Vkus

je záležitost přísně individuální


O tom žádná. Jeden rád červenou, druhej modrou, jednomu se líbí černý nábytek, druhému zase bílý. Ten nosí rád džíny, onen zase radši obleky. Ta ráda gatě, jiná sukně. Někdo je nadšen ze sádrového trpaslíka, jiný nad ním zvrací. 

Minulý týden jsem byla silně překvapená, když jsem ve zverimexu mezi sortimentem "sádrový trpaslík a spol." objevila jednoduchý, bílý a, z mého pohledu, velice vkusný stojan na adventní svíčky. Domů se mi vyloženě hodil. Po letech, kdy jsem (adventní věnce si VŽDY vyrábím sama) se od chvojí přes skořápky z ořechů dostala až k netradiční hvězdě se čtyřmi bílými svíčkami, jsem letos nic nevyráběla, protože toto mne vysloveně uchvátilo. Nahoru jsem vrzla čtyři fialové svíčky a paráda je na světě. Vyráběla jsem pouze věnec na dveře, který je letos značně netradiční. Musela jsem tedy svést boj s paní vedoucí onu dílnu, která kategoricky odmítala moji vizi, že doplním věnec laděný do hněda, tyrkysovými kouličkami. Nakonec jsem je potají uzmula, tavnou pistolí připevnila, přežila její znechuceně pozdvižené obočí a věnec pyšně zavěsila na dveře. Koneckonců tam visí mně, ne jí, takže jí to může být úplně šuma buřt. Nebudu ani záměrně uvádět, kdeže jsem onen věnec vyrobila, protože by se mohla ohradit, že jsem vyrobila ohavnost a ještě to spojuji s ní. No, nic. Tak nějak jsem žila v tom, že hnědé a tyrkysu dohromady se bát nemusím, ale ono je to prostě a jednoduše o tom vkusu. Jeden tak, druhej tak :-). 

S adventními věnci se nám v posledních letech roztrhl pytel. Zatímco za dob mého mládí vstrčila matka doprostřed stolu jednu červenou svíčku a kolem naaranžovala chvojí a slaměnky, aby vrcholem vánoční atmosféry byly svíčky blikající v oknech, se dneska předháníme, kdo má jaký věnec, co na něj všechno nastrkala, s kým ho vyráběla a tak. Takové ty přástky mají něco do sebe, to je jasný, jak facka. Sednout si kolem stolu a umotat si svůj adventní věnec, na který mohu být finálně právem pyšná, protože to byly moje ruce, které ho vyrobily, probrat s ostatními dárky, vánoční přípravy nebo život jen tak, má jistě něco do sebe. Lidi věděli, proč drali peří ve skupinkách. My už dneska peří nedereme, tak alespoň teda motáme ty věnce. 

Svými výtvory se potom samozřejmě rádi pochlubíme. Tak zatímco mé improvizované svícny (později jsem byla delegována to chvojí a slaměnky aranžovat) se dají dohledat jen na několika fotkách po značném bádání v rodinných albech, je možné dnes vystrkat fotky na internet a nechat se chválit. A mě baví se dívat, co jiní vytvořili. Občas je to nuda, občas se mi to vysloveně nelíbí, občas jásám nad dobrým nápadem, sem tam se mi něco vyloženě líbí. Třeba adventní svícen vyrobený velice vkusně z těch úplně obyčejných Ikea svícínků za pár kaček mne uchvátil. Dobrý nápad, navíc fakt vkusně zpracovaný. Hezké. 

Našim adventním stolům dominuje ale tak trochu nuda (ne, že je to ošklivé, ale je to tak nějak pořád stejné). Nic proti tomu, někdo je stará konzerva a jinou, než červenou, si na stůl na vánoce nestrčí. Někdo by to zase nesnesl bez chvojí. Jiná zase ráda experimentuje a zkouší. Když jsem kdysi půl večera oblepovala korpus ořechovými skořápkami, všichni se smáli, protože měli dávno hotovo a Kudral měla opatlané ruce hmotnou z tavné pistole už v okamžiku, kdy byla zhruba ve třetině. Vytrvala jsem a nakonec sklidila uznání. Můj věnec byl jediný "jiný". 

Ale i při tom výtvoru "jiný" bychom měli trochu myslet na ten vkus. Obzvláště, pokud do toho zapojujeme děti. My jim totiž ukazujeme, co je hezké, co je vkusné, co se hodí. A ne všechno se hodí. Šílené vědí, víc to pitvat nebudu :-). 

Snad jen: I ten úplně tradiční chvojový věnec s červenými svíčkami je vkusný. A naše děti by to měly vědět. Že to tradiční a vlastně nudné může být kolikrát víc, než to netradiční a jiné. Protože někdy ten pokus o jinakost svede člověka tam, že jeden žasne, co lze všechno vydávat za ......... 

Komentáře

  1. Dost casto netusim, na co se narazi. Ale to ted resit nechci, nemam cas travit svuj cas dloubanim do vsech diskuzi a hledanim neceho, o cem bych mohla napsat clanek. Presto jsem zjistila ze tento antiBC blog existuje. Jen chci pridat svou poznamku, ktera plati pro vsechny neverici. Nechapu, proc slavite Vanoce, lzete detem o jakemsi Jeziskovi, predhanite se s vyzdobou a poctem darku? (omlouvam se tem, co neslavi). Jako verici mam sice venec, fialovy podle liturgicke barvy, ano i ten stromecek a darky pod nim, ale darky si davame navzajem, jako pripominku, ze prisel na svet spasitel, ktery nas vsechny obdaroval vic, nez sami tusime a docenime

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak z tohoto vyslovene cisi ta prava krestanska laska.

      Vymazat
  2. Ještě jsi Ivčo zapomněla zmínit, že dost často závidíš ty povedené výtvory.... :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A že ten svícínek je vlastně skákadlo pro křečky :D :D :D

      Vymazat
    2. Přesně tak, ještě to vydfáváš za svoji práci a popisuješ tu, jak jsi úžasná.....

      Vymazat

Okomentovat