji už dočetli, mluví skoro všichni stejně. Jejich hodnocení knihy je prošpikováno slovy jako: super, dobrý, hustý (což je asi teda superlativum všech superlativ v jejich mluvě), bezva .... 

Jindřišce k jejímu úspěchu moc gratuluji, protože být na prvním místě v TOP 10, to je fakt bomba. A já jsem přesvědčená, že stejný úspěch bude mít i díl druhý. Já a ostatní čtenáři, které se znám, se na něj už moc těšíme :-).

Komentáře

  1. Tak u nás bohužel jedna zásadní výtka ke knížce: je moc krátká :D. Po odpovědi, kdy bude druhý díl, výraz raněné srny :D.
    Jinak ovšem hodnocení probíhalo takto: 1. den - ten Meč je DOBREJ. 2. den - ten Meč je FAKT DOBREJ! 3. den - viz výše....

    Ivano doufám že sis za ten můj přeplatek nepořídila zlatej sloup, to by se mi moc nelíbilo...muhehe
    Pimpa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, já o zlaté sloupy nestojím, zato stojím o nový gaučík, potřebuju barpult a fakt děsně chci jet na Haiti, prej je tam krásně. Budu to muset nějak pořešit s autorkou :D

      Ale jinak - ta knížka je bez debaty úžasná, já se ještě pořád tetelím, jak jsem si početla. Já totiž tak nějak něco takového na trhu potřebovala. Něco, co přivede to dítě k tomu, co já sama čtu ráda. Dobrý jazyk, spád, napětí, výlety do dob dávno minulých. Ta kniha skloubí mnoho věcí, které já od knih čekám. A myslím, že je současně dobrá, aby se děti naučily číst. Aby zjistily, že čtení není nuda :-). Jsem za to moc ráda. A jsem ráda za Jindřišku, protože vím, že tomu hodně dala, takže pochvalu, poděkování a jedničku v TOP 10 si fakt zaslouží.

      I.

      Vymazat
    2. Gaučík jo? Tak to si počkáš do další hromadky :D.

      S tetelením musím počkat, jsem v pořadí. Ale přesně tak jsem si připadala při čtení Fiorelly od Vondrušky. První knížku jsem si koupila omylem, nevěděla jsem že Vondruška píše pro děti, po prvním leknutí jsem ji přečetla celou, pak i další díly a děti taktéž. Takže taky doporučuju.
      Pimpa

      Vymazat
    3. Budu to muset nějak celý přehodnotit, jakože toho podnikatelského ducha :-).

      A díky za tip :-), blíží se víkend a bude potřeba polaskat ducha :D

      Vymazat
  2. Meč je víc než dobrej.Myška

    OdpovědětVymazat

Okomentovat