neděle 21. října 2012

Rentieři

aneb co život dal, vzal, dá a vezme




Každý z nás dostává do vínku něco jiného, každému z nás život jinak nadělí. Občas se asi nestačíme divit, co na nás nakládá :-). Pravda, někdy je to příjemné, jindy bychom radši hlavu do písku strčili, ale fakt to nejde. Jeden by nejradši nevylezl, protože se potýká s něčím, co by jinému nepřál. Jiný si jen tak užívá života a raduje se, jak se mu to daří. Jeden řeší těžkou nemoc u sebe nebo u druhého, jiný hýří dnem i nocí. Je to zkrátka u každého jiné, ale asi ani těm, kterým do vínku život nadělil něco, co jim jiní závidí, není vždy radno závidět. Proč? 

Paní Marie, pan Václav a paní Otylka zdědili půlku Malé Strany. Hmmmmmmmm, lukrativní to domečky, plné lukrativních bytečků. Paní Marie, pan Václav a paní Otylka už nemusí do konce života ani hrábnout. Paní Marie, pan Václav a paní Otylka jsou bratranec a sestřenice. Od mala se navštěvují, mají se rádi, tak se u notáře radují, jak si to všechno užijí, když jim strýc Marek odkázal takové dědictví. Radují se, jak budou o domečky, bytečky a nájemníčky pečovat, budou z toho mít penízky a nic v životě už je nerozhodí. A protože se vždycky měli rádi a v životě si pomáhali, rozhodli, že budou dělit rovným dílem. To, co jim nájemníci za jejich služby pošlou, dají na jednu hromadu a na tři stejné díly rozdělí. Však je to spravedlivé. I práci si spravedlivě rozdělili, tak co. 

Paní Marie dříve pracovala jako hospodářka, tak se stará o úklid, obnovu schránek na dopisy, aby byly stále krásné, koupí nájemníkům stejné a krásné rohožky přede dveře. Ometá a čistí. Nájemníci jsou spokojeni. 

Pan Václav býval stavař. Stará se o stoupačky, odpady, fasádu, střechu. Všechno opravuje a opravuje, hledá řemeslníky a shání a shání. Stejně jako paní Marie. Ono, sehnat krásné schránky na dopisy za slušnou cenu, to není jen tak. 

Paní Otylka byla vždy v domácnosti. Tak se paní Marie a pan Václav rozhodli, že jí svěří péči o blaho nájemníků. A a paní Otylka si pamatuje, jak musela tahat nákupy a dřít se s věcmi ze sklepa a najme do každého domečku pracovníka, který nájemníkům všechno nosí a tahá a donese a přinese. Prostě dá do každého domečku poslíčka, který i do schránky s dopisem zaběhne, složenku zaplatí. Taky se musela starat, spolehlivého poslíčka sehnat. 

A tak se na konci roku sešli a dali na stůl to, co jim nájemníci poslali. 

Pan Václav dal 300.000.
Paní Marie položila 300.000.
Paní Otylka přinesla 600.000. 

Ale ouha, paní Otylka se brání. Vždyť jí ti nájemníci poslali nejvíc. Protože byli asi s její prací nejvíc spokojeni. Protože asi nejvíc pracovala, protože se nejvíc snažila. A vůbec nevidí, že bez pana Václava by spadl dům, praskla voda, teklo střechou, vůbec nevidí, že bez paní Marie by se nájemníci brodili blátem a nepořádkem a poštu by nebylo kam vkládat. Vůbec si nepamatuje radostné začátky jejich rentiérství. Vidí jen svých 600.000. A vůbec nedokáže připustit, že její práce byla populistická. Že nájemníci neviděli rezavé stoupačky na vodu, nevymetený komín a děravou střechu, nepřipustili si, že bez úklidu by zašli v nepořádku. Viděli jen a jen to, že nemusí s dopisem do schránky, pro brambory do sklepa, se složenkou na poštu, pro tři rohlíky do obchodu. Viděli jen to pozlátko. Nevidí, že všichni tři se v péči o dům snažili stejně, že všichni chtěli, aby jejich služby byly kvalitní, aby se v jejich domečcích dobře bydlelo. 

A tak se paní Otylka bránila a hádala a přela, až si svých 600.000 vyhádala. Paní Marie s panem Václavem tedy uznali, že jim jejich 300.000 stačí. Nestálo jim za to, aby se s paní Otylkou přeli. Jednu věc, ale do budoucna udělají jinak. Na návštěvu už paní Otylku nikdy nepozvou. Už nikdy nebudou s paní Otylkou sdílet to dobré a zlé, co jim život přinese. I nadále budou s paní Otylkou vlastnit stejné domečky, starat se o stejné nájemníky, ale už nikdy paní Otylce nenabídnou kávu a koláče a nebudou s ní u jednoho stolu probírat, jak je dneska venku krásně. 

A víte, co vám všem přeju já? Abyste nikdy nikdo nepotkal svoji paní Otylku. Dokáže totiž příšerně otrávit život. Dokáže vám znepříjemnit všechno. Dokáže z vás udělat blbce, dokáže brát a brát. Dávat už neumí. Jakmile se stala rentiérkou, naučila se jen a jen přijímat. Otylka vám nedá nic, krom toho, že se proberete. Pravda totiž bývá dost často někde jinde, jen občas vyleze na povrch až po čase. V některých případech bohužel nikdy. Tak snad těch "nikdy" je v životě co nejméně :-). 

A jestli jste už někdo potkal svoji Otylku (tímto se omlouvám všem slušným, milým a dobrosrdečným Otylkám :-))), jen jsem si to Vaše krásné jméno půjčila), vyrovnejte se co nejdříve s tím zklamáním, že Otylka je vlastně úplně jiná, než jste ji znali. 

186 komentářů:

  1. Jestli je to reakce na jeden email jedné hodně známé D., v což doufám, že mi aspoň trošku potvrdíš, tak to jsi ťala do živého a je to skvostně napsané. Ale z toho jejího chování je mi hodně úzko:-((( Aneb všichni jsme si rovni, jen někteří jsme si rozvnější.

    Uč.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Uc., vis ze ja na to potvrzovani moc nejsem :). Jen napisu, ze otylky mohou mit mnoho podob, ale v principu je to stale totez - hamty, hamty, hamty, at mam vic nez tamty.

      Vymazat
  2. Predpokladam, ze je to reakce presne na ten mail, o kterem je v predchozim komentari zminka. Nemuzu ani napsat, ze je mi uzko, protoze se mi jen potvrdilo, jaka D. ve skutecnosti je. Je mi ji vlastne lito. Takovyhle clovek proste nemuze byt stastny, ikdyz hlasa do sveta, jak se ma skvele. Neverim ji ani nos mezi ocima. Ve skutecnosti ji uvnitr neco strasne zere.
    Pokud chtela svym blogem, a psanim, a tak vubec, dat lidstvu najevo, jak "vzdy muze byt jeste hur", tak to se ji povedlo perfektne. Jen asi trochu jinak, nez puvodne chtela...
    Krasny den, J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já sice nevím, o co jde, ale věřím, že ten, kdo se má dobře, si tak nějak dobře žije, občas se na ostatní usměje a řekne si, jo, mám se fajn a rozhodně to nemá potřebu řvát do světa. :-)

      Vymazat
  3. hamty, hamty - sice už mám dost, ale proč bych neměla mít ještě víc?
    Věřím, že spoustu lidí konečně přijde k rozumu - právě mi přijde, že ten blog konečně ukázal, co všechno je možné

    OdpovědětVymazat
  4. Ještě se zeptám, víte někdo jak to dopadlo? Uštěkala to, nebo to zůstalo všem stejným dílem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nepodepsala jsem se.

      Uč.

      Vymazat
    2. To je takovy orisek. Jak bys reagovala ty?

      Vymazat
    3. Teď jsem nepochopila otázku. V jaké situaci jak bych reagovala? Díky za ujasnění.

      Uč.

      Vymazat
    4. Kdybys byla v kuzi organizatora, ve svem volnu a zadarmo neco takoveho zorganizovala, nasledne rozhodla dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi, procez by ti to nekdo cele omlatil o hlavu.

      Vymazat
    5. OK. Díky za objasnění. Nějak mi to dneska nepálí.
      No tak budu maximálně nasraná, znechucená do další práce, ale já bych neustoupila. Prostě jednou jsem já organizátor, tak já nastavuji pravidla a obdarovaný může být rád, že jsem pro něj něco udělal. Tečka. Já bych pravidla rozhodně neměnila. A když si někdo myslí, že je to nespravedlivé, OK, ať se svého podílu vzdá a ten přerozdělím mezi zbytek lidí.
      A ví se, jak to dopadlo ve skutečnosti?

      Uč.

      Vymazat
    6. Vidis, tak ja bych si pro zmenu rekla neco o hamiznosti a ustoupila, necht se dotycna udavi. Pricemz bych vsem ostatnim zduvodnila, proc tomu tak je. Chytry clovek pochopi, ze nekdy je trochu pod uroven si spinit ruce.
      Jak to dopadlo? Odpoved bych asi nechala na povolanejsich.

      Vymazat
  5. Ostatní rodiny také investovaly čas a energii, jen se prostě neumí tak dobře prodat. Rozhodnutí organizátorů je velmi lidské. Věřím, že toto je neodradí od dalších aktivit ve prospěch potřebných. Z uvedeného emailu je mi velmi smutno, holt někdo ztratil veškerou soudnost...

    OdpovědětVymazat
  6. Jenže duševnímu mrzákovi nikdo nevysvětlí, že mu něco prostě chybí. Já si myslím, že tato Otylka potřebuje nutně právě vyhrávat takovéto bitvy, protože v jejím jinak úžasném životě na ní jak se lidově říká sere čert. Není se však jejímu osudu co divit, když si podřezává sama větev. Skromnost a pokora prostě Otyce chybí :-)
    Del.

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, ta skromnost a pokora - je jí velice vzdálená. Také čekám na to, jak to vše dopadlo. Jestli opravdu má takovou moc a sílu pro peníze obětovat cokoliv - "Nechci mlčet a nebudu, byla bych proti sobě samé a to snad v dnešní době už dělat nemusím."
    Nevím, ale tato slova ukazují, že jde přes všechny možné překážky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen ať nemlčí, jen ať mluví, ať lidi konečně poznají, kdo to vlastně je. Image chudinky, které lidi závidí a ubližují jí je prostě jen slupka, kterou kolem sebe vytvořila. Jenže charakter člověka prostě schovat bohudík nejde a vše co zasívá se jí i vrátí. Řekla bych, že si už ústa nabila dost, ale asi stále ne dostatečně.... Del.

      Vymazat
  8. Jestli je to TA dáma, kterou myslím, tak už jenom, doslova a do písmene, čumím. A doufám, že o tom napíše víc lidí a bude z toho ve finále kolosální ostuda pro dotyčnou (naivně věřím v moc božích mlýnů).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sorry, ale musím použít citaci ze světáků. Ona i dáma může být pěkná svině:-)

      Vymazat
  9. Mně jen nejde na rozum, že všichni obdivovatelé oné dámy nic neříkají. Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oni něco řeknou, neboj, Lenko. Napíšou mi něco ultra ftipného - třeba, že mám přestat pít, mám se začít starat o rodinu, a tak. Co jiného by na to řekli? Já totiž nějak nevím, ať se zamýšlím, jak chci :-).
      Ivča

      Vymazat
    2. Hlavně řeknou, že závidíš. :-) (asi ty prachy, nebo nevím co )

      Vymazat
    3. Ještě jinak - závidím v alkoholickém opojení uprostřed neuklizené domácnosti za řevu nenakrmené rodiny :-)))).

      Vymazat
    4. Ono se na to mnoho říct nedá, tak snad, Ivčo, leda opravdu poukázat na tvoje nešvary- to je takový pěkný oblíbený evergreen,kdy pak podstata problému pěkně vyšumí a jsme tam,kde jsme být chtěli.

      Otylka je skvěle napsaná věc, tu ti tedy závidím(nápad, zpracování...) - ať se taky jednou role vystřídají a závidí někdo jiný:-)


      Já osobně bych si moc přála, aby se všichni - tedy opravdu VŠICHNI - poučili. Jak dárci, tak obdarovávaní...

      Vymazat
    5. Už je to tady :-). Viz níže. Jinak děkuji za poklonu a závist netřeba. Byl to momentální nápad na článek, vyplul sám a je tu. Jako mnoho jiných :-).

      Já osobně bych si přála totéž, ale mám trochu strach, že jsme idealistky. Vždycky se najde nějaká Otylka. Bohužel.

      I.

      Vymazat
  10. Kopíruji příspěvek, který se opět nezobrazil, zajímavé, že se to občas stává :-)

    Početla jsem si u paní Wlčice a pochopila jsem.Smutný,smutný,smutný:-((
    Ro(rejna)

    OdpovědětVymazat
  11. Myslíš, že obdivovatelé dámy to nečtou? Čtou a hlavně to vidí černé na bílém. Věřme, že procitnou.
    Možná si myslí, že je to jenom závist lidí a nepřejícnost, ale to jsou pak i ony trochu mimo.
    My, co jsme četly její story, nejsme zase až tak překvapeny, dalo se to čekat. Škoda, že to trvalo tak dlouho. Snad se konečně utrhlo to pověstné ucho.

    OdpovědětVymazat
  12. Já tedy musím říct, že už od včerejška zírám s otevřenou pusou. V poslední době mi začlo připadat, že se D. mění...a to ne zrovna k lepšímu, ale tohle je síla. A ještě se zeptám anonymky nade mnou- jakou story, ona tuto událost D. někde popisuje? (příp. kde?)

    OdpovědětVymazat
  13. Ne, myslím čtení jejího blogu, čtení různých kementářů. Ono se stačí podívat i na BC a Zrnka - snad lidi opravdu procitnou. O tom "výmluvném - či omluvném" emailu raději ani nemluvím. Ten to jen a jen všechno potvrdil. S

    OdpovědětVymazat
  14. jak je na tomto blogu zvykem, chybí závěr. Neb paní Otylka si svých 600 tisíc nestrčila pod polštář a nejela na Tahiti, ale věnovala je všechny Nadaci Naděje, aby se i všichni pražští bezdomomovci měli dobře a nejen těch jejich pár nájemníků. A jestli ji zato paní Marie a pan Václav už nikdy nepozvou na koláčky a na kafe, protože si nezjistili všechny informace a soudí jen podle drbů, stejně jako autorka tohoto blogu tak jsou to kreténi a dobře jim tak.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, M. (nějak nevím, jestli Milé M nebo jiné M, ale ono je to jedno).

      Měla bych pouze nějaké doplňující dotazy. Podle jakých drbů že to soudím? Kde soudím podle jakých drbů, kdy jsem si nezjistila nějaké informace? K pohádce jsou potřeba informace? On fakt vlk sežral Červenou Karkulku? A vešla se do něj celá i s babičkou? A Ježibaba se vlezla na lopatu a pak do pece? A jak to bylo s těma Jezinkama? Ony existují? Hmmmmmm.

      Vymazat
    2. No jasně...vlak totiž Červenou Karkulku ve skutečnosti nesežral, ani babičku. Naopak, pomohl karkulce s košíkem a babičce uklidil celou chaloupku a naštípa¨l dříví. jenomže myslivcovi se to nehodilo do krámu, potřeboval z vlka udělat hnusnýho grázla, protože ho zvířátka v lese měla ráda, zatímco před myslivcem utíkala... Tak ho úkladně zabil a karkulce s babičkou řekl, že je podřízne a hodí do studny ttaky, pokud nebudou tu pohádku o Červené Karkulce vykládat tak, jak chce on.
      Jo, takhle jsi to myslela?
      M.

      Vymazat
    3. Mam dojem, ze tu neni zadny kreten, ktery soudi jen podle drbu (a velmi za tento vyraz dekuji :-), opet neco vypovida o D. prisluhovacich...). Mam pocit, ze mail, ktery D. napsala, je krome vymazanych jmen a nazvu autenticky a vserikajici.

      Vymazat
    4. Ano,říká vše - nechtěla ty peníze pro sebe, ale pro stacionář. To má M naprosto správně a Ivca to jaksi opomněla zmínit, stejně jako to, že na začátku nebyla dohodnuta stejná odměna všem, naopak - kdo co dostane, to je jeho. Pravidla hry se změnila až po akci - to je řekla bych další podstatná informace, která v příběhu o Otylce chybí.
      P

      Vymazat
    5. Mno, princip celeho pribehu o otylce je nekde jinde. Ovsem, kdo videt nechce, nevidi :). To mne nijak neprekvapuje. Stejne jako to, ze kdyz nevim kudy kam, odchazim, jako treba M., ktere se nam zde prave toto pokusilo rozvinout, cemuz jsem se nebranila, aby mne vzapeti opet zcela zcestne charakterizovalo a zmizlo do housti.
      Zase jsme u toho, co ja kdy a kde. :))) jak jinak?

      Vymazat
    6. No Ivco ty si často stěžuješ, že lidi nepíší k věci, ale charakterizují tebe. Já mám teda dojem, že ve svém příspěvku k věci píšu, protože mi ty infomace, které jsi vynechala, případně napsala jinak, přijdou dost podstatný. A rozhodně nijak necharakterizuji tvoji osobu. A stejně je to špatně, koukám. No nic no.
      P

      Vymazat
    7. P., to je vse ? Nebo jsi prehledla ci zamerne vypustila ten egoisticky nechutny vyrvavaci uzurpujici zpusob vyjadreni neempaticke NEJPOTREBNEJSI ? Precti si ten email aspon jednou.

      Vymazat
    8. Ale ono uz to mohlo byt dopracovane, kdyz to je pro ten pribeh tak dulezite. Jen oponentka jaksi zdrhla. Jako ostatne dosti casto. Pribeh o otylce mel byt obecny, o otylkach v tom slova smyslu, jak jsem napsala. Jeho doplneni je nize, ja skoncila svoji casti. M.je fuc. Nemam tam zpetnou vazbu, nebudu se tim v tuto chvili vice zabyvat. Proc taky?

      Vymazat
    9. K tomuto tématu jsem se nevyjadřovala.

      MILÉ M

      Vymazat
    10. Ikdyby to byla samotna matka Tereza a chtela penize treba pro dvacet stacionaru, takto se za pomoc "nedekuje". Ale ona ma vlastne PRAVO na to, aby ji ty penize nekdo poskytl, presne, jak to napsala Wlcice... ze?

      Vymazat
  15. A mimochodem, autorko blogu, tohle je přesně ten případ, kdy lžeš, ať už vedomě, či nevědomě. Děláš z paní Otylky morální hyenu, protože tvrdíš, že ze své hamižnosti obrala své milé příbuzné o společně peníze. Píšeš, že "Dokáže z vás udělat blbce, dokáže brát a brát. Dávat už neumí," o člověku, který si z těch vydělaných peněz ve skutečnosti nenechala ani korunu, ale všechny darovala potřebným. Je zvláštní, že už když společně s vaškem a Maruškou začínali, tak jim o svém záměru, vydělané peníze poslat dál, říkala. Jak zvláštní, že na to zapomněli...
    Inu, kdo chce psa bít, hůl si najde.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jak to tedy bylo s tou Červenou Karkulkou? Opravdu se vešla vlkovi do žaludku i s babičkou?
      Zvláštní je, že autorovi žádné pohádky nepodsouvám, jak to bylo. Zato modří samozřejmě vědí, jak to bylo nebo býti mělo.
      Ale když už tu pohádku budeme tedy rozvíjeti tímto směrem, Vašík s Maruškou též poslali své peníze dál. Vašík nemocným s rakovinou, Maruška lidem s kombinovaným postižením.
      Chtěli každý poslat stejnou částku, ale Otylka si tu svoji prostě vyhádala.

      Vymazat
    2. Aha, takže je špatně, že bezdomovci dostanou víc? Tak takhle pokřivené logice "spravedlnosti" opravdu nerozumím. Připomíná mi to Grossovo zvrácené "každý má právo na úspěch" Dobrou noc.
      M.

      Vymazat
    3. Já fakt miluju situace, když někdo znalý přijde, napíše mi, co si myslím (i když vlastně vůbec neví, co si myslím), podsune mi něco, co jsem nenapsala, rozloučí se, aby se za chvíli zase dostavil a napsal něco úsměvného a ftipného o kreténech. Hned mi to zlepší den.
      Nejlepší je, když k tomu doplní nějakou charakteristiku, to je pak opravdu výživný komentář.

      Shrnu to - M. začala rozvíjet moji pohádku, já pokrčovala. Výsledkem je, že já mám zvrácený názor a jsem přirovnána ke Standovi. Fakt vtipné. Docela jsme se doma pobavili. Díky.
      I.

      Vymazat
    4. Jooo, taak, NEJPOTREBNEJSI obrala ostatni potrebne, aby (udajne) velkoryse obdarovala jine potrebne dle jejiho vyberu...

      iii

      Vymazat
    5. No mně to hlavně nepřijde fér vůči těm, kteří ty peníze poskytli, proč ta paní ty peníze na podporu dětí se SMA chtěla, když je nepotřebuje, proč si nezorganizuje svoji akci na podporu dětí ve stacionáři, ať lidi přispějí přímo na to....proč dělá z lidí blbce už jen tím, že vybrané prachy pro "její dceru" použije na něco úplně jiného dle svého uvážení, proč chce po lidech peníze na něco, co vlastně vůbec nepotřebuje?je si vědoma toho, že kdyby tohle dárci věděli, tak by třeba vůbec nepřispěli tolik?...Nechápu, přijde mi to nefér, příště si takovým jednáním ospravedlní nákup Ferrari? Nechápu a způsob dopisu už vůbec ne...Nechápu ani milé Inko M, které dělá z Otylky někoho, kdo má právo vybranými penězi disponovat dle svého uvážení a chtít stále víc a víc,a má to být ještě děsná podpásovka, ví ti, co na to přispěli, co to je za "stacionář" kam až tohle má zajít? I když chtěla obdarovat, já být v roli dárce, tak se tedy vytočím do vrtulky...Prostě to nechápu....

      Vymazat
    6. Pravdaže pokud ty peníze nepotřebuju, nikdo mě nenutí do podobného projektu lézt. A je to podpásovka na lidi, protože co když na organizaci XY přispět nechci, ale chci raději adresně dát peníze na konkrétní holčičku. Podpásovka je to i na organizátory podobný akce, kteří dali něco dohromady a pak přijde někdo, kdo to najust musí udělat jinak. To je znevážení toho, že se někdo snažil, někdo něco zorganizoval a někdo přesvědčil nějaké další lidi "účelem je tohle a tohle, pojďte do toho s náma".

      Vymazat
    7. Ach jo. Furt dokola. Pokud vím, bylo ještě před AUKCÍ všem v sále osobně paní D. řečeno, kam ty peníze, za které se vydraží právě ta jejich fotka, půjdou. Přímo i ti 3 vydražitelé byli upozorněni, že jejich peníze budou přerozděleny a vím, že se jim to nelíbilo. To, že se peníze použijou TAK, JAK BYLO PŘEDEM řečeno, je v tomhle státě zřejmě zakázanou věcí. Ivano, záměrně vypouštíš části svých "pravd" tak, aby byly zajímavé pro všechny, kdo jdou s tebou proti D. a to mi silně vadí. Ať si každý udělá svůj názor, to tu hlásáš, ale že ty ukazuješ jen černé a šedé, to je ubohost.

      Vymazat
    8. Účastnila si se osobně Aukce?

      Vymazat
    9. Anonyme, kde jsem vypustila cast "sve " pravdy? Opravdu miluju, kdyz sem vleti nekdo, kdo vi, vi, co si myslim, proc co delam. Pritom ho doma nenaucili ani pozdravit. Potom tezko chtit, aby se umel predstavit. Marna slava, furt se budu pred temito lidmi citit tak nejak lepsi :)

      Vymazat
    10. Nevím, ale ubohost je podle mně, když někdo místo poděkování, že něco dostal, řve, že měl dostat víc. To je ubohost neoddiskutovatelná a o tom dalším se můžeme klidně bavit dál.
      Del.

      Vymazat
  16. Ten "děkovný mail" mluví za vše. Tam je použití peněz formulováno zcela jinak.

    Divila bych se, kdyby si po této ostudě, kdokoliv peníze nechal.

    L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady je fakt škoda slov.Mail řekl víc než dost:-((Myslela jsem si,že mě už nic nepřekvapí a ejhle,všechno je jináč.Skoro to volá po založení diskuse:Co si o tom myslíte Vy?Hodit odkazy.Malá rozbuška na dobrou nočku:-)
      B.

      Vymazat
  17. Otylka je prostě hvězda, nepochopený chudák, kterému ze závisti ubližují :-)) Ty vogo M. - jsi buď zhulená nebo nejsi už při smyslech nebo si stejně jako samopovýšená do VIP paní Otylka myslíš, že spravedlnost, skromnost, vděk a pokora jsou sci fi pojmy? Této ženské bych už nedala ani pětikorunu a že jsem jí svého času dotovala ze své mateřské raději zapomenu. Jsem prostě kretén.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych řekla, že M. je samotný náčelník, ale možná se pletu. Jj, já jsem taky kretén, neb jsem též přispěla. :-(

      Vymazat
    2. Radim se ke kretenum, taky jsem ji kdysi dotovala z matersky, jeste k tomu jako samozivitelka... Fakt je mi z toho ted soufl, kdyz si predstavim, ze jsme pomalu nemeli co do huby, ale moje 200 mesicne a jednorazovych 5000 bezprostredne po smrti manzela zahucely buhvikde, nejspis v dubovy podlaze... :-/

      Vymazat
    3. Další kretén do řady. Že se nikdy nikde neobjevilo oficiální vyúčtování na co byly využity prostředky sbírky po manželově smrti?
      No hlavně, že Otylka kritizovala jiný projekt nejmenovaného OS a nákup trampolíny.
      Domnívám se, že pro spoustu lidí to bude tzv. poslední kapka, protože stejně jako já tomu pořád nechtěli věřit ...

      Vymazat
    4. Sláva, mám radost, že snad i ti co mají ještě stále trvalé příkazy, kterými jsou ochotni měsíčně přispívat možná i na tu "dubovou podlahu" došli ke správnému závěru - muselo to zákonitě přijít
      Ano, vyúčtování by nebylo marné vidět - leckdo by se asi divil a možná by si dal i jiná jména než jen :kretén"

      Vymazat
  18. Při čtení "děkovného" mailu jsem chvílemi měla dojem, že vlastně nešlo o charitu, ale o prezentaci nějakého zboží nebo podnikatelského nápadu. Tomio Okamura by nepochybně jásal, mně se chce spíš brečet. No, aspoň jsem se definitivně přesvědčila o tom, že autor teorie duté hlavy ("prázdná hlava se pozná snadno - má totiž pořád otevřenou hubu") - měl vážně pravdu pravdu :-(
    Mi

    OdpovědětVymazat
  19. Chybami se člověk učí,jen školné je dost vysoké:-//

    OdpovědětVymazat
  20. Koukám, že se tu shromáždila řada kreténů a tak se také hlásím do party, také jsem přispívala z mateřské...a až do včerejška mi to nebylo líto. No nic.

    mmch. koukala jsem, že odkazy na spřátelené blogy na D. blogu značně prořídly...zajímavé s kým vším už nekamarádí, i z toho se dá ledacos usuzovat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak už i mě došlo, o koho jde a to bych fakt nikdy neřekla :-( I já jsem přispěla z mateřské, když to bylo třeba a sama mám vážně nemocné dítě a počítáme každou korunu. Moc jsem jí fandila. Ach jo. Nevím, zda jí to stálo za to.

      Vymazat
  21. Holčičky je mi líto, to je bez diskuze. Bohužel patřím taky k těm, které ze začátku možná i obdivovaly a hlavně litovaly, nějak si to pořád nemůžu srovnat. Ještě pro anonymní J. to už jste asi opravdu trochu přestřelila.

    OdpovědětVymazat
  22. Některé příspěvky jsem vymazala - vlákno pod jedním, který byl, dle mého názoru, už přes čáru. Mohl by totiž ublížit někomu, komu by ublíženo být nemělo.

    Normálně to nedělám a právo na názor ctím, ale v tomto případě jsem svoji zásadu porušila. Nebudu nikomu reagovat na spekulace, že se příspěvky týkaly mne. Já vím a je mi jedno, co si kdo myslí.

    OdpovědětVymazat
  23. Já budu reagovat na M., které onu paní omlouvá tím, že ty peníze chtěla pro stacionář. Charitativní akce byla určena dětem se SMS, stacionář pro ně primárně není, takže pokud dotyčná cítila, že stacionář potřebuje nějaké prostředky, buď měla dát dar ze svého nebo uspořádat akci, na které by se vybíralo právě na ten stacionář. Dost dobře si neumím představit, že by Kapka naděje dala peníze oddělení dětské hematologie a to je předalo geriatrii, protože sestry z geriatrie jim třeba při nízkých stavech vypomůžou na oddělení... Asi by příště nedostalo oddělení nic a peníze by šly jinam, kde by byly využité na původně vypsaný cíl. Ono vzít peníze z charity a pak s nimi udělat charitu pro někoho dalšího... nevím, nechtěla bych se dozvědět, že jsem dala peníze třeba na pomoc slepým a dostali je hluší (což neznamená, že bych měla něco proti hluchým, ale cosi mě vedlo pomáhat např. těm slepým).
    Navíc - i já už samozřejmě tuším nebo vím, kdo je ona paní, která dopis napsala - si pamatuji diskuzi, kde se probíralo, jestli s jistou holčičkou může jet z prostředků vybraných jinou organizací k moři i babička nebo jen maminka. Právě tahle paní strašně argumentovala tím, že ty prostředky byly přece vybrané na určitý účel a nemůžou být tedy dány na jiný... O to víc mě překvapuje, že najednou to jde...
    A i kdybych to brala tak, že to s tím stacionářem myslela dobře (což i mohla a tam byly jistě jen rádi, že na ně někdo myslí, tohle nemám důvod zpochybňovat), přijde mi smutné, že někomu může vadit, že všichni se stejným problémem dostanou z dané akce stejně. Tohle přece není dražba Rembrandtova obrazu, který si pak odnese jen jeden a peníze taky zůstanou jen jednomu. A když očekávám pomoc pro sebe, měla bych stejné právo a stejnou částku přiznat i ostatním.
    Planetka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pozor, ona dotyčná paní, která podle tebe e-mail psala, není ta, za kterou ji považuješ. Naopak, je to její "úhlavní" sokyně a dáma, která psala mail, tu druhou propírá kde může... :-(

      Vymazat
    2. Bych řekla, že jsme se tady trochu ztratily, ale zkusím to osvětlit, bo tomu, myslím, rozumím.
      E-mail, který je na jistém jiném blogu, psala paní, který měla problém s tím, že jiná paní chtěla vzít k moři i babičku, páč k tomu měla jisté důvody. Pročež autorka mailu argumentovala ohledně moře tím, že peníze jsou určeny dítěti a matce, nikoli babičce.
      Pochopila jsem to správně? Snad ano :-)

      Vymazat
    3. Úplně správně :-)
      Planetka

      Vymazat
    4. Děkuji za vysvětlení :)

      Vymazat
  24. SMA :-) Už z těch telefonů blbnu.
    Planetka

    OdpovědětVymazat
  25. Neoddiskutovatelné je, že "děkovný" e-mail byla vlastně taková "výhružka". Nebo vlastně vydírání?????

    OdpovědětVymazat
  26. Blog D. jsem přečetla celý od A do Z včetně leckterých komentářů. A z počátečního obdivu jsem pomalu, ale jistě procitávala. To obrovské hejno obdivovatelek mě hrozně mátlo. Pořád jsem nechápala - copak ony to nevidí??? Čtu víc blogů, jen sem tam hodím komentář, ale blog D. a její reakce jsou úplně jiné. A já fakt byla zmatená. Ale teď jsem hrozně překvapená, že vážně existují lidi, kteří to vidí taky!!! To mmě fakt potěšilo, cítím se tu jak doma :-)) A tenhle "případ" je myslím jasná důkaz toho, co jsem si jako pozorovatel jen myslela. Jarka Š.

    OdpovědětVymazat
  27. Tak to je silene!
    Snad procitne co nejvice lidi. I kdyz tam, kde by se o tom melo psat, se samozrejme mlci. :-(
    Kaja

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kájo, já myslím, že není asi co psát. Nějaký pokus o obranu se tu objevil, ale pak mu ruply nervy a už se nic nekonalo.
      Zbývá snad už jen napsat, že jsem alkoholička a mám přestat pít. To je to jediné :-).

      I.

      Vymazat
    2. Jenže aby ses vyrovnala Otylce, musela bys od nás všech očekávat, že ti na to tvoje pití budeme přispívat.

      Vymazat
    3. Ty vogo, to mi teda nenapadlo :-))). Jdu si založit transparentní účet :-). A buďte štědré, nepiju žádný srágory :-).

      Vymazat
    4. Otylce se jen tak nekdo nevyrovna.
      Doufam, ze tato Otylka, je velmi vzacny pripad.

      Vymazat
    5. To víš, já ti přispěju, a ty pak naleješ babičce. žádný takový...nic nebude.

      Vymazat
    6. No, tak to by mě ani nenapadlo - dělit se, si se zbláznila :-)

      Vymazat
    7. Myslím si stejně jako Kaja,že by se o děkovném emailu mělo psát i na jiných místech.Alespoň malá útěcha,že si sem stejně všechny chodí číst.Jen se TAM o tom nemluví veřejně.Tiše se šušká v SZ,na ICO,skype a FB.Jako když se urve lavina v Alpách.

      Vymazat
    8. Oprava ICQ.

      Vymazat
    9. I to suskani je posun... Bohuzel, nemuzeme chtit, aby vysel clanek proti te pani, kdyz kamaradi s pani sefovou.

      Vymazat
    10. Akorát musí být hrozně vysilující chtít ohlídat všechny suškandy.Prolejzat a čmuchat,"chodit náhodou okolo."

      Vymazat
  28. Odkaz u Wlcice na dekovny email, to je opravdu perlicka!
    Skoda, ze si ho neprectou zastupy obdivovatelek dotycne pani. Mozna by jim to konecne otevrelo oci.
    K.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nepřečtou, protože si odkaz na její blog Otylka ze svého blogu odstranila už dávno:-(

      Uč.

      Vymazat
  29. M. včera nezdrhla, M. se po večerech věnuje zábavnějším věcem, než pohádkám se zapomenutým koncem.
    Pečlivě si čtu komentáře a snažím se pochopit alespoň některé z vás. Ale stejně nechápu.
    Především...abychom zůstali u pohádky...Václav, Marie a Otylka se předem dohodli, že co si kdo vydělá, to bude mít. Teprve poté, co Otylka po roce přinesla nejvíc, znelíbiilo se jim to, a začali mluvit o spravedlnosti. Takže nejlepší by zřejmě bylo, aby se Otylka vůbec neangažovala, vyprdla se na nájemníky a přinesla jen pade. nikdo by jí pak nezáviděl, naopak, všichni by se jí smáli, jak je neschopná.
    Zadruhé...milí nájemníci moc dobře věděli, že peníze, které dávají Otylce, nepůjdou ani na Tahiti, ani na nemocné rakovinou ani na opuštěné děti, ale že půjdou na Bezdomovce. Věděli to od začátku, paní Otylka totiž po domech rozvěsila letáčky, neměla v úmyslu někoho oblafnout. Nájemníci jí ty peníze dali nejspíš právě proto a mohlo by je naštvat, že část z těch peněz si Vašek s Maruškou vezmou a pošlou jinam. Mně, být nájemník, by to teda sakra vadilo.
    A za třetí... je neupiratelný fakt, že Otylka vydělala nejvíc. Aniž by nájemníky očarovala nebo podvedla. dali jí ty peníze dobrovolně, protože je přesvědčila a dali jí je na Bezdomovce. A to je spravedlnost podle mě. Spravedlnost není, že "všichni by měli dostat stejně". Pokud bych byla paní maruškou nebo panem Vaškem, byla bych naštvaná na sebe, že jsem nebyla tak přesvědčivá jako Otylka. Možná bych nadávala na Boha nebo na Osud. Ale zlobím-li se na toho, kdo vydělá víc, než já, protože je schopnější a nechce mi z toho kousek dát, říká se tomu závist. A to i v případě, že se jedná o nemocné děti.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. M. se zase věnuje pohádkám se zapomenutým koncem, tentokrát se oprostila od kreténů a pro jistotu se zaobírá závistí.

      Začnu od začátku. Tady nikdo nečeká, že by pochopili všichni, je nám všem naprosto jasné, že nepochopí. Neupiratelným faktem rovněž zůstává, že diskuse zde probíhá vcelku důstojnou formou, stejně jako na jiných místech. Je to právě ono označování za kretény a poukazování na závist, které činí oponenty směšnými. Když se někdo zmůže na to, že zareaguje slovem kretén a zmizí, těžko chtít, aby se potom někdo zamýšlel nad jeho pojednáním o šlechetnosti Otylky, možných pocitech nájemníků a ostatních, o tom, jak je Otylka úspěšná a ostatní jí jen závidí.

      Úspěšnost nespočívá v tom být populistický. Úspěch se má hledat někde úplně jinde. Ale je mi úplně jasné, že když si Otylka postavila svůj byznys na populismu, těžko jí vysvětlovat něco jiného. Má to tak nastavené, tak těžko chtít, aby jí něco přesvědčilo. Současně jsem si nevšimla vyvěšených letáčků paní Otylkou, protože nikde žádné nevisely. Vědělo se pouze, že peníze půjdou na dobročinné účely. Nájemníci se tedy nemusí cítit podvedeni, když věděli, že peníze půjdou na dobročinné účely.

      A Ty, M., jako nájemník byses cítila podvedená, hmmmmmmmmmm. Já, jako nájemník bych pochopila, že všichni ti potřební jsou stejně potřební, žádný není potřebnější. Tudíž bych neměla problém v dělbě rovným dílem. Je to totiž ale hlavně o tom, že já nemám osobní vztah ani k Vaškovi, ani k Marušce, ani k Otylce. Proto tedy nemám zatemnělou mysl tím, kdo byl ve svých populistických jednáních úspěšnější.

      Tady totiž jde hlavně o to, že mezi potřebnými nejsou méně potřební, více potřební nebo nejvíce potřební. Jsou prostě potřební. A já osobně bych měla radost, že jsem pro ty potřebné vydělala nejvíc.

      Jenomže já to mám nastavené jinak. A myslím, že ne pokřiveně. Jenomže - já jsem schopná dávat. Nejsem typ, který jen a jen bere. A v tom je jádro pudla.

      Ovšem nečekám, že to pochopíš.
      I.

      Vymazat
    2. Jedna věc vám M. ve vaší verzi pohádky nesedí - a to kde máte podloženo, že bylo vše domluveno jasně předem. Buď jste organizátor akce, jeden z účastníků nebo vám to sdělila Otylka. Ale této Otylce není radno v takových věcech věřit ;-) Pak je to tudíž chyba v argumentaci. Chybí nám potvrzený ten prvotní fakt. A musíme tudíž ještě více na začátek. Měl by nám svůj názor sdělit i někdo jiný, pokud tedy nejste někdo z prvních dvou zmiňovaných. A hlavně: je lidské a správné umět změnit názor a pravidla, pokud je to organizátor a pokud je to spravedlivější pro takovou věc a přijdete na to postupně. Vzhledem k vřískotu v daném emailu mám pouze vlastní názor, že jde o něco přímo Otylce. Otylka za nikoho jen tak pro nic nevříská. EM

      Vymazat
    3. Ano, v tom je jádro pudla. Já si totiž nemyslím, že všichni potřební jsou potřební stejně. Občas považuji za potřebnější bezdomovce, tak si koupím ten jejich plátek, co prodávaj po nárožích. někdy zas považuju za potřebnější velryby, tak přispěju na Greenpeace a jindy se vybodnu na bezdomovce, děti s rakovinou, velryby i Zrnka a přispěju na Bílou pastelku nebo fond ohrožených dětí. Ivčo, jestli zvládáš přispívat na všechny bez rozdílu a stejně, pak se před tebou opravdu hluboce klaním, protože tak do mrtě vybudovaný smysl pro "všichni jsou stejně potřební" opravdu nemám.
      M.

      Vymazat
    4. EM - nejsem organizátor, ale velmi bych přivítala, kdyby se tu objevil a napsal, jak to tedy bylo. Ale zdá se, že tady přinejmenším několik diskutujících organizátory dobře zná, takže by je mohli přesvědčit, aby sem ve jménu pravdy skákli?
      M.

      Vymazat
    5. M. - ano, někdy člověk přispěje na to, někdy na ono. Což nevylučuje, že všichni ti potřební jsou stejně potřební. Je to tvůj subjektivní názor, přispíváš na to, co tě v tu chvíli oslovilo. Takže když přispěju na děti se SMA, nečekám, že to půjde na něco jiného. Navíc, když se rozhodnu na něco přispět, nejdu si pro ty peníze pro bezdomovce na charitativní akci pro slepce, abych to pak posunula o dům dál. Cíl mi přijde v pořádku, postup trošku zvláštní. A pokud je o to, že ty to nevnímáš tak, že všichni potřební jsou stejně potřební, tak organizátor charitatitvní akce by to tak chápat měl - alespoň tak, že v rámci konkrétní skupiny, pro kterou něco pořádá, jsou všichni stejně potřební a pak mi jeho rozhodnutí dát všem stejně přijde správné a oprávněné a ne jako něco, co nejde spolknout.
      Planetka

      Vymazat
    6. M., překrucuješ. Podsouváš mi opět něco, co jsem neřekla.
      Posouváš diskusi někam, kde se Tobě bude hodit, tedy ke mne. Jestli já někam zvládám nebo nezvládám přispívat. Jak já mám co vybudováno. Ale o tom to není. Ten problém celý tkví někde úplně jinde. A já opravdu nečekám, že zrovna Ty ho pochopíš. I když nemáš v sobě tolika cti, abyses podepsala, je mi naprosto jasné, kdo jsi.
      A nebudu se s Tebou přít na téma Otylka.

      V tomto případě stáli všichni na jedné lodi, všichni mají stejný problém, dali do věci stejně (a nebude mi nikdo tvrdit, že někdo dal víc nebo míň, dali stejně dle svých možností), je spravedlivé je podělit rovným dílem. Nevěř tomu, nechápej to. Je mi dlo z toho, jak se někdo dokáže rvát, jak někdo dokáže zadupat kolem sebe lidi, kteří nemají ten žaludek, aby udělali to samé. Ano, někdo ten žaludek má, někdo ne. Zrovna tak, jako někdo píše o kreténech, jiný se dokáže vyjadřovat slušně.

      Nemyslím, že bychom Tě tady někdo přesvědčil, ale prosím, snaž se nebýt trapná svými vyjadřováními o tom, kam přispíváš a kdy. Nám je fakt jedno, kdys dala 20 Bílé Pastelce. Já Ti tady taky nevypisuju, komu jsem kdy pomohla. I v tom je totiž určitá úroveň.

      I.

      Vymazat
    7. Ja si myslim, ze nejde ani tak o to, jak to bylo s organizaci. Rekla bych, ze vetsina je v soku z "dekovneho emailu".

      Vymazat
    8. Mě osobně se tyhle dražby trošku příčí. Pokud tedy nejde o dražbu korunky královny krásy, kde je konečným obdarovaným jedna nadace nebo jedno sdružení. Tady navíc je to takové, holčička X si vydražila míň, protože třeba její maminka není tak výřečná, Y víc, protože tatínek ji umí "prodat"... možná organizátoři udělali "chybu", že dražili, možná by bývalo bylo lepší určit fixní cenu, nevím, neorganizovala jsem. Ale pořád je tady to, co všem vadí nejvíc, proč prostě nejde "smířit" se s tím, že všechny tyhle děcka se stejným problémem dostanou to samé (byť se to třeba oznámilo dodatečně) a musí se kvůli tomu psát mail, v kterém se vyzdvihne i zaplacená nafta (kterou si přece - nebo jízdenku - atd.) museli zaplatit i ti druzí. Tohle těm, kdo se ozývají vadí mnohem víc než že by peníze dostal stacionář (to myslím nevadí nikomu, zase spíš zaráží způsob, proč ne akce pro stacionář, proč využít jinou akci na něco jiného, ale to už se tu opakovalo ad nauseam).
      Planetka

      Vymazat
    9. Ivčo ano, posouvám diskusi tam, kam se mi tohodí,dělám totéž co ty. Zrovna ty bys to měla chápat, děláš často totéž.
      A s tou charitou...říká se tomu spisovatelská nadsázka...myslela jsem, že ti to bude jasné, taky to děláváš. Píšeš jakože o někom a přitom to o něm vůbec není. Je to jen obecný příklad. Greenpeace bych za plného vědomí nedala ani korunu.
      As tímhle :"V tomto případě stáli všichni na jedné lodi, všichni mají stejný problém, dali do věci stejně (a nebude mi nikdo tvrdit, že někdo dal víc nebo míň, dali stejně dle svých možností), je spravedlivé je podělit rovným dílem." souhlasím do té míry, že pravidla o tom, kdo na jaké lodi stojí mají být dána předem. předpkládat, že na věc mají všichni stejný názor, je u akcí, jako je aukce o prachy, dost na prd.
      Za kretény se dodatečně omlouvám, byla jsem včera večer dost emočně nevyladěná. Nicméně, stále si myslím, že pokud Vašek a marie nepozvou Otylku na kafe a koláčky jen proto, že vydělala víc peněz a nechce je dát na rakovinu, ale na bezdomovce, jsou velmi omezení a dobře jim tak. A zdůrazňuji, že mluvím o Vaškovi a Marušce z tvé pohádky o Otylce. echť si to nikdo nebere osobně.
      M.

      Vymazat
  30. Kdo jí chce podporovat je jen jeho blbost, mně by ani tak nevadilo, že moje peníze zahučely v dubový podlaze, ale co mi teda fakt mrzelo, bylo, když jsem Diny posílala peníze z mateřský a když už jsem to prostě neutáhla, poslala jsem jí email s omluvou, že přestávám posílat a milá empatická paní, která vysedává u PC a má čas probírat, kde se jí při sexu klepe sádlo a podobné důležitosti, se ani neobtěžovala odpovědět.

    OdpovědětVymazat
  31. "A protože se vždycky měli rádi a v životě si pomáhali, rozhodli, že budou dělit rovným dílem. To, co jim nájemníci za jejich služby pošlou, dají na jednu hromadu a na tři stejné díly rozdělí. Však je to spravedlivé. I práci si spravedlivě rozdělili, tak co."
    Kde je v pohádce něco o tom, že se na začátku dohodli, že každý si nechá to, co vydělá? A mimochodem, když je paní tak schopná, proč na ty bezdomovce neuspořádá vlastní akci a vypomáhá si akcí, která je určena pro záchranu velryb?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tahle část pohádky je také ta, kde si autorka blogu pomohla vlastní fantazií, protože je to přece jedno, co se tam napíše, je to jen pohádka.
      A pravda, od bazdomovců k velrybám je to hodnej kus cesty. Ale od dětí na vozíku k dětem na vozíku nebo jinak nemocným dětem to zas tak daleko není. Alespoň podle těch, kteří dali ty peníze, evidentně.
      M.

      Vymazat
    2. Všichni nemocní a postižení k sobě mají vlastně tak nějak blízko. V tom jsme ve shodě. Jenže každá nadace a charitativní akce bejvá obvykle na něco konkrétního. A z reakcí lidí, kteří u toho byli mi nepřijde, že by jim jednání Otylky přišlo tak úplně košer. Ale hlavně nemám pocit, že by někomu až tak rvalo žíly, že by to šlo na stacionář, jako spíš to, že je pro paní takový problém, že všechna ta děcka dostanou stejně. Možná jsem blbá, ale v tomhle případě bych byla ráda, že žádný to dítě nebude smutný. Jako obecně držet hubu a krok nezastávám, ale někdy není od věci ani to.

      Vymazat
    3. Možná by to té Paní nevadilo, tolik, pokud by ta pravidla byla jasná od začátku. Pak by bezdomovcům včas řekla, že dostanou takový podíl, jaký se rozdělí. A neslibovala by jim 600 000, ze kterých za pár hodin byla polovina...ale opravdu nevím, tady dost vařím z vody a domýšlím se. Věru ale na tomhle blogu to snad nevadí, tady se může domýšlet a psát pohádky, jak je komu libo.
      M.

      Vymazat
    4. M jistě, však ať to odnesou jiní, za kterými nestojí Zrnka a nemají tolik peněz, aby mohli přispívat na další charitu, výborně.....!!! Proč vadí přispění ostatním potřebným se SMA, když nevadí přispění jiným potřebným? Stále nechápu....Pokud chtěla ona dotyčná opravdu přispět a peníze nepotřebovala, měla se jich vzdát ve prospěch ostatních a ne je se slovy vy jste neschopní, já to jediná umím s charitou chtít dát někomu jinému, stále ti to nepřijde jako výsměch ostatním dětem a jejich rodičům zapojených do tohoto projektu?

      Vymazat
    5. A proč vadí přispění jiným potřebným, když nevadí přispění potřebným se SMA? Taky stále nechápu. Co kdo odnesl? Odnesli si to, co vydražili. Pokud panovalo podezření, že by někdo v dražbě získal výrazně více než ostatní, mělo to být ošetřeno předem a jasně, aby nedošlo k pochybnostem. Mělo být předem jasně řečeno, že se kope "jeden za všechny a všichni za jednoho" a ne předpokládat, že se to pak nějak pochopí. Jde o princip a o předem daná pravidla, ne o to, co komu vadí nebo navadí. To může být každému u řitě, s prominutím.
      Takže opravdu, stále mi to nepřijde jako výsměch ostatním dětem a jejich rodičům. Pokud v pravidlech nebylo jasně napsáno, že získané peníze nesmí vydražitel použít na vlastní dovolenou, tak by mi jako výsměch nepřišlo ani kdyby jela na to Tahiti.
      jako výsměch ostatním dětem a jejich rodičům by mi přišlo, kdyby v pravidlech bylo jasně dáno, že vydražené peníze se dají na jednu hromadu a rozdělí stejným dílem pro všechny děti a ta Paní "děkovným emailem" trvala na tom, že svůj vydražený podíl chce poslat na léčbu prostitutek do Zimbabwe.
      M.

      Vymazat
    6. Uááááááááá !!!!!!!!!!! Léčba prostitutek v Zimbabwe - to je opravdu už drobet silná káva. Opravdu si, M., myslíš, že tímhle někoho přesvědčíš? Opravdu si myslíš, že takovéhle mimoňské výkřiky jsou k něčemu dobré?
      Tady přeci nejde o léčbu prostitutek v Zimbabwe ani o dovolenou na Tahiti.
      Když se vrátím k té Otylce, tak já to vnímám úplně obráceně. Otylka měla mít ze svého úspěchu radost. A že to postavila celé tak, jak to postavila, hmmm, to svědčí něco spíše o Otylce než o Vaškovi s Maruškou. Ale to je samozřejmě věc názoru.

      Jak jsem řekla, Otylky přítelkyně Milunka jasně řekla, že Otylka má pravdu a Vašík s Maruškou jsou mimoňové. Já to chápu, Otylka totiž s Milunkou dost peče.

      Řekla bych, že zazvonil konec a pohádky je konec. Z pražského činžáku jsme doputovali do Zimbabwe. Gulliverovy cesty už napsal někdo jiný :-).

      Vymazat
    7. Jak jsem tak pochopila, tak některé děti se s dražbou nedostalo, některé ani nemohly přijet, tak by mi rozdělení fifty fifty připadlo fér. A když tady někdo argumentuje tím, že nastavená pravidla v charitě se NESMÍ v jejím průběhu měnit, proč vyšel na BC kdysi článek o tom, že něčí babička nemůže k moři? Ale asi je to už jedno. Prostě růžové brýle mi spadly tak jak tak.

      Vymazat
  32. Možná by si M. měla promluvit s ostaními očitými svědky celé akce, kteří možná netrpí částečným oslabením smyslů a pro konání té Paní zdaleka nemají takové pochopení. Jsou velice rozčarováni.Ale asi to nebude tím, že závidí.Možná v tom bude spíš něco jiného než zlá závist.
    jiná M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, všichni jsou rozčarovaní. Jen ti, co té Paní dali tolik těch peněz, nic neviděli. Zřejmě je očarovala. Ach, zapomněla jsem, umí se bezvadně přetvařovat...škoda, že ty prachy posílá dál a nenechá si je, to byste si teprve smlsli! Ale neva, smlsnete si i tak. Když není celá antilopa, hyenám stačej i kosti.
      M.

      Vymazat
    2. M. , co tu tak obhajuješ Diny, prosím Tě buď od té lásky a nech si své zkreslené informace nejdřív ověřit od jiných aktérů. I když chápu, že máš od Diny vymyto v hlavě, tak jako to mělo dlouhou dobu hodně z nás. Tohle je veřejná ostuda, která se už nedá tak rychle smazat, jak je zvykem na BC, když tam Diny něco podobně ubohého vyplodí.

      Vymazat
    3. M. jistě, když jsou ostatní neschopní, nemohou ty peníze přeci chtít, ona má jediná právo je přesměrovat na jinou charitu, však je ostatní se SMA nepotřebují a hlavně si je nezaslouží. Tak jsi to myslela?

      Vymazat
    4. Neobhajuju Diny, ani Otylku. To bych si nedovolila, mluvit za jiné. I když Otylky je mi, pravda, líto. Je vymyšlená a asi se sama hájit nedokáže.
      Obhajuju svůj názor.
      A jak už jsem se výše dozvěděla, nejde o organizaci, ale o "děkovný e-mail". A já si naopak myslím, že jde především o organizaci. Že kdyby byla organizace taková, aby nedocházelo k nějakým post změnám pravidel a k dohadům, kdo vlastně kope za koho a kdo co dostane, kdyby organizace byla taková, aby bylo předem a bez jakýchkoliv pochybností dáno, nejlépe písemně, kdo co dostane, nedošlo by ani k žádným "děkovným e-mailům", které vás tak zvedají ze židle.
      A pokud by někdo náhodou namítal, že bychom měli být organizátorům vděční, že se toho alespoň někdo ujme, i když třeba nedokonale, tak ano, s tím do jisté míry souhlasím. Ale nemůžu pak případné nedokonalosti z mé strany dokonale zaplácnout kauzou Otylka.
      M.

      Vymazat
    5. Klarkas, všichni potřební jsou přeci stejně potřební ne? To se tu razí za heslo.
      A teda už nevím, jestli jsme pořád u pohádky o Otylce, protože jak Ivča doplnila, i Václav s Marií dali svoje peníze na jinou charitu...
      Ale já už teď vážně nevím, kde jsme :-)
      M.

      Vymazat
    6. M., všichni potřební jsou stejně potřební. Pokud jdu na akci, která se jmenuje
      Křest fotografií s posláním & dražba velkoformátových fotografií Jakuba Ludvíka ve prospěch dětem nemocným SMA,
      tak předpokládám, že to je opravdu cílová skupina a bezdomovcům můžu přispět cestou domů, pokud mi něco zbyde. To za prvé.

      Za druhé. Kvůli tomu, že chci přispět nemocným dětem, si nekoupím 20 fotek. Koupím si, třeba, tu s Jardou Jágrem, protože toho miluje můj syn. Ale tím neříkám, že svoje peníze dávám jenom Pepíkovi, protože ten se s ním zrovna fotil.

      Za třetí. Jsou mi úplně ukradený důvody toho mailu. Ale není mi ukradený, že jinými slovy říká: "Přijela jsem si pro 60 tisíc. Kvůli 30ti bych se neobtěžovala, to by mi za to nestálo." a hlavně "naše fotka byla nejhezčí, protože moje dítě je nejlepší, zasloužíme si nejvíc, nebudu doplácet na horší fotky"

      Vymazat
    7. Milé M, pořádala jsem několik dobroobědů, na každém jsme se domluvili, kam peníze půjdou, i když jsem je mohla vzít a dát někomu jinému, vždycky jsem ty peníze převedla na toho, na koho bylo vybíráno, V životě bych si nedovolila tyto peníze přerozdělit podle svého uvážení-to je to, co tu píšu a co se mi na tom prostě nelíbí, ať byla organizace onoho večera jaká chtěla....

      Vymazat
    8. Klarkas ale to je trochu rozdíl, ne. Ty peníze z dobroobědů nebyly určené tobě, ale prostřednictvím tebe jako organizátorky na nějaký účel. Kdežto peníze z dražby byly určené jí. Navíc, pokud vím, ona to nijak netajila, kam chce peníze dát, mluvila o tom ještě před tou dražbou, takže pokud by to dražícím vadilo, nemuseli její obraz dražit, ne?
      P

      Vymazat
    9. Jistě, nemuseli, to máš jistě pravdu, stejně tak tenhle spor se mohl řešit jinak, než šíleně arogantním a povýšeným mailem, které jediné co, tak akorát druhou stranu naštve, ale rozhodně nic nevyřeší....

      Vymazat
    10. Jistě, řešit se dalo určitě jinak. Ale udělat z toho hon na čarodejnice???... Ani na chvilku nepřipustit, že částečnou vinu nese i druhá strana? Vědomě překrucovat informace, zveřejnit cizí email???... Tohle všechno je opravdu vpořádku a morálně na výši???
      P

      Vymazat
    11. Kupříkladu zde též citace mailu, ještě vytržené z kontextu, tedy citování jen části:
      http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=44059
      Myslím, že bych jich našla víc. Na jedné straně v pořádku, na druhé nikoli?

      Vymazat
    12. Ivčo já si nevšimla, že to tam někde schvaluju, nebo jo? Nějak nerozumím, cos tím chtěla říct, já tu diskusi před tvým odkazem vůbec neznala.
      P

      Vymazat
    13. Byla to jen reakce na reakci ke zveřejnění mailu. Nemohu tvrdit, že to schvaluješ, když P je pro mne prostě P. Jen, že je to běžnou praxí citovat z mailů, kopírovat je a tím jaksi podporovat svá tvrzení. Toť vše.

      Vymazat
    14. No tak podle mě je něco jiného citovat z emailu nějaké obchodní organizace, která v něm zodpovídá dotazy týkající se jejího působení. A něco jiného je zveřejnit něčí soukromou korespondenci. Já tam ten rozdíl cítím, ale možná je to jen můj problém.
      P

      Vymazat
    15. Ale zde se nejednalo o soukromou korespondenci v tom slova smyslu. Zde šlo o charitativní akci, jejímž základním principem by měla být jistá transparentnost. Proč organizace, kam lidi přispívají, podávají výroční zprávy, kde přesně specifikují, jak byly peníze dárců použity? Právě proto, aby lidé byli informováni, jak se nakládá s penězi těch, kteří je tam při dobré vůli poslali. A je jedno, jestli tam zrovna přispíváš. Vyúčtování najdeš na všech neziskovkách a občanských sdruženích, tedy skoro na všech. A najdeš je jasné, srozumitelné, přehledné.

      Vymazat
    16. Tak to je věc názoru, mě ta korespondence přijde soukromá.
      A nevím, proč sem pleteš zveřejňování vyúčtování? To s tímhle mailem vůbec nesouvisí, to snad organizace zveřejní sama, ne? To, kde byl zveřejněn email nejsou žádné oficiální stránky organizace, to je nějaký účelově založený blog jenom pro zveřejnění daného emailu.
      P

      Vymazat
    17. No, myslela jsem to tak, že otázka přerozdělování peněz, proč komu co a jak by v případě charitativních akcí nemělo býti věcí soukromou. I vývoj je mnohdy pro výsledek důležitý. V tomto případě určitě.
      I.

      Vymazat
    18. No tak v této souvislosti bych možná ještě byla schopná pochopit, že tu korespondenci zveřejní daná organizace na svých ofiálních stránkách, ale celou, nevytržený jeden email. Ale opravdu nevidím důvod, proč zveřejňovat soukromou emailovou korespondenci na anonymním účelově založeném blogu.
      P

      Vymazat
  33. M. pokud jde o organizaci, napsala jsem, co si myslím pod komentář, že o organizaci nejde :-). Jistě jde i o tu (viz. ten komentář hore), ale prostě mi tu pořád chybí ta schopnost, já nevím, velkorysosti? Říct si tak jo, možná něco v té organizaci a komunikaci selhalo, ale všechno jsou to děti se stejným problémem jako to moje, tak budiž jim přáno to samé jako mě nebo nám (mě a stacionáři). Pochopím i to, že v první chvíli si člověk řekne, tak já "vymluvila" nejvíc a teď se mám najednou dělit... ale zase - nedělí se přece s lemplama, kteří by dostávali něco, co si nezaslouží... Ono někdy je fakt lepší nepsat "děkovné maily" v tom prvním rozčarování, ale mrknout na to i z jiné stránky. Osobně by mě ta, že nakonec žádná rodina nebude smutná třeba proto, že "jejich" fotka neměla úspěch, docela těšila.
    Planetka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Planetko, tohle je hezký komentář. Opravdu. Jako jeden z mála má hlavu, patu i myšlenku.
      Ale já si pořád myslím, že jsem hlavně o tu organizaci. Že kdyby se předem vědělo, že peníze se budou dělit, nikdo by stacionáři nesliboval částku, z níž za pár hodin byla polovina a nepřipadal by si jako slibotechna. Rovnou by na začátku řekl, že částka vyjde až z dělení po aukci.
      A pokud hrozilo, že něčí fotka nebude mít úspěch jen proto, že neumí dost dobře ukecat kupujícího, zas je to chyba organizace. Neměly to tedy dražit jednotlivé rodiny, navíc, pokud bylo jasné, že některé ani nedorazí (kvůli dětem, což je naprosto pochopitelné), ale nějaký společný moderátor, aby podmínky všech byly stejné.
      Pořád ten "děkovný-email" považuju za zástupný problém, žvanec hozený rozzuřenému davu, aby se ty chyby v organizaci nebraly tak vážně. Doufám, že se z toho alespoň organizátoři do budoucna poučí a už nebudou jen předpokládat, že nikomu nic nebude vadit.
      M.

      Vymazat
    2. M :-), já tedy "děkovný e-mail" za zástupný problém nepovažuji, mně prostě a jednoduše otevřel oči. A je nás patrně víc... Ono asi spousta věcí bude trochu jinak, než vypadá. Mám ráda BC a mám ráda Ivču; tuším, kdo jsi; zkus tedy prosím poslední odstavec:
      .............Pořád ten "děkovný-email" považuju za zástupný problém, žvanec hozený rozzuřenému davu, aby se ty chyby v organizaci nebraly tak vážně. Doufám, že se z toho alespoň organizátoři do budoucna poučí a už nebudou jen předpokládat, že nikomu nic nebude vadit.............. převést implicitně z roviny Diny X dražba do roviny Ivča X BC:-)a zamyslet se....
      Občas tu čtu, přemýšlím, ale až tys mě přiměla k premiérovému příspěvku :-)
      přeji všem krásnou inverzní středu, Shrine

      Vymazat
  34. Hele, chci stejně jako vy všechny tady zpátky komunismus, tam by se nám všem líbilo, nikomu se nic neodpouštělo, nikdo nesměl vybočovat a všichni měli stejně. Hola hola, doufám, že jste byly volit KSČM. Nebo vlastně ne, založte novou stranu, třeba Matky nejspravedlivější nebo tak nějak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Komunismus nechci a spravedlnost neexistuje, ale abych se beze slova dívala na to, že si jedna nevidí na špičku nosu, to snad nemusím :-). Huba a krok se drží na BC, naštěsti ne tady.

      Vymazat
    2. Hm, a že to zrovna tady mnozí vyžadují od jiných, co...

      Vymazat
    3. Poznámky o komunismu jsou zcela mimo mísu,ale beru to jako záměr,aby se odvedla pozornost.Souhlasím s Ivčou,že kdo nemá drzé čelo,schopnost zadupat na ostatní,ten má často smůlu.Osobně jsou mi nesmírně sympatické ostatní maminky nemocných SMA dětí.Měla jsem tu čest je poznat díky internetu.Jsou křehké,přitom silné,stále působí jako ženy,ale s velkým Ž a zachovaly si důstojnost.Smekám a děkuji,že jste píchly do vosího hnízda.
      Brouzdající.

      Vymazat
    4. Brouzdající, mi je sympatický každý, kdo má v sobě určitou pokoru, úctu a empatii. Vážím si každého, kdo dokáže pomoci a podělit se s ostatními. To jsou lidé, kterých si vážím a vždy vážit budu. A budu si jich vážit tím víc, když uvidím, že jim osud nadělil víc, než se snad dá unést, a přitom si zachovají důstojnost, humor, schopnost žít a být na světě rád.
      I.

      Vymazat
  35. Planetko,
    ted jsi to vyjadrila naprosto presne.

    OdpovědětVymazat
  36. Víte, co mě na tom zajímá nejvíc? Diny nikdy nedělá nic pro někoho jiného. Ani si nepamatuju, že by se někdy účastnila podobné akce nebo aspoň dobrooběda a pomohla také někomu jinému. Byla tohle její první charitativní akce, kde taky měla udělat něco pro jiné? Vydat svou energii a nečekat za to nic?

    OdpovědětVymazat
  37. Omlouvám se, odcházím. Již jsem tu strávila moc času a potřebuju dělat i něco jiného.
    Myslím, že si neporozumíme. Jsem nedostatečně empatická, velkorysá a tak vůbec. Přízemní sobecká krysa.
    nashle
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Magrato, jen ti přeju aby ti tvá slepota vydržela co nejdýl, protože až procitneš, zařadíš se z krysích řad do řady kreténů :-))))

      Vymazat
    2. Zase odchod ....... Už podruhé? To je tady takový evergreen :-). A už mne ani nepřekvapuje :-)))). Je to pořád dokola.

      Vymazat
    3. Ty jo, to je jak v nějaký sektě "jen procitnutí jsou nás hodní, kdo má jiný názor je zaslepen". Nelze připustit nic mezi tím, ach jo...
      P

      Vymazat
    4. P., sekta by z daleka nebyla tak benevolentní ke všem názorům a komentářům :-))) žádná čistka ani hýkání v jedné tonině se tu proto nekoná.. A jak jinak se dá nazvat, když si něco myslíš a pak přijdeš na to, že je to jinak? Pokud na to maš spešl termín, tak si ho jen dosaď místo slova " procitnout" a nemusíš panikařit :-)))

      Vymazat
    5. Pro mě za mě ať si každý procitá jak chce, ale tvrdit, že ten, kdo má jiný názor musí být zaslepen a musí procitnout... to jsme jako kde?
      P

      Vymazat
    6. Takže když začala vycházet pravda třeba na Stalina, tak ti, kdo procitali, byli vlastně v zajetí nějaké sekty? Jo, když ti budu tvrdit, že jsi zaslepená, protože se ti líbí Obchoďák a mě ne, tak je to jistě blbost, ale jsou situace, kdy opravdu nejde o "sektářství" nebo "kdo není s námi je proti nám", ale prostě a jednoduše o to, že se najednou objevují nová fakta, která mění světlo, v kterém se na něco/někoho nahlíželo (a teď to myslím obecně a Stalin byl nadsázka).
      Planetka

      Vymazat
    7. Nemusí procitnout, je jen každého věc, jak se s novými fakty popere ve svém nitru, svědomí a pohledu na jiného. Toť vše.

      Vymazat
    8. Planetko, to jsi nemyslela vážně to srovnání se Stalinem, že ne? Ani jako nadsázka mi to fakt nepřijde na místě...
      P

      Vymazat
    9. Co ti nepřijde na místě? Nesrovnávám onu paní se Stalinem, jen se tě ptám - byť na extrémním případu - jestli by ti taky zádlo, že ti procitající jsou ve vleku nějaké sekty nebo zájmové skupiny, která je proti němu štve. Jestli ti vadí extrémní příklady, tak se omlouvám, že jsem se tě dotkla, ale jde taky o to, jak jsi to srovnání pochopila. Nejde o srovnání dvou osob, ale o to, jak by se dal chápat tvůj příspěvek ohledně "procitání". Což je dost rozdíl.
      Planetka

      Vymazat
    10. To jak to podáváš ty, staví onu paní na roveň Stalinovi, což je teda pro mě prostě už za hranicí vkusu a vlastně i nějaké normálnosti.
      Já psala o názorech na normální okolnosti života a normální osoby, ne o názoru na masového vraha.
      P

      Vymazat
    11. P. , kdyby si měla doma úžasného milujícího manžela a zjistila, že tě podvádí... jak bys to nazvala? Že jsi v zajetí sekty? Asi jo :-))))
      Del.

      Vymazat
    12. Ne, nepodávám to tak, ale jestli to tak chceš vidět, tak pro mě za mě můžeš. Upřímně, mě zase nenormální přišel tvůj názor, že "to je jak v nějaký sektě "jen procitnutí jsou nás hodní, kdo má jiný názor je zaslepen". Pokud vím, každý tu mohl říct své, nikdo nebyl blokován, smazán ani vyhozen. Takže za mě máš i ty právo myslet si, že jsem nevkusná a nemorální jen proto, že jsem tvůj názor přiřadila k něčemu, co tu každodennost přesahuje. Jestli to nechceš chápat, jak to bylo myšleno, máš na to právo.
      Planetka

      Vymazat
    13. No rozhodně bych to brala tak, že je to naše soukromá věc a musíme si to vyřešit spolu. Určitě bych nezačala přesvědčovat jeho přátele, že by se teda měli probrat, že jsou zaslepení apod. jenom proto, že on ublížil mě, ale jim nic špatnýho neprovedl.
      P

      Vymazat
    14. Planetko ale já s tou zaslepeností a vyzýváním k procitnutí nezačala.
      P

      Vymazat
    15. P., to já vím, tys jenom reagovala na to, co napsal někdo jiný. Vždycky je někdo ten první, kdo na něco upozorní. Může použít spoustu formulací od "dej si bacha na něco/někoho", přes "otevři oči a nebašti všechno" až po "nebu´d zaslepenej, ono je to jinak". A může mít dokonce pravdu a může to s tím, komu to říká myslet dobře. Špatně by bylo, kdyby tady ti, kdo s článkem ať už tady nebo u Wlčice nesouhlasí, nedostali prostor. Tak to ale není. Jední píší, že nesouhlasí s článkem, druzí píší, že nesouhlasí s nimi, protože souhlasí s článkem. Kdyby to bylo "sektářské" myšlení, budou tu jen článkům přizvukující komentáře.
      Plan.

      Vymazat
    16. Jenomže mě na tom vadilo, že u každého, kdo tu vyjadřuje nesouhlasné názory s Ivčiným článkem a celým tímhle honem na čarodějnice, se předpokládá, že tak činí protože je zaslepen nějakým nebetyčným obdivem k dotyčné. Což je kravina. Nemusím souhlasit se vším, co dělá, přesto nemusím cítit potřebu při každé příležitosti si kopnout nebo se chytit každé senzace, co kde objevím, jenom abych jí to natřela. Nemusím souhlasit s Ivčiným (a dalších) pohledem na daný email, protože můj pohled je prostě jiný... atd. atd. Ale proto ještě mě nikdo nemusí nazývat zaslepenou.
      P

      Vymazat
    17. Vidíš a mě zase vadí to přirovnání k honu na čarodějnice a neřeším to. Jisté věci mne nechávají úplně klidnou. Je mi hnedle veseleji na světě.

      I.

      Vymazat
    18. A co když to není kopání, co když je to prostě a jednoduše pravda? Neříkám, že je to tvůj případ, ale někdy člověk prostě a jednoduše zaslepený být může. Taky se mi stalo (v jiné souvislosti, vůbec ne s tím, co se probírá tady) a probuzení bylo velmi nemilé, ale nejdřív jsem taky na všechny koukala jak na zloduchy, kteří chtějí té osobě škodit. Takže už jsem trochu opatrná a než řeknu, že je něco hon na čarodějnice, dobře si poslechnu, kdo se k tomu vyjadřuje, nakolik může vědět víc než já a zvažuju obě možnosti - jak hon, tak to, že je možné, že něco správně nevidím já.

      Vymazat
    19. Tak tím způsobem, jak je to dlouhodobě proti této osobě vedeno, to prostě jinak, než honem, nazvat nemůžu.
      Respektuju, že lidé můžou mít na ostatní lidi různé názory, ale tahle forma jejich prezentace a vnucování ostatním mi prostě vadí.
      P

      Vymazat
    20. Ale, tak já zase nemůžu za to, že si mnozí vztáhnou některé články jen na jednu osobu, i když byly o něčem úplně jiném. To je potom těžký. A je to o tom, že mnozí naprosto přesně "vědí", co já si myslím, i když jsou úplně mimo. Ale ano - modří asi fakt vědí, jen já jsem letadlo.

      Vymazat
    21. Zvláštní, že se Diny rozebírá i na jiných blozích. Ono asi opravdu nepůjde o Ivy cílený hon na čarodějnice, ale o Diny nepřehlédnutelně sobecké a trapné chování, které se už konečně dostalo mimo hranice BC. Na BC( k této události ) je jak jinak než ticho po pěšině, nikdo si nedovolí ani ufouknout a kuloárech to jen bzučí :-)))

      Vymazat
  38. Tož ste normální? Kdo to má furt dočítat :-)))
    Slun.

    OdpovědětVymazat
  39. Ivčo tys tu taky dvě hodiny nebyla, tak nešťourej. nemusím tu snad u diskuse vydržet celé odpoledne. Tolik času zas nemám. Nicméně neprchám. Vracím se, abych mohla reagovat.
    A nejsem Magrata, nejsem ani Missorka. Jsem Markéta a jsem tu za sebe, nikoho nehájím, jen svůj názor.
    A ten je pořád stejnej. První jsou jasná a neměnná pravidla. Až pak empatie, úcta a pokora.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nikdo netvrdí, že tu musíš sedět celé hodiny. Díky, žes mi stopla, kolik času jsem tu nebyla, já nějak nemám čas řešit, jaké máte prostoje mezi komentáři. Mi netřeba vysvětlovat, že lidi dělají taky něco jiného. Reaguju, když mám čas reagovat. Ale nemusím snad každému hlásit, že teď jdu dělat to či ono. Jen, že se tady opakovaně vykřikuje, že já jdu, protože blá blá, aby se dotyčný zase vrátil. Zareaguj, napiš, jdi si dělat něco jiného, vrať se až máš čas. Proč nás tady informovat o tom, že jdeš dělat něco jiného? Tady fakt nemusíš podávat hlášení :-)

      Vymazat
  40. Díky za vysvětlení a za pokyny, budu se jimi řídit :-)
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nebyl pokyn, to bylo konstatování faktu. Tady to tak prostě chodí :d

      Vymazat
  41. Psala jsem už na blogu Wlčice, je mi z toho mailu trochu divně, tak jen kopíruju co jsem psala tam:

    Doufala jsem, že jde o někoho jiného, i když mě paní D. napadla jako první, ale to jen proto, že se o ní poslední dobou hodně píše. Styl mailu mi vyrazil dech. Charita opravdu není soutěž, jak už tu někdo připomněl. Paní D. mohla mít radost, že se díky ní vydražilo víc peněz a ti nejpotřebnější z potřebných dostanou o kapku víc, než by jinak dostali. A pak s grácií radostně předat stacionáři svůj dar, který ji stál jen trochu času a nafty a stacionář jen informovat, že vydražené částky se rozdělily rovným dílem.
    Ono je to asi logické, jen někdo s takovou mírou živočišné dravosti může ustát všechno, co na něj život navalil v poměrně krátké době, otřepat se a žít tak, jak žije. Pořád doufám, že to je jen tím, tou přirozeností, ne tím, že někomu narostla nejen křídla, ale i zobák...
    bb

    a dodávám - lépe to napsala Planetka ve 13.55.

    Jestli je mail autentický, tak je vedlejší, jaká byla pravidla pro rozdělování vydražených peněz.
    Někdy je dobré pravidla změnit.
    Z hlediska vyššího principu mravního není ta reakce paní D. v pořádku. Není.
    bb

    OdpovědětVymazat
  42. Dnes přišlo surové procitnutí. Měla jsem tušení už nějakou dobu a tomu pocitu jsem se hodně bránila. V současné době D. aktivně pomáhám a teď bych nejraději od všeho dala ruce pryč dřív, než se to obrátí proti mně, nedej Bože proti mým dobrým přátelům, které jsem do toho s dobrým úmyslem zatáhla. Nechci aby někdo zneužíval jejich dobroty.

    Někde vzadu cítím, že jsem dobrá hlavně kvůli tomu, že můžu pomoct. Kdybych tu možnost neměla, zájem z druhé strany o mou osobu by byl nulový.

    Ano, jsem další kretén. Nebudu popírat, že jsem ráda, že je nás víc :) Ale je mi těžko, moc těžko.

    PH

    OdpovědětVymazat
  43. Neudivuje mě rozdílnost názorů.

    Velmi mě udivuje vnímání hranice slušnosti.

    Jsem moc ráda, že dostali prostor i ti, kteří by se jinde nevyjádřili.

    Ivčo, klobouk dolů před tvou vytrvalostí!

    Přijde mi, že vše podstatné bylo již řečeno, teď je na každém, jak si to přebere...

    Lo

    OdpovědětVymazat
  44. Před dávnými lety na mne udělala velký dojem kniha Láska je jen slovo.

    Provokativní název - a čtení samo doslova strhující! Živočišná, hutná, všechno šlo až na krev, doslova. Nejen o Lásce - taky o Smrti. Nejen slova - krutá realita. A Láska, ta Láska, po které všichni touží: ostnatý drát, který zraní při každém doteku. Žádné “jen slovo”!

    Když se chce, dá se i slovy hodně ublížit.

    Čtu tuhle diskuzi, ze které jde smutno - a najednou tahle vzpomínka. A hned po ní druhá. Jsem zas na krásném představení Čtyři dohody o filozofii moudrých Toltéků. A v hlavě mi zní:

    Nehřešte slovem.
    Neberte si nic osobně.
    Nestavte nic na předpokladech.
    Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete.

    První: slovem jde ublížit i nevědomky - natožpak vědomky (hlavně sám sobě, protože vše negativní, co vyšleme, se nám vrátí, později)
    Druhá: nikdo nic nedělá kvůli nám. Každý jen máme svou představu o právu, správné cestě. Tam nás to táhne. Ne proto, že bychom chtěli jiným ublížit - jen máme svou představu o správné cestě.
    Třetí: souvisí s druhou: obecně moc často předpokládáme. Myslíme, že co se neshoduje s naší představou o správné cestě, to ten druhý určitě dělá z těch nejhorších možných důvodů. Může říkat co chce, už jsme rozhodli!
    Čtvrtá: "jak nejlépe dovedu" - na to se názor často liší. Já myslím, že líp to nešlo a druhý zas, že je to děsný. Kdo to rozhodne, čí úhel pohledu je správný? Kdo nejvíc křičí?

    Nechci se zaplétat do přediva téhle diskuze, tak, jak je tu vedena. Přestřelka, ostrými. A není z toho cesty ven, když k tomu chybí vůle. Je to zlé..
    Ale tak to obvykle bývá - když jde o peníze.

    Já vím.. proč teda píšu, že?
    No - nedalo mi to ;-)

    Když se na to koukám zvenku, vidím učebnicový příklad toho, že dobrý úmysl nestačí k dobrému výsledku. Neznám organizátory, nevím, jakou mají zkušenost, či erudici.. ale z mého pohledu se dopustili hned několika fatálních profesionálních chyb najednou.

    Prvně: zmíněná změna pravidel EX POST.
    To je skutečně bezprecedentní chyba, to se doopravdy nedělá. Nemluvě o tom, že vyhlášená pravidla (čehokoli, kdekoli!) - jsou právně veřejným příslibem, tudíž měnit je následně je protiprávní. A to objektivně, podle zákona. Organizátoři to evidentně vědí – proto vyhověli.

    Druhá - aukci má vést jeden moderátor (říká se mu dražebník) - to zajišťuje stejné podmínky všem. Postavit to jako olympiádu pro děti a jejich rodiče (kdo jak doběhne, jen na něm), to mi osobně přijde jako velmi nešťastný nápad. MÍRNĚ ŘEČENO :-(

    Zavání to reality show.
    Je přece jasné, že síly "závodníků" nebudou stejné - a někteří dokonce prohrají i kontumačně, protože jim zdravotní stav nedovolí ani nastoupit!! To mě tedy až mrazilo, když mi došlo, JAK to bylo nastaveno!

    Je mi líto, přísnější soud si skutečně zaslouží organizátoři. Jakkoli si cením jejich dobrou vůli (vysoce! kdyby jen bylo víc lidí, co nemyslí jen na sebe!) To ale bohužel nic nemění na tom, že organizačně selhali.

    A nejen to. Šli v chybách ještě dál: pokud pochybím, musím přece vyvodit důsledky vůči sobě, ne druhým! Například tím, že ZPĚTNĚ změním pravidla. A i když jsem původně pořádal olympiádu, najednou vyhlásím, že to byl jen přátelák, zajdu k oceněným medailistům, sundám jim z krku medaile - a kousek odlomím všem.

    To se fakt nedělá - to vám řekne každý na světě! Proto je tohle na celé akci nejvíc špatně.

    A pak je taky špatně zaměřit celou hořkost z nepovedené akce na jednoho člověka, který se jen účastnil, hrál podle nastavených pravidel.. a potom chtěl dodržet slovo, co už někde dal ("tu naši medaili vám přinesu")..

    Je lidsky pochopitelné nesouhlasit s tím, že má slíbeného zlata přinést půl. To mi přijde legitimní.

    A nakonec nám tu zůstává viset otázka, jak by to viděl "závodník" na čtvrtém místě, kdyby jeho medaile nebyla bramborová - ale zlatá.

    Jak ochotně by ji rozčtvrtil..?

    Celé je to tedy také o tom, zda by byl jindy použit stejný metr...

    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hanko dík, vidím to naprosto stejně.
      P

      Vymazat
    2. Nechtěla jsem už reagovat, řečeno bylo mnoho, zde i jinde. Hančin příspěvek mne však nutí, abych k tomu celému ještě něco napsala. Její příspěvek se mi totiž moc líbí, má hlavu a patu. Nesouhlasí se mnou, ale umí svůj nesouhlas podat tak, že nutí k zamyšlení (kéž bych takových oponentů měla víc :-))). Položila jisté argumenty a já si myslím, že si zaslouží můj úhel pohledu.

      Já si myslím, že z jistého úhlu pohledu má Hanka pravdu, přesto s ní nemohu souhlasit.

      Nevím, Hanko, kde jsi dospěla k závěru, že celá ta záležitost byla postavena jako Olympiáda. Myslím, že jakákoli charitativní akce nemůže být jako závod nastavena, nemyslím, že to tak organizátoři pojali, a je velice smutné, jestli to tak někdo pojal. V charitativní akci nemohou mít všichni stejné podmínky na startu, nemají je a tak se k tomu musí přistupovat. Přesto mají všichni společnou jednu věc - všichni chtějí žít svůj život v rámci svých možností plnohodnotně. A tak je, podle mne, potřeba k celé věci již od samého začátku přistupovat. Když zůstanu u přirovnání se závodem - budu-li stát na startu s Romanem Šebrlem, tak nějak budu drobet předpokládat, že nepoběží na plný plyn. Jinak bych si tam ani stoupnout nemohla. Že doběhnu patnáctistovku v okamžiku, kdy on už bude dopíjet svoje druhé pivo? Musíme se k tomu zkrátka oba postavit tak, že doběhneme, na konci si plácnem a půjdeme na to pivo spolu (zase jsem u toho alkoholu, komu vadí, nechť doplní kávu).
      A kdybych skutečně doběhla půl hodiny po něm, organizátoři by řekli, že jsem sice doběhla jako poslední, ale zlatá patří mně, zase existuje jistý úhel pohledu, proč říct, že vítězem jsem já. Že jsem se postavila na start s někým, s kým jsem prostě neměla šanci vyhrát.

      Je mnoho způsobů, jak to celé pojmout. A hlavně již od samého začátku musí všichni zúčastnění přistupovat k celé věci tak, že ji děláme pro dobrou věc, že se snažíme pro dobro těch, kteří sami úplně nemohou. A myslím, že tohle si organizátoři mysleli a z toho plyne jejich pochybení. Věřili v jistou solidaritu mezi přítomnými, věřili v to, že všichni na stejné lodi, z ní všichni s grácií vystoupí společnou nohou, že se nebudou rvát, kdo půjde první a kdo si sedne na lepší místo. Mysleli si a z toho to celé je.

      Věřím, že jsou náležitě poučeni, že celá tato záležitost je jim více nepříjemná, než si umíme představit. Nikdo, kdo dělá nějakou charitativní akci nepředpokládá, že na konci bude účastníkem "boje" o dělbu zlaté medaile. A mne osobně by to velice zaskočilo.

      Takže - ano, jistým úhlem pohledu máš pravdu. Já ho ovšem nezastávám. O tu zlatou medaili bych se v podobném závodě rvala jen a jen v okamžiku, kdy pro mé dítě bude životně důležitým (a tím životně myslím - otázka života a smrti). Je to totiž o nastavení. Někdy je dobré se trochu zamyslet nad pohnutkami druhého, nad tím, s jakým úmyslem co udělal (hlavně, pokud to dělal zdarma a ve svém volném čase), zastavit se a říct si, že i ti ostatní jsou na tom podobně a zasloužíme si v tuto chvíli každý svůj díl zlaté medaile. A být pyšná na sebe, že jsem to byla já, kdo toho Romana předběhl a sdílet tuto pýchu s ostatními tak, že tu pomyslnou zlatou medaili podělím mezi ty, kteří doběhli někde na chvostu. I oni do toho totiž dali velký kus sebe, svoji vůli, touhu a snahu zvítězit a vyhrát. V tomto případě vyhrát své právo na důstojný život.

      Ivča

      Vymazat
    3. Tohle bych s chutí lípla na hlavní stránku BC. :-)
      Moc hezky vyjádřeno.
      O.

      Vymazat
    4. Holky,lípněte to tam!
      B.

      Vymazat
    5. Nejdříve mi váš příspěvek přišel zajímavý, ale čiší z něj hořkost a zaujatost, ne nadhled, který ta situace vyžaduje a přitom velmi postrádá. Nelze odhlédnout od toho, že jste velkou a opakovanou zastánkyní (přítelkyní?) pisatelky emailu. Musím na pár věcí reagovat:


      „Neznám organizátory, nevím, jakou mají zkušenost, či erudici.. ale z mého pohledu se dopustili hned několika fatálních profesionálních chyb najednou….“ Sice je neznáte, nevíte přesně jak to bylo, ale asi jste sama profesionálem v neziskových a jiných organizacích, když to jste schopna z toho mála posoudit a odsoudit, a to rovnou jako fatální. A nemyslím si, že organizátoři by si byli vědomi nějakého právního pochybení o kterém píšete (které bývá všude ve všech soutěžích řešeno tím, že se může organizátor rozhodnout ukončit, změnit, není nárok atd.), ale že se rozhodli jednoduše podle svého vědomí a dané situace. Není vhodné soudit na základě pouze jedné strany. Stejně tak na to musím napsat, že pokud podle vás fatálně selhali organizátoři, autorka emailu svým jednáním fatálně selhala sama před sebou. Vůbec volba vašich slov jako „přísnější soud“ apod. mi nepřijde vhodně zvolená. Z jaké pravomoci je vám dáno soudit? Jste, bohužel, velmi zaujatý soudce.

      „To se fakt nedělá - to vám řekne každý na světě! Proto je tohle na celé akci nejvíc špatně.“ Neřekne vám to každý na světě a je jen váš názor, co je na té akci nejvíc špatně. Opět bez jasných faktů soudíte a rozhodujete. A to dost radikálně, dost emocionálně.

      „Je lidsky pochopitelné nesouhlasit s tím, že má slíbeného zlata přinést půl. To mi přijde legitimní.“
      Pochopitelné to je, ale následné jednání již nikoli. Člověk může být naštvaný, i když něco špatně pochopil.

      O slibech: sliby, které nemohu pouze vlastními silami a přičiněním splnit, nedávám. Můj slib je nepřenositelný na někoho dalšího.


      Jste obhájkyní i soudcem. Jen z náklonnosti. Ale jak víme i z původního blogu, kde byl email, ani paní Missorka email nebo původní pravidla neviděla, pouze zprostředkovaně. Vy snad ano? Stále se opíráme jen o slova autorky emailu, která však toho dostatečně sdělila v samotném emailu. K němu žádné Vysvětlivky (vlastní nebo svých obhájkyň) přiloženy nebyly.

      EM

      Vymazat
  45. Máte úžasný dar slova, k tomu,co píšete už není opravdu co dodávat, snad jen, že k přístupu, který popisujete musí být člověk charakter.

    OdpovědětVymazat
  46. Hanko, také souhlasím s vaším příspěvkem a je mi celkem fuk kolik kdo z těch dětí dostane, protože všichni si to zaslouží. Ale pořád tu visí otázka, zda je reakce na rozhodnutí organizátorů přiměřená a slušná. A když jste tu zmínila 4 dohody, tak je neoddiskutovatelné, že není. Podle mě je ten nešťastný dopis primitivní ubohost, neubližije jen organizátorům, ale znechutil ostatní rodiče i děti i ty, kteří na charitu v dobré víře přispívají. Nemám chuť dávat někomu, kdo křičí, že má dostat víc, místo toho aby poděkoval.... Takže v neposkední řadě ublížil ten dopis i samotné autorce a hlavně její nemocné dceři. Smutné! Del.

    OdpovědětVymazat
  47. Hanko, po bitvě je každý generál. Organizátorům není třeba vypisovat, co udělali špatně, to oni dávno vědí.

    Dobře, pravidlům bylo učiněno zadost, ale dobré mravy dostaly na frak. Nevím, zda mohou takto vykřičené peníze Diny těšit. Pro mě selhala z hlediska lidskosti a morálky.

    Být stacionářem, nepřijmu je. Byli by rádi i za 30000 Kč. Mít dvojnásobek s vědomím, že jsou děti, na které se v dražbě nedostalo nebo dostaly jen minimální částku, by pro něj mělo být nepřijatelné. Ale kdo ví, jesti se vůbec o tomto problému lidé ze stacionáře dozvědí.

    OdpovědětVymazat
  48. Hanko, napsala jste to sice hezky, ale minula jste základní bod, kvůli němuž byl teto článek napsán. A tím je prvotní a lidská SLUŠNOST, kterou inkriminovaný mail postrádal. Nevím, jestli ji postrádá i autorka mailu, nic o ní nevím. Můžeme diskutovat o tom, jak dobře nebo špatně byla daná charitativní akce nastavena, můžeme se dohadovat o organizačních schopnostech pořádajících. Ale to jsou věci z hlediska této diskuse méně důležité.
    1. I pokud mám na něco nárok, je z hlediska mého okolí velmi žádoucí, abych jej uplatňovala lidsky a ohleduplně. Pokud si důchodce sedadlo v MHD vyřve a studentku, která mu ho uvolní, ještě sprdne za to, že nebyla dost rychlá, asi si o něm okolí pomyslí něco nelichotivého a příště budou dělat, že ho nevidí. Pokud slušně poděkuje a slečně pochválí pěkný kabát, budou mít hezký den všichni.
    2. Můžeš arguemntovat, že tady nešlo o sedadlo v autobuse, ale o velké peníze. Jenže problém je v tom, že v rámci charity nikdo nemá na nic NÁROK. Tak to prostě je. Účastním-li se charitativní akce jako potenciální příjemce, měla bych do toho jít s vědomím, že také nemusím dostat nic; a mentálně se nastavit na program "být vděčná na cokoli". To je, z mého pohledu, asi to nejtěží, a chápu, že právě z tohoto důvodu (povinná vděčnost) do toho mnoho potřebných vůbec nejde. Tohle, a nutnost vytáhnout dítě z postele a jet s ním do Prahy, odrazuje mnoho rodičů postižených dětí od snah získat peníze z dobročinnosti. Jenže pokud se skutečně jedná o osobu, na niž všichni myslíme, ta se patrně za poslední tři roky opravdu přehodila do modu "já jsem chudák, já mám nárok a vy se snažte". A tohle asi lidi nejvíc dráždí.
    Markéta K.

    OdpovědětVymazat
  49. Hanko, napsala jste mnoho věcí, s kterými souhlasím. O několik příspěvků (o hodně už vlastně :-)) jsem se vyjadřovala právě k organizaci. Jistě, nebylo všechno správně zorganizováno, byly chyby, i dražení možná mohlo probíhat jinak... Předpokládám, že organizátoři se z toho poučí a příště (a snad to příště bude) všechno proběhne beze změn na poslední chvíli.
    Položila jste také jednu, velmi zásadní, otázku. JAK RÁDI BYSTE SE DĚLILI VY? Ze své podstaty je člověk tvor, který se zase až tak rád nedělí. Takže předpokládám, že skoro každý by frflal... jenže pak přijde to, co jednoho odlišuje od druhého, jeden frflající by si situaci rozebral a dokázal být velkorysý a o ty peníze se podělit se všemi, kteří přece mají stejný nebo hodně podobný problém jako on (tady vidím velkorysost i na straně organizátorů a ostatních maminek, které souhlasili, že peníze, které vydraží ona paní nepůjde na konkrétní pomůcky atp. jejího dítěte, ale že se přerozdělí jinam, kdyby byli malicherní, řekli by, že platformu neposkytnou, protože by tím mohly ubrat svým dětem a ať se pro stacionář zorganizuje něco extra)... nebo zůstat frflajícím a kopajícím, který jen zdůrazní, co všechno obětoval on a velkorysost neprokázat.
    Tohle se asi všech dotklo nejvíc, zvlášť, když tenhle nevelkorysý projev přišel od někoho, kdo sám lidskou velkorysost, schopnost podělit se a obětovat ze svého poznal velmi, velmi zblízka. A tím dotyčné neberu právo organizátorům napsat, že průběh akce a změny nepovažuje za šťastné. Ale prostě chybí tam ta schopnost velkorysosti, dopřát těm, kdo by vyšli znevýhodněně (byť chybou organizátora a ne její, ale o tom právě ta velkorysost je) to samé...
    Pl.

    OdpovědětVymazat
  50. Na BC jsem se dočetla, že paní Missorka měla včera velmi špatnou náladu a na dva měsíce by nejraději někam zalezla . Nevím zda to je z počasí či z něčeho jiného.Můžu se jen domnívat, že události posledních dní,možná obrana její chráněnky jí na náladě rozhodně nepřidaly.... Ale dámy ta chráněnka si z toho nic nedělá....ta si to užívá po svém..ta to neřeší...na to má svoji mluvčí... Včera zvládla spoustu věcí, holiče, výlet do Prahy, koncert a ..
    http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=search&mode=results

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Málokdo si zaslouží svůj osud jako ona. Přeju jí radost ze života, protože hořké slzy jí ještě čekají. Jen si to při své primitivnosti neuvědomuje.

      Vymazat
  51. Mám v životě tolik špatných zkušeností s lidmi, že by mne to objektivně a lidsky zcela pochopitelně opravňovalo nevěřit nikomu ani pozdravení.

    Každý, kdo dostal někdy kudlu do zad by na to měl právo. Ale tak já bych žít nemohla.
    Neumím a ani nechci se chovat k nově příchozím tak, jak si zasloužili ti před ním. A tak z principu vždy hledám v lidech to dobré. Protože ono v každém člověku někde je!

    Ty jsi mne Ivo moc potěšila svou odpovědí - protože tím tuhle mou filozofii víc než dost potvrzuješ. Děkuju :-) Po těch příspěvcích nahoře, zbytečně ironických (a hlavně černobílých).. najednou, snad protože jsem napsala smířlivě, mám za odměnu tuhle radost - že jsem svým skromným způsobem přivolala něco, v co předtím, na první pohled, bylo nesmyslné doufat.

    Fakt jsi mne tím potěšila.. tím víc, čím míň jsem to čekala.

    Věc samotná je díky nešťastně zvoleným premisám organizátorů neřešitelná tak, aby spokojeni byli všichni. V literatuře se tomu říká Sophiina volba. Situace, kterou nejde řešit tak, aby byla vyřešena - protože jediné co jde, je vybrat ze dvou špatných možností ta míň špatná.. A která to je - to bývá bohužel pro každého jinak.

    Tady byl Sophií někdo, kdo cítí hlubokou vděčnost za vše, co pro jeho dítě dělá stacionář, ti lidé, kteří tam nedělají jen práci, ale investují kus sebe a své lásky - a JIM chtěl dostát ve slově a přinést co slíbil. Možná, že se tam už mluvilo o tom, jak se to použije, to nevím.. Ale vím, že svou roli mohly hrát i okolnosti, o kterých nevíme.

    V každém případě - Sophiina volba je těžká věc. Člověk, co ji musí rozhodnout obvykle těžce nese, že ji musel udělat, že musel tu druhou možnost obětovat - a dát přednost první. To určitě nebylo vůbec jednoduché. A teď ještě míň, bez pochopení tolika lidí okolo.

    Svou otázkou, jaké by bylo rozhodování někoho jiného jsem jen chtěla tohle připomenout.

    K tomu se závodem jen zopakuju, že to byl prostě jen nešťastný nápad. Ne ze zlé vůle - jen nápad, nedomyšlený do všech důsledků. S tím nejde nic dělat, faktem jen zůstává, že tak to nastavené bylo: povězte svůj příběh a jak zaujmete dárce, tak dostanete..

    A druhým faktem (vedle "a" i to "b") je to, že si tu zlatou vítěz nechtěl nechat pro sebe a svou rodinu - on jen chtěl přinést, co slíbil tam, kam to slíbil. Dobrý úmysl, ne sobectví ho vedlo - a to by opravdu nemělo zapadnout, či na to tendenčně zapomínat, ve svatém hněvu..

    Nemyslete - já nezapomínám ani na ty další děti - a přála bych jim strašně moc totéž - a radši ještě víc! Vlastně.. když na to pomyslím, svírá se mi srdce nad tím, kolik lidí by potřebovalo pomoct - a neví se o nic vůbec. Nejen příspěvek - ani teplé lidské slovo nedostanou..

    Je to tisíciletý problém - všem potřebným se pomoct nedá - i když bychom všichni byli pro. Ať se nám to líbí, nebo ne - vždy bude někdo, na koho se nedostane. Život je takový, zkrátka.

    Na světě se právě teď děje mnoho ošklivých věcí.. ale nás se nedotýkají, nejsme u toho. Všichni chápeme - že to nejde, věnovat účast a pomoc absolutně všude.

    Ale stejně, přes to přes všechno - já nepřestanu doufat v to dobré v lidech. V to, že při troše dobré vůle se jde domluvit, že jde přát si vzájemně.. že jde své síly spojit, ne utápět v hádkách. No jo, pokaždé zas dostanu za vyučenou, jak je to naivní touha - ale já s tím stejně nepřestanu :-)

    Lidi jsou v jádru dobří - to mi nikdo nevezme, dokud budu živa!

    Tak... a co s tím, co se nepovedlo?
    No .. tak nepovedlo, nikdo nejsme dokonalý, no body is perfect. A protože dozadu nic nejde - tak to zkusme znova a znova a znova... příště snad lépe a lépe a lépe.

    Každá chyba je zkušenost pro příště, ne?
    Aby dobrý úmysl přinesl dobrý výsledek, ne pachuť - ze zklamání kohokoli. Hlavní myslím je, nenechat se odradit jedním neúspěchem. To by byl nejhorší možný výsledek! Kdo nic nedělá - nic nezkazí. Hlavní je pokračovat. Může to být jedině lepší :-)

    Přeju všem dobrý den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  52. Milá Hanko, promiňte, ale přijde mi to trochu naivní a to srovnání se Sofiinou volbou, no nevím.

    OdpovědětVymazat
  53. Hezký den i pro nepodepsanou z 25. října 2012 12:59 .. Chápu, že co je na povrchu bývá nejvíc vidět - a tak bych jen připomněla, že každý má svůj způsob, jak se vypořádávat s tím, co v životě přijde.

    Nekdo zaleze a nechce nikoho vidět - jiný "na tváří lehký smích, hluboký v srdci žal".. Všimli jsme si všichni, že to opravdu tak v životě je?

    Je. A nedovolila bych si tvrdit, kdo z nich trpí míň.....

    Hanka

    OdpovědětVymazat
  54. Milá Blanko, přirovnání může být i volné - a není to myšleno zle. Obecně se ale termín "sophiina volba" používá i v profesionální terminologii - pro jakoukoli volbu, kde nejde zvolit tak, aby nikdo neutrpěl žádnou újmu. Četla jsem článek odborníka, kde takto použita byla.

    Takže možná ve svých 55 letech stále ještě naivní jsem - ale v tomhle jsem použila vlastně profesionální termín :-)

    Hanka

    OdpovědětVymazat
  55. P.S. Všem ostatním, které reagovaly a přímo mne oslovily, se omlouvám, že neodpovídám přímo jim jmenovitě. Moje odpověď Ivče je pro vás pro všechny - a je míněna v dobrém.
    Vždy se snažím vidět věci z obou stran - a nejradši bych, aby všem lidem na světě bylo krásně - bez výběru! To má Blanka pravdu, jsem naivní :-)

    Mějte se všichni hezky - a mějte se rádi, bez výběru ;-) Život je krásný, škoda ho marnit hádkami. Přeju všem jen to dobré!

    A už fakt musím jít, dávno jsem měla být někde jinde :-)

    Hanka

    OdpovědětVymazat
  56. Sophiina volba ale musi nest tyto znaky:

    1) hyperstresujici moment matky

    2) nucena volba mezi VLASTNIMI detmi

    3) zachrana zivota jednoho ditete

    V tomto pripade tedy o SV neslo.

    iii

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To není pravda, lze použít i v přeneseném významu, kdy nemusí jít o volbu matky mezi vlastními dětmi, ale o jakoukoliv jinou volbu mezi dvěma řešeními, z nichž ať zvolím jakékoliv, vždycky někomu ublížím.

      Vymazat
    2. Ano, jde to i v přeneseném významu. Ale asi by to dilema mělo být vyhrocenější. Tady přece nešlo o to, aby někdo nedostal nic a druhý všechno, ale o to, aby všichni dostali přiměřeně stejně. Za takové dilema by románová Sophie byla asi vděčná :-), protože ve skutečnosti by neublížila nikomu (nějak nejsem schopná na neplánovaných 30000 místo neplánovaných 60000 koukat jako na ublížení, ale pořád jako na pomoc, která přece taky nemusela přijít žádná).

      Vymazat
  57. Vzhledem k množství lidí, kteří tento článek přečetli, k množství komentářů a všemu, co zde již bylo vyřčeno, zamykám diskusi.

    Řečeno bylo prakticky vše, povětšinou ve slušné formě. Příspěvky přes čáru zde zůstaly pouze přes noc, než jsem je našla. Dále přispívati nemožno. Dělám to poprvé, ale prostě jsem se takto rozhodla.

    OdpovědětVymazat