Lež má krátké nohy

aneb dáváte si pozor?


Tohle mne dostalo do kolen. Ano, nad některými diskusemi a internetovými příběhy jsem více, než ostražitá. Jako celek se to mnohdy tváří velice věrohodně, oko by nezůstalo suché. Přesto mi někde vzadu bliká výstražné světýlko a já si říkám, že je to celé tak nějak jako drobet divné. Nějaký náznak, věta, vyjádření. Občas se zkrátka a dobře stane, že se mi to potom celé vůbec nelíbí. 

A když si představím, že si mnoho lidí urvalo od huby, aby pomohlo těžce nemocné ženě s malým dítětem, aby vzápětí zjistili, že ona dotyčná se do finančních potíží dostala vlastní vinou, navíc vůbec nejni nemocná, že byla natolik zákeřná (ano, jiné slovo pro to nemám), že si oholila vlasy a žebrala u lidí peníze, protože má nemoc, kterou vlastně vůbec nemá. A když si k tomu představím, že bych na ono konto poslala peníze, tak si zase radši pro změnu nepředstavuju, jak bych reagovala. 

Protože jsem žádné peníze oné dobračce neposlala, mohu jen tiše zírat, čehože je jeden schopen. 

Ke svému podvodu zneužila ona kreatura nejen jedno z celoplošných médií, ale i dobročinnou organizaci. Organizaci, která se snaží pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují. Obalamutila i je. Zřejmě slušnej oddíl. 

A k tomu, že zírám, si ještě říkám, že oné dobročinné organizaci já bohužel již žádné peníze nepošlu. Přestali být v mých očích .... nechci říct hodnověrní, ale prostě nechci poslat své těžce vydřené peníze někomu, kdo sedne na lep takovéto kreatuře. I nadále budu silně filtrovat, komu pomohu a komu ne. Budu se i nadále zamýšlet nad tím, zda onen dotyčný pomoc cizích, úplně neznámých lidí, opravdu potřebuje nebo je jen a jen zpovykaný a jen a jen bere, případně podvodným způsobem láká z lidí peníze. Budu se i nadále snažit pomáhat lidem, které opravdu znám. A že v mém okolí jsou lidé, kteří si pomoc zaslouží a potřebují ji (nejen materiální). 


Protože, jak jsem už jednou psala: 

Sovy nejsou tím, čím se zdají být. (David Lynch)


A tak se nakrásně může stát, že .... Ale to nic. Je mi z té paní blivno. A musím bohužel říct, že v poslední době nejen z ní. 

Komentáře

  1. V článku se píše:
    Andělé bez křídel včas zastavili transfer peněz na účet podvodnice. Nedostala z nich ani korunu.

    Samozřejmě se každý rozhoduje podle svého, u mě Andělé kredit neztratili.

    Adresa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, zastavili to. A jistě "páchají" mnoho dobrého. Já jen, že je i spousta jiných organizací, které "páchají" dobro. A taky je spousta jednotlivců .... Takže já jen, že své "transfery" budu směřovat prostě někam jinam.

      Ona dáma jim dosti poškodila pověst a je to velká škoda. Já fakt nechci říct, že ztratili kredit nebo přestali být hodnověrními. To opravdu ne. Nedokážu tomu najít to správné slovo, bohužel. Je to takové jako pocitové.

      I.

      Vymazat
    2. hodnověrní nebo hodnověrnými :-). Pardon za hrubici.

      Vymazat
    3. Rozumím. Já těmto maličkým organizacím nepřispívám, s výjimkou nějakých osobních vztahů. Jsou pro mě málo předvídatelné a čitelné obecně, ale s jednotlivými "chybami", omyly, počítám i u velkých a dobře organizovaných. Proto píšu, že u mě touto chybou kredit (důvěryhodnost, dobrý pocit z konání dobra...nazvěme to jakkoli) neztratili. Ale obecně nevěřím tomu, že lidi odolají pokušení vnést do věci svůj osobní postoj, a to se v malých organizacích děje na můj vkus až moc. Omylům se asi vyhnout zcela nelze, to se stává i velkým organizacím.
      Rozdíl je asi v přístupu k následnému řešení. Co jsem se teď dočetla na webu Andělů bez křídel, tak paní a dětem pomáhají dál. Přímý převod hotovosti k paní se sice nekonal, ale v podstatě se tak děje prostřednictvím uhrazených dluhů a nákupem potřebných věcí.
      Předpokládám, že paní nakonec nějak nemocná je.
      ...to byl překlep, ne hrubice :)

      Adresa

      Vymazat
    4. Začnu od konce - překlep vypadající jako hrubice :-).

      Ano, já věřím, že omylům se vyhnout nelze i přes veškerou snahu a dobrou vůli. Koneckonců jsme lidé omylní, jinak bych nebyli lidé. I ten compjůter občas napíše "error", jasně. Na druhou stranu mám trochu pocit, že se na nás ty sbírky valí ze všech stran. Hlubokými lidskými příběhy jsme masírováni v médiích. Pořád se na nás natahují ruce. Třeba včerejší Tříkrálová sbírka ... veškerá tradice kolem Tří králů byla v Praze totálně potlačena a omezena na pouhé natahování kasiček osobami s papírovými korunkami na hlavě. V Kralupech jsme vhodili do kasičky dětem, které zpívaly tříkrálovou koledu a měli z toho radost. Ale za cestu z Dejvic na Vinohrady jsem byla atakována několika skupinkami s nataženou kasičkou a sdělením: Přispějte na tříkrálovou sbírku. Nepřispěla jsem. Splnila jsem si v Kralupech u dětí a tohle už mi přišlo prostě jak výběrčí daní. To jsem trochu odbočila.

      Zkrátka a dobře bych řekla, že je velice jednoduché někam vylézt poplakat, jak strašně těžké to mám, vyhodit k tomu nějaké to srdceryvné "háelpé", vystrčit děti a peníze se sypou. Když na to má někdo žaludek. Hmmm. Já ho nemám a neměla bych.

      Jestli se někdo dostal do tíživé situace, jistě si zaslouží pomoc. Nezaslouží si odsouzení, ať se do té situace dostal za jakýchkoli podmínek. Podle hesla: Hoď kamenem, kdo jsi bez viny. Jenomže ta forma pomoci musí být (nebo by měla být) striktně vážena. jestli se někdo vlastní vinou dostal do dluhů, není řešením mu ty dluhy zaplatit. Za chvíli je udělá znovu, protože je to přeci tak jednoduché. Pomoc by měla být vedena tak, aby on sám byl schopen si své závazky splnit. Na druhou stranu, jestli jsem v situaci, kdy prostě nic pro vyřešení své situace udělat nemůžu, potom prosím - sbírka. Ovšem takovou situaci si umím představit pouze v případě opravdu těžké nemoci. Problém tam s tím nemám.

      Jak to nakonec celé bylo se asi úplně nedozvíme. Já si nad tím článkem prostě uvědomila, jak strašně jednoduché je vzbudit lidský soucit. A že natahovat ruku za pomoci lží je odsouzeníhodné, protože na to konto poslala třeba 50 korun třeba nějaká babička, která by místo toho mohla jít do cukrárny na kokosku pokecat s kámoškama. A nejde, protože je poslala někomu, kdo jen lže.

      I.

      Vymazat
    5. Přesně to si říkám taky. Takových příběhů je. Kolik lidí se ovšem do problémů dostane prostě blbou shodou náhod a kolik lidí si za to může tak trochu samo. Neznalostí, nevědomostí, neschopností, leností. Všichni jsme občas omylní a neznalí, já to beru. Pak toho člověka musíte něco naučit a ten člověk se musí sám chtít zasnažit o nápravu. Jinak tu neznalost etc. zopakuje příště. Taky si myslím, že není v pořádku, pokud ten člověk jenom natáhne ruku, udělá se sbírka a všechno v pohodě.

      Vymazat
  2. Mě hlavně fascinuje, jak musela mít nastudovanou celou diagnózu, projevy nemoci, postupy léčby, možná i udělané nějaké lékařské zprávy, protože všechny tyhle organizace si přece musí ověřovat, na koho začnou vybírat. Takže jestli na ní vybírat začaly, muselo to být opravdu neprůstřelné, jen oholit hlavu podle mě nestačí.
    Inko Z

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je to poměrně dost fascinující. Proto by mne docela zajímalo, co je vlastně podkladem pro to, aby se na někoho vypsala sbírka. A třeba sem chodí někdo, kdo se v této oblasti pohybuje a napíše to. Protože obalamutit zrovna Anděly .... hmmmm, jak říkám - slušnej oddíl.

      I.

      Vymazat
  3. Tohle je rouhání..
    Petra

    OdpovědětVymazat
  4. Nebuďte tak zapšklý ženský a podívejte se na to jinak. Vždyť ta osoba udělala maximum pro to, aby se z tý bídy vyhrabala. Oholit si hlavu....která z vás by to dokázala kvůli tak nejistému výsledku? Nebo ta odvaha jít až do televize s takovou historkou...? Vždyť to je naprosto obdivuhodné...

    No a ještě si to srovnejte s takovýma těma internetovýma lhářkama, které stavějí tragické příběhy a proč vlastně. Někdy možná pro peníze, ale často jen pro pobavení. To tahle alespoň v té bídě opravdu byla (tedy pokud se dá vůbec něčemu věřit...).
    :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čéče, esli mi někdo dá 200 táců jen za to, že si oholím hlavu, tak si klidně tu makovici oholím. Já teda na vlasech jako vážně nebazíruju. A v telce skončíme určitě oba. Já jakožto úkaz a dárce jakožto extra úkaz.

      Je tu někdo, kdo dá 200 litrů za to, když si oholím hlavu? Nejni, jsem si mohla myslet. Takže jdu teda makat.

      Vymazat
    2. Hele nejdřív ohol a pak se uvidí, jestli někdo něco dá nebo ne!

      Vymazat

Okomentovat